21 Cdo 3278/2010 – Nejvyšší soud

21 Cdo 3278/2010 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně Ing. N. Č., proti žalovanému Statutárnímu městu Ostrava se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě a Přívoze, Prokešovo náměstí č. 1803/8, IČO 00845451, zastoupenému Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou se sídlem ve Slezské Ostravě, Občanská č. 18, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a odvolání z funkce tajemníka, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 306/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2009, č. j. 16 Co 146/2009-87, takto: I. Dovolání žalovaného se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dopisem ze dne 5. 5. 2008 žalovaný sdělil žalobkyni, že jí ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zák. práce dává výpověď z pracovního poměru. Závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci spatřoval v tom, že bez splnění podmínek pro výkon činnosti podle ustanovení § 14 zákona č. 21/2006 Sb. prováděla v období od 1. 9. 2007 do 14. 12. 2007 ověřování shody opisů nebo kopie s listinou ověřování podpisů (bod 1.), že neoznámila příslušnému odboru Magistrátu města Ostravy změny v podpisových vzorech tří úředníků (včetně jí samé) provádějících vidimaci a legalizaci do pěti dnů ode dne, kdy nastaly (bod 2.), že při závěrečných pracích pro inventarizaci a audit v únoru a březnu 2008 vytýkala jiné zaměstnankyni nedostatky v práci za použití vulgarismů vůči její osobě (bod. 3) a že nedostatečně řídila a kontrolovala práci přímo podřízené zaměstnankyně, což se projevilo v rámci výsledku dílčí inventarizace při inventarizaci majetku dne 25. 2. 2008 (bod 4.). Zároveň ji stejným dopisem pro porušení uvedených povinností odvolal se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy z funkce tajemníka Úřadu městského obvodu Nová Ves. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že odvolání z funkce tajemníka Úřadu městského obvodu Nová Ves a výpověď z pracovního poměru ze dne 5. 5. 2008 jsou neplatné, neboť žádné pracovní povinnosti neporušila. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 5. 2009, č. j. 85 C 306/2008 – 49, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 20.706,- Kč k rukám advokátky Mgr. Jany Wranikové. Vycházeje z toho, že výpověď z pracovního poměru a odvolání z funkce byly učiněny písemnou formou a že žalobkyni byla tato listina doručena, přezkoumal důvody výpovědi z pracovního poměru a odvolání z funkce a dovodil, že žalobkyně se jednáním „popsaným ve výpovědi pod bodem 1. a 2.“ dopustila závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 11. 2009, č. j. 16 Co 146/2009-87, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak,  že odvolání žalobkyně z funkce tajemnice a výpověď z pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalovaného ze dne 5. 5. 2008 jsou neplatné, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 3.000,- Kč. Souhlasil s žalobkyní, že soud prvního stupně se dostatečným způsobem nevypořádal s její námitkou týkající se písemné formy a doručení odvolání z funkce a výpovědi z pracovního poměru. Zopakoval proto důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, na základě kterého zjistil, že starostka J. K. předala dne 5. 5. 2008 žalobkyni do trvalé dispozice pouze fotokopii listiny ze dne 5. 5. 2008. Byl totiž vyhotoven pouze jeden originál uvedené listiny s vlastnoručním podpisem starostky. Starostka vyhotovila fotokopii originálu této listiny, kterou předala žalobkyni poté, co žalobkyně potvrdila svým podpisem na originálu listiny její převzetí. Jelikož žalovaný uvedl, že tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné, odvolací soud již pro nadbytečnost nezopakoval důkazy výslechem svědkyň J. K. a E. R. a vycházel podle ustanovení § 120 odst. 4 o. s. ř. ze shodných tvrzení účastníků. Vycházeje dále z toho, že podle ustanovení § 50 odst. 1 zák. práce výpověď z pracovního poměru musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná, že podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné, že písemná forma pracovněprávního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí - písemnosti a podpisu, že písemný projev vůle musí být zároveň podepsán jednající fyzickou osobou a že je platný až od podpisu jednající osoby, který musí být zásadně vlastnoruční, dovodil, že platná je jen taková výpověď z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel učinil písemnou formou a která v této formě byla doručena zaměstnanci způsobem uvedeným v ustanovení  § 334 až § 336 zákoníku práce. Při osobním doručování listiny o výpovědi z pracovního poměru a o odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce tedy musí být zaměstnanci předána (odevzdána) do vlastních rukou listina s vlastnoručním podpisem jednající osoby; nepostačuje, jestliže zaměstnavatel umožní zaměstnanci seznámit se s obsahem listiny s vlastnoručním podpisem jednající osoby (např. tím, že mu ji předloží k nahlédnutí) a poté mu předá pouze fotokopii této listiny, tj. reprodukci listiny - její věrnou napodobeninu. Fotokopie listiny totiž neobsahuje vlastnoruční podpis jednající osoby, ale jen grafickou napodobeninu tohoto podpisu. Protože žalovaný předal žalobkyni pouze fotokopii listiny o výpovědi z pracovního poměru a o odvolání z funkce tajemnice, která nesplňovala náležitosti písemné formy právního úkonu, posoudil výpověď z pracovního poměru pro rozpor s ustanovením § 50 odst. 1 zák. práce a odvolání z funkce tajemnice Úřadu městského obvodu Nová Ves pro rozpor s ustanovením § 12 odst. 3 věty první zákona č. 312/2002 Sb. jako neplatné právní úkony, přičemž žalobkyně se ve smyslu ustanovení § 20 zák. práce v obou případech této neplatnosti dovolala. V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaný namítá, že starostka městského obvodu Nová Ves předala žalobkyni originál listiny ze dne 5. 5. 2008 obsahující výpověď z pracovního poměru a odvolání z funkce tajemnice, vlastnoručně podepsaný za stranu žalovanou starostkou J. K., že žalobkyně poté, co potvrdila převzetí tohoto originálu listiny („Převzala dne 5.5.2008, podpis – žalobkyně“), na téže listině napsala své vyjádření, resp. stanovisko v tom smyslu, že s postupem žalovaného nesouhlasí, přičemž toto své stanovisko předložila ihned poté straně žalované, konkrétně starostce městského obvodu Nová Ves. Skutečnost, že toto stanovisko žalobkyně napsala na originálu vlastnoručně podepsané listiny, kterou prokazatelně převzala, a předložila ho žalovanému na téže listině, nemohl žalovaný nijak ovlivnit, přičemž je zřejmé, že vůlí žalobkyně bylo předložit svému zaměstnavateli - žalovanému písemné stanovisko k celé záležitosti, tedy nesouhlas se zvoleným postupem zaměstnavatele a toto stanovisko ponechat do trvalé dispozice žalovaného. Skutečnost, že pro takový postup žalobkyně zvolila originál listiny, v níž byly obsaženy právní úkony zaměstnavatele – žalovaného, tj. výpověď a odvolání z funkce tajemnice,  nemůže jít podle dovolatele  k tíži žalovaného, nýbrž žalobkyně. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně navrhla, aby dovolání žalovaného bylo zamítnuto, neboť odvolací soud věc správně posoudil. Namítla dále, že dovolání nebylo podáno k tomu oprávněnou osobou (tento právní krok primátora nebyl projednán ani radou města ani zastupitelstvem). Naposled uvedenou námitku dovolací soud neshledal důvodnou, neboť za obec jedná v soudním řízení ve smyslu ustanovení § 21b o. s. ř. ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn ji zastupovat navenek; takovou osobou je ve smyslu ustanovení § 130 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), starosta a ve statutárních městech primátor [srov. § 5 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že předmětem dovolacího přezkumu je rozvazovací úkon ze dne  5. 5. 2008 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do dne 30. 6. 2008 (tj. přede d