21 Cdo 2363/2004 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2363/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2005 Spisová značka:21 Cdo 2363/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:21.CDO.2363.2004.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Dotčené předpisy:§ 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. § 132 odst. 1 předpisu č. 150/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2363/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. K. proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 3, o žalobě podané proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. března 2002 zn. OSZ-2-1/OM-VI-2002, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 A 34/2002, o \"dovolání\" žalobce proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. května 2004 č.j. 5 A 34/2002-63, takto: I. Řízení o podání žalobce ze dne 1.9.2004, označeném jako \"dovolání proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. května 2004 č.j. 5 A 34/2002-63\", se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou, podanou dne 27.3.2002 u Vrchního soudu v Praze, domáhal, aby bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2002 zn. OSZ-2-1/OM-VI-2002, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce podané proti rozhodnutí ředitele orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 7.12.2001 zn. OSZ-12723-36/VD-KI-2001 o tom, že se žalobci přiznává od 1.4.1997 příspěvek za službu ve výši 5.372,- Kč měsíčně. Nejvyšší správní soud, který věc ve smyslu ustanovení § 132 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen \"s.ř.s.\") dnem 1.1.2003 převzal, rozsudkem ze dne 26.5.2004 č.j. 5 A 34/2002-63 žalobu zamítl a rozhodl, že se účastníkům náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poté, co dovodil, že řízení ve věci je třeba dokončit podle Části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu s platnou právní úpravou. V podání ze dne 1.9.2004, adresovaném Nejvyššímu soudu ČR, žalobce sdělil, že proti tomuto rozsudku Nejvyššího správního soudu podává dovolání. Uvedl v něm mimo jiné, že Nejvyšší správní soud ve věci neprovedl dokazování (a proto \"nelze hovořit o spravedlivém soudním řízení\"), že jeho rozsudek je vůči žalobci \"diskriminující\" a že proto požaduje, aby Nejvyšší soud ČR uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu zrušil. Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání žalobce ze dne 1.9.2004 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2004 č.j. 5 A 34/2002-63 vydaný v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu. Jde o rozhodnutí vydané ve věci správního soudnictví, v níž věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu založilo ustanovení § 132 s.ř.s., ve které Nejvyšší správní soud řízení dokončil podle Části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, a proti němuž nejsou opravné prostředky přípustné (srov. § 53 odst.3 s.ř.s.). Přezkum takovéhoto rozhodnutí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšším soudem České republiky jako dovolacím soudem je vyloučen a občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o podání žalobce ze dne 1.9.2004, označeném jako \"dovolání proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. května 2004 č.j. 5 A 34/2002-63\" zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. dubna 2005 JUDr. Ljubomír Drápal,v.r. předseda senátu