21 Cdo 4259/2011 – Nejvyšší soud

21 Cdo 4259/2011 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. V. J., zastoupeného Mgr. Janem Baladou, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 10, proti žalovanému Orchideus Property, s.r.o. se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 28188918, zastoupenému Mgr. Tomášem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova č. 5, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 207/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2011 č.j. 25 Co 84/2011-65, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že "budova č.p. postavená na pozemku parc. č. a pozemek parc. č. , vše v k.ú. Štíhlice, obec Štíhlice, okres Praha - východ, zapsáno na LV č. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že smlouva o zřízení zástavního práva k uvedeným nemovitostem uzavřená mezi ním jako zástavcem a žalovaným jako zástavním věřitelem dne 14.2.2008 k zajištění "všech pohledávek, včetně veškerého jejich příslušenství, které by kdykoliv v budoucnu vznikly" žalovanému vůči žalobci a P. Ř. v souvislosti s "dohodou o financování" uzavřenou mezi nimi dne 14.2.2008, je absolutně neplatná, neboť v zástavní smlouvě "nebylo stanoveno nejzazší datum, do kdy mohou budoucí pohledávky žalovanému za žalobcem v souvislosti s dohodou o financování vzniknout", a tedy v ní chybí "vymezení doby trvání zajištění"; zástavní právo k nemovitostem proto "nikdy nevzniklo". Okresní soud v Kolíně - poté, co usnesením ze dne 2.8.2010 č.j. 8 C 207/2010-10 žalovanému uložil, aby se do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a označil důkazy k prokázání svých tvrzení - rozsudkem ze dne 7.10.2010 č.j. 8 C 207/2010-14 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 25.360,- Kč k rukám advokáta Mgr. Jana Balady. Dovodil, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro uznání, protože žalovaný poté, co mu bylo dne 19.8.2010 doručeno usnesení soudu prvního stupně s výzvou vydanou podle ustanovení § 114b o.s.ř. "s ohledem na očekávanou a pravděpodobnou skutkovou složitost věci", "zůstal nečinný", a "sporný nárok se tak má za uznaný", a protože vydání rozsudku pro uznání umožňuje i povaha projednávané věci. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18.5.2011 č.j. 25 Co 84/2011-65 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. Dospěl k závěru, že ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, neboť usnesení soudu prvního stupně ze dne 2.8.2010 č.j. 8 C 207/2010-10 obsahující výzvu podle ustanovení § 114b o.s.ř. nebylo vydáno soudcem (předsedou senátu), nýbrž jeho asistentkou JUDr. K. J., která by k takovému úkonu byla oprávněna podle ustanovení § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a ustanovení § 10 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), jen kdyby bylo o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem. Oprávnění asistentky soudce vydat výzvu podle ustanovení § 114b o.s.ř. nelze podle názoru odvolacího soudu v daném případě dovodit ani z ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), v němž "je zakotveno oprávnění vyššího soudního úředníka (potažmo asistenta soudce)" provádět úkony soudu prvního stupně s výjimkami uvedenými "taxativním způsobem v písmenech a) až j)" tohoto ustanovení, protože z "dikce ustanovení pod písm. j)" vyplývá, že nelze pověřit asistenta soudce provedením úkonu, který je zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci, a protože občanský soudní řád, který je takovým zvláštním zákonem, v ustanovení § 114b výslovně stanoví, že výzvu podle tohoto ustanovení může vydat předseda senátu. Vzhledem k tomu, že "je vyloučeno, aby dotyčné usnesení" asistent soudce vydal na základě pověření předsedy senátu podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) "za použití" ustanovení § 36a zákona č. 6/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nepokládal odvolací soud za významnou okolnost, že předseda senátu soudu prvního stupně Mgr. Z. K. podle svého písemného vyjádření vyžádaného odvolacím soudem svou asistentku JUDr. K. J., která mu před vydáním usnesení podle ustanovení § 114b o.s.ř. předložila věc "ke konzultaci", vydáním usnesení pověřil "ad hoc, a to ústní formou", aniž by o tom byl učiněn záznam do spisu. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že "žádný z bodů uvedených pod písmeny a) až j)" ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se nevztahuje na vydání usnesení podle ustanovení § 114b o.s.ř. a že naopak "pod písm. b) je výslovně uvedeno, že vyšší soudní úředník není oprávněn rozhodovat o věci samé formou rozsudku"; z toho lze podle žalobce "jasně dovodit oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat formou usnesení, tedy i usnesením podle § 114b o.s.ř.". Podle dovolatele "není relevantní", že ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) výslovně umožňuje vyššímu soudnímu úředníkovi (a tedy i asistentovi soudce) "rozhodovat dle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem". Ustanovení § 10 zákona č. 121/2008 Sb. "rámcově stanoví druhy řízení a úkonů, které je vyšší soudní úředník oprávněn provádět", aniž by šlo o taxativní vymezení veškerých úkonů, k nimž je vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení oprávněn. Opačný závěr by vedl k nadbytečnosti ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), jelikož by v takovém případě "nebylo nutno výslovně uvádět úkony, ke kterým vyšší soudní úředník oprávněn není". Zákon č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) podle dovolatele neobsahuje žádné ustanovení, které by zakazovalo vyššímu soudnímu úředníkovi vydat usnesení podle § 114b o.s.ř., tím spíše, bude-li k vydání tohoto usnesení pověřen předsedou senátu v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Jestliže tedy v daném případě předseda senátu pověřil asistentku soudce JUDr. K. J. vydáním usnesení podle ustanovení § 114b o.s.ř., bylo toto pověření "plně v souladu" se zákonem č. 121/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl, neboť odvolací soud "rozhodl správně, a to i co se týče právního posouzení věci". Omezení stanovené v ustanovení § 11 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb. je podle žalovaného "nepřekročitelné" a "nelze je obejít jakýmkoli výkladem". Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle § 114b odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř