21 Cdo 2767/2015 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2767/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 6. 2016 Spisová značka:21 Cdo 2767/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2767.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dražba Dotčené předpisy:§ 420 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 48 odst. 1 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2013 § 52 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2013 § 53 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2013 § 65 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 8. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2767/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce POLIKLINIKA LOUNY a. s. se sídlem v Praze 8 - Libni, Srbova č. 360/1, IČO 27926419, zastoupeného JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Husova č. 240/5, proti žalovanému Česká lékárnická, a. s. se sídlem v Ostravě, Těšínská č. 1349/296, IČO 63080877, zastoupenému JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sadová č. 1585/7, o 7 445 448 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 124 C 54/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. února 2015 č. j. 57 Co 733/2014-135, takto: Rozsudek krajského soudu (s výjimkou výroku, kterým byl změněn rozsudek okresního soudu tak, že se zamítá žaloba co do 616 914 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení) a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. října 2014 č. j. 124 C 54/2013-93 (s výjimkou výroku, kterým bylo vyhověno žalobě co do 616 914 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení, a výroku o zamítnutí žaloby co do 839 624 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 11. 10. 2013 domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 7 445 448 Kč „se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 445 448 Kč za období od 13. 7. 2013 do zaplacení“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 5. 12. 2012 se konala nedobrovolná veřejná dražba č. ND/0011/2012, ve které žalovaný vydražil nemovitosti v katastrálním území L. (stavbu občanského vybavení na pozemku parc. č. 1873/3, stavbu občanského vybavení na pozemku parc. č. 1873/42, stavbu občanského vybavení bez č. p. nebo č. e. na pozemku parc. č. 1873/31 a pozemky parc. č. 1873/3, parc. č. 1873/31, parc. č. 1873/42 a parc. č. 1873/43 – dále též jen „předmětné nemovitosti“), jejichž vlastníkem byl žalobce, za cenu 64 000 000 Kč, že druhé nejvyšší podání v dražbě bylo učiněno ve výši 63 000 000 Kč společností Honoris Clinic Louny, a. s., (dříve Honoris Investment One, a. s.), že žalovaný cenu dosaženou vydražením nezaplatil a tím dražbu zmařil a že v opakované nedobrovolné veřejné dražbě, která se konala dne 28. 1. 2013, byly nemovitosti vydraženy společností Honoris Clinic Louny, a. s., „již jen“ za částku 56 000 000 Kč, která byla společností Honoris Clinic Louny, a. s., uhrazena. Žalobce má za to, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného stanovené v § 52 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) zaplatit cenu dosaženou vydražením ve lhůtě 30 dnů od skončení dražby mu vznikla škoda ve výši 7 445 448 Kč představovaná rozdílem mezi částkou, kterou by za nemovitosti získal v původní dražbě nebýt nezaplacení ceny dosažené vydražením žalovaným po odečtení nákladů původní dražby (tj. částkou 61 988 910 Kč), a částkou, za kterou byly nemovitosti vydraženy v opakované dražbě po odečtení nákladů této dražby (tj. částkou 54 543 462 Kč); za tuto škodu žalovaný odpovídá podle ustanovení § 420 občanského zákoníku, který je třeba použít na základě § 65 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), neboť tento zákon neobsahuje speciální ustanovení o povinnosti k náhradě škody v případě porušení povinnosti vydražitele podle § 52 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 2. 7. 2013 k náhradě uvedené škody ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu, žalovaný však této výzvě nevyhověl. Žalovaný zejména namítal, že dražbu nemovitostí nezmařil, neboť „zjistil pochybnosti týkající se nabývacích titulů k předmětným nemovitostem“ a „hrozilo reálné nebezpečí zneplatnění předchozích převodů vlastnického práva k předmětné nemovitosti“, a že náhrada vzniklé škody ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. je omezena na náhradu nákladů zmařené dražby. Okresní soud v Ostravě – poté, co Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 14. 1. 2014 č. j. Ncp 1377/2013-22, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný okresní soud podle ustanovení § 9 odst. 1 občanského soudního řádu - rozsudkem ze dne 8. 10. 2014 č. j. 124 C 54/2013-93 rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 605 824 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení, žalobu co do 839 624 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení zamítl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 648 440 Kč k rukám advokátky JUDr. Vladimíry Glatzové. Vycházel ze zjištění, že dne 5. 12. 2012 se konala na návrh QI investiční společnost, a. s., nedobrovolná dražba předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce, které vydražil žalovaný za cenu 64 000 000 Kč, že dražebník NAXOS, a. s., vyhotovil dne 10. 1. 2013 oznámení o zmaření nedobrovolné dražby konané dne 5. 12. 2012 z důvodu neuhrazení ceny dosažené vydražením vydražitelem do 30 dnů, že dne 28. 1. 2013 se konala opakovaná dražba, při níž předmětné nemovitosti vydražila za cenu 56 000 000 Kč společnost Honoris Clinic Louny, a. s., že náklady opakované nedobrovolné dražby byly uhrazeny z dražební jistoty stanovené dražební vyhláškou na 2 000 000 Kč a že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 2. 7. 2013, aby zaplatil žalobci 7 445 538 Kč jako náhradu škody vzniklou žalobci tím, že žalovaný nesplnil povinnost uhradit cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě a že v opakované dražbě bylo dosaženo výnosu pro žalobce nižšího o tuto částku. Soud prvního stupně dovodil, že nesplněním své zákonné povinnosti zaplatit cenu dosaženou vydražením žalovaný znemožnil jak realizaci vlastního nejvyššího podání, tak realizaci druhého nejvyššího podání ve výši 63 000 000 Kč, které v průběhu první dražby nabídla společnost Honoris Clinic Louny, a. s., a že žalobce utrpěl škodu, neboť v opakované dražbě byla cena dosažená vydražením, a tedy i čistý výnos dražby, nižší. Uvedl, že úprava náhrady škody provedená zákonem č. 26/2000 Sb. není komplexní, ale „speciální ve vztahu k některým situacím, které při zmaření veřejné dražby vydražitelem mohou typicky nastat“, že by bylo „proti rozumnému uspořádání věcí“ předpokládat, že touto úpravou specifických situací náhrad škod měl zákonodárce v úmyslu vyloučit subsidiární úpravu náhrady škody provedenou občanským zákoníkem pro případy, které zákon č. 26/2000 Sb. výslovně neupravuje, a že ustanovení § 65 zákona č. 26/2000 Sb. lze interpretovat i tak, že občanským zákoníkem se řídí veškeré vztahy neupravené zákonem č. 26/2000 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak. Dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu podle občanského zákoníku, neboť mezi protiprávním úkonem žalovaného a škodou vzniklou žalobci je příčinná souvislost a žalovaný neprokázal, že by škodu nezavinil. Při stanovení výše škody vycházel soud prvního stupně z toho, že žalovaný neuhrazením ceny dosažené vydražením znemožnil realizaci druhého nejvyššího podání nabídnutého jiným subjektem ve výši 63 000 000 Kč a že rozdíl mezi čistým výnosem dražby, který by žalobce získal při této ceně (61 149 286 Kč), a výnosem, který získal při opakované dražbě (54 543 462 Kč), představuje jeho škodu ve výši 6 605 824 Kč. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 2. 2015 č. j. 57 Co 733/2014-135 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 5 988 910 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení, změnil jej ve výroku, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dalších 616 914 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 13. 7. 2013 do zaplacení, tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 390 632 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení 69 534 Kč, oboje k rukám ad