21 Cdo 3529/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3529/2014 citace  Právní věta:Ředitel krajského úřadu je oprávněn rozhodovat o organizačních změnách, vzhledem k nimž se může stát zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nadbytečným ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, nejde-li o organizační změny, s nimiž je spojena změna celkového počtu zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, který stanovila rada kraje. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 8. 2015 Spisová značka:21 Cdo 3529/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.3529.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 13.09.2009 § 11 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 13.09.2009 § 20 obč. zák. ve znění do 19.07.2009 § 68 odst. 1 předpisu č. 129/2000Sb. ve znění do 08.10.2009 § 69 odst. 1 předpisu č. 129/2000Sb. ve znění do 08.10.2009 § 69 odst. 2 písm. c),d),e) předpisu č. 129/2000Sb. ve znění do 08.10.2009 § 69 odst. 2 písm. f) předpisu č. 129/2000Sb. ve znění do 08.10.2009 § 59 odst. 1 písm. b),c) předpisu č. 129/2000Sb. ve znění do 08.10.2009 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:7. 10. 2015 Publikováno ve sbírce pod číslem:36 / 2016 Anotace:Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru, která jí byla dána z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zák. práce „pro jiné organizační změny“, je neplatná. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2001 jako odborný referent oddělení mimořádných situací, a že dne 1. 1. 2003 byla jmenována vedoucí tohoto oddělení. Dne 15. 6. 2009 vydal ředitel Krajského úřadu Ústeckého kraje rozhodnutí o organizační změně a změně organizačního řádu, kterým rozhodl s účinností od 1. 7. 2009 o zrušení oddělení krizového řízení s tím, že jednotliví referenti byli zařazeni do přímé podřízenosti vedoucího odboru kanceláře hejtmana, čímž došlo ke zrušení místa vedoucího oddělení. Dne 15. 6. 2009 převzala žalobkyně oznámení o přijetí organizační změny a výpověď z pracovního poměru z důvodu § 52 písm. c) zák. práce, přestože byla v červnu 2009 u žalovaného neobsazena některá místa referentů, pro která žalobkyně splňovala požadavky. Soud prvního stupně uzavřel, že rozhodnutí o organizační změně bylo přijato ředitelem krajského úřadu jako statutárním orgánem žalovaného pro pracovněprávní vztahy a že v jeho důsledku došlo k zániku funkce vedoucí oddělení pro řešení mimořádných situací. Dospěl k závěru, že výpověď je neplatná, neboť žalovaný před podáním výpovědi nenabídl žalobkyni jiné vhodné pracovní místo, a proto vůči žalobkyni nesplnil nabídkovou povinnost dle § 73 odst. 6 zák. práce. K odvolání žalovaného potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně. Nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně o existenci nabídkové povinnosti v § 73 odst. 6 zák. práce. Odvolací soud oproti tomu dovodil, že organizační opatření spočívající ve zrušení oddělení krizového řízení, které mělo za následek zrušení pracovního místa vedoucí oddělení, bezprostředně vedlo ke změně stanoveného počtu zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a že proto o něm byla oprávněna rozhodnout výhradně rada kraje. Odvolací soud dospěl k závěru, že organizační změna, která měla mít za následek nadbytečnost žalobkyně, nebyla učiněna orgánem, do jehož pravomoci rozhodnutí o takové změně náleželo, a z tohoto důvodu je výpověď neplatná. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a Nejvyšší soud se zabýval řešením otázky, kdo je oprávněn u zaměstnavatele, jímž je kraj, rozhodovat o organizačních změnách, vzhledem k nimž se může stát zaměstnanec nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) zák. práce. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3529/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně V. K., zastoupené JUDr. Ivanem Vávrou, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Dlouhá č. 208/16, proti žalovanému Ústeckému kraji se sídlem krajského úřadu v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 3118/48, IČO 70892156, zastoupenému Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem se sídlem v Děčíně, Řetězová č. 195/2, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 1123/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2013 č. j. 9 Co 84/2013-368, takto: I. Dovolání žalovaného se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ivana Vávry, advokáta se sídlem v Litoměřicích, Dlouhá č. 208/16. Odůvodnění: Dopisem ze dne 15. 6. 2009 žalovaný sdělil žalobkyni, že jí dává výpověď z pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce „pro jiné organizační změny“, které spočívají ve zrušení jejího pracovního místa vedoucí oddělení krizového řízení, ke kterému dojde na základě rozhodnutí zaměstnavatele s účinností od 1. 7. 2009. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 15. 10. 2009 domáhala, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 7. 2001, že k 1. 1. 2003 byla jmenována vedoucí oddělení pro řešení mimořádných situací (následně vedoucí oddělení krizového řízení) Krajského úřadu Ústeckého kraje, že s účinností od 8. 12. 2004 vykonávala funkci tajemníka bezpečnostní rady Ústeckého kraje a s účinností od 9. 1. 2005 funkci bezpečnostního ředitele Ústeckého kraje, že v polovině roku 2008 začalo docházet k neshodám mezi ní a Ing. A. K., které „vygradovaly“ odebráním osobního „ohodnocení“ žalobkyni z důvodu špatných pracovních výsledků, a že dne 15. 6. 2009 jí byl doručen dopis žalovaného, kterým jí oznámil, že v důsledku organizační změny, na základě které bude od 1. 7. 2009 zrušeno oddělení krizového řízení, jí nemůže nadále přidělovat práci podle sjednaných podmínek, a spolu s ním i výpověď z pracovního poměru. Žalobkyně má za to, že není možné zrušit oddělení krizového řízení, neboť každý kraj musí mít toto oddělení zřízeno, aby bylo připravené „okamžitě reagovat v případech nouze“, a že je možné pouze toto oddělení „účelově přejmenovat“. Podle jejího názoru není dána příčinná souvislost mezi rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně a její „údajnou“ nadbytečností, neboť její místo bylo pouze „účelově“ sloučeno a obsazeno jiným zaměstnancem (Ing. A. K.) a druh práce, který vykonávala, se nestal nadbytečným. Uvedla, že výpověď jí byla dána přesto, že nedošlo k naplnění podmínek ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, a že jí ani žalovaný, který v měsících červnu a červenci 2009 přijímal nové zaměstnance, nedal návrh na změnu jejího dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. 5. 2012 č. j. 34 C 1123/2009-343 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 16.240,- Kč k rukám advokáta JUDr. Ivana Vávry. Vycházel ze zjištění, že žalobkyně, která pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2001 jako odborný referent oddělení mimořádných situací, byla dne 1. 1. 2003 jmenována vedoucí tohoto oddělení, že s účinností od 8. 12. 2004 (a opětovně s účinností od 27. 11. 2008) byla jmenována tajemnicí bezpečnostní rady Ústeckého kraje, že rozhodnutím ředitelky Krajského úřadu ze dne 9. 1. 2005 byla jmenována do funkce bezpečnostního ředitele, že dne 15. 6. 2009 bylo vydáno rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Ústeckého kraje o organizační změně a změně organizačního řádu, kterým žalovaný s účinností od 1. 7. 2009 rozhodl o zrušení oddělení krizového řízení s tím, že jednotliví referenti zrušeného oddělení byli zařazeni do přímé podřízenosti vedoucího odboru kanceláře hejtmana, čímž došlo „k úspoře“ jednoho pracovního místa vedoucího oddělení, že dne 15. 6. 2009 žalobkyně převzala oznámení o přijetí organizační změny a výpověď z pracovního poměru, ve které byly jako výpovědní důvod uvedeny „jiné organizační změny“ spočívající ve zrušení pracovního místa vedoucí oddělení krizového řízení, k němuž došlo na základě rozhodnutí zaměstnavatele ke dni 1. 7. 2009, a že v červnu 2009 byla u žalovaného neobsazena některá místa referentů, pro která žalobkyně splňovala požadavek středoškolského vzdělání s maturitou. Dovodil, že rozhodnutí o organizačn