21 Cdo 2517/2007 – Nejvyšší soud

21 Cdo 2517/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce O. j. O., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) 1. P. s.r.o., 2) TJ M. o.s., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti veřejné dražby a o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 262/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. července 2006 č. j. 8 Co 302/2006-151, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou (změněnou se souhlasem soudu prvního stupně) domáhal, aby bylo určeno, že nedobrovolná dražba nemovitostí, a to \"objektu bydlení postaveném na pozemku parc. č. 2530/151, pozemku parc.č. 2530/7 - ostatní plocha - sportoviště o výměře 7.817 m2, pozemku parc.č. 2530/151 - zast. plocha a nádvoří o výměře 1.181 m2, a pozemku parc.č. 2530/153 - zast. plocha a nádvoří o výměře 1.004 m2, vše v k.ú. O. - předměstí\", konaná dne 2.10.2002 dražebníkem - žalovaným 1) a vydražených žalovaným 2) je neplatná, a že je vlastníkem těchto nemovitostí. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se stal podle dohody o vydání věci ze dne 28.4.2000 vlastníkem uvedených nemovitostí, které byly zatíženy zástavním právem pro pohledávku ve výši 5.000.000,- Kč ve prospěch zástavního věřitele A. P. a.s., vzniklým podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem s vkladem zástavního práva do KN dne 14.8.1996. Žalovaný 1) na základě smlouvy o provedení dražby provedl 2.10.2002 nedobrovolnou dražbu uvedených nemovitostí a vydražitelem se stal žalovaný 2). Dražba byla podle názoru žalobce provedena v rozporu se zákonem, neboť zástavce TJ S. M. O. při uzavření zástavní smlouvy ze dne 7.8.1996 nerespektoval \"ustanovení § 2a zák.č. 247/1991 Sb.\" (v době, kdy byla smlouva uzavřena, probíhal mezi žalobcem a zástavcem u soudu spor o uzavření dohody na vydání věci), dražebník v rozporu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nedoručil žalobci upozornění o zamýšlené dražbě a žalobce se nemohl zamýšlené dražbě účinně bránit, a dražba byla provedena na jiném místě, než které bylo uvedeno v dražební vyhlášce ze dne 24.7.2002. Protože je dražba \"absolutně neplatným právním úkonem\", je žalobce nadále vlastníkem vydražených nemovitostí. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 1.4.2005 č.j. 7 C 262/2002-84 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 10.300,- Kč k rukám advokáta JUDr. J. M. Na základě výsledků dokazování dospěl k závěru, že zástavní smlouva ze dne 7.8.1996, uzavřená mezi A. P., a.s. a T. j. S. M. O., je neplatná, neboť zástavce dal nemovitosti do zástavy, ačkoliv s nimi byl povinen - s ohledem na uplatněný restituční nárok - ve smyslu § 2a zákona č. 173/1990 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nakládat s péčí řádného hospodáře, a že proto nemohla být podkladem pro provedení veřejné nedobrovolné dražby. Soud prvního stupně dále přihlédl k tomu, že \"žalovaný 1) neprokázal, že by žalobce obdržel písemné upozornění o zamýšlené nedobrovolné dražbě, čímž byl \"zkrácen na svých právech\", a že bylo nezákonně změněno místo konání dražby. Veřejná nedobrovolná dražba konaná dne 2.10.2002 je proto ve smyslu § 48 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) neplatná a žalobce je nadále vlastníkem předmětných nemovitostí. K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14.7.2006 č.j. 8 Co 302/2006-151 zastavil z důvodu zpětvzetí odvolání odvolací řízení ohledně určení vlastnictví a ve výroku o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 2.10.2002 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se musí zúčastnit (buď jako žalobci nebo žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o.s.ř. Protože žaloba nebyla podána také proti navrhovateli veřejné nedobrovolné dražby F. D., nebylo možné jí vyhovět. Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že výsledek řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 2.10.2002 nemá vliv na \"postavení\" navrhovatele dražby, neboť se nijak \"nedotýká jeho práv a oprávněných zájmů\", a že proto nemusel být účastníkem tohoto řízení jako nerozlučný společník. Jedním ze základních předpokladů konání veřejné nedobrovolné dražby byla \"existence zástavního práva, zřízeného na základě zástavní smlouvy ze dne 7.8.1996\", a navrhovatel dražby jako \"postupník ve vztahu k pohledávce ve výši 5.000.000,- Kč\" nebyl nositelem \"žádného práva, jež by bylo v řízení o neplatnost dražby dotčeno\". Kdyby měl být závěr odvolacího soudu o \"účastenství F. D. v tomto řízení správný\", žalobce se domnívá, že \"řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení, že se jednalo o nedostatek podmínky řízení, který bylo možno odstranit procesním návrhem na přistoupení dalšího účastníka, a že nalézací soud měl žalobce v takovém případě vyzvat podle ust. § 43 o.s.ř. k doplnění žaloby, což neučinil, a že nesplnil poučovací povinnost soudu podle ust. § 5 o.s.ř.\". Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadené části a tomu odpovídající část rozsudku soudu prvního stupně zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný 2) navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl. Ztotožnil se se závěrem odvolacího soudu, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3,4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se musí účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel, a že žaloba musela být pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnuta. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání žalobce proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že proti měnícímu výroku tohoto rozsudku je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v napadené části ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že napadená veřejná nedobrovolná dražba byla provedena dne 2.10.2002 - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., tedy ve znění účinném do 31.12.2002 (dále jen \"zákona o veřejných dražbách\"). Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách může dlužník, zástavce, vlastník, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1, 2 a 4, § 39 odst. 1 až 8, 10 a 12, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká. Podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona o veřejných dražbách může účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, § 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zas