Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 16. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

21 Cdo 5209/2015

Nejvyšší soud · 15. 4. 2016

21 Cdo 5209/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně Ing. J. R., zastoupené JUDr. Ludmilou Pávkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Kodaňská č. 558/25, za účasti Bytového družstva Žerotínova 54 se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Žerotínova č. 1742/54, IČO 27258378, zastoupeného Jarmilou Vrbovou, advokátkou se sídlem v Chlumíně č. 53, o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 C 4/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. března 2015 č.j. 4 Co 213/2014-137, takto:

I.

Dovolání žalobkyně se odmítá.

II.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně bylo doplněno podáním, které učinila její zástupkyně advokátka JUDr. Ludmila Pávková, až po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst.3 větě druhé o.s.ř. (lhůta stanovená usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.8.2015 č.j. 27 C 4/2012-161 uplynula dnem 14.9.2015, podání advokátky JUDr. Ludmily Pávkové bylo učiněno až 21.9.2015 a k žádosti žalobkyně o prodloužení lhůty nebylo možné přihlédnout, když uplynutím lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. se vady dovolání stávají neodstranitelnými); dovolání proto trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Navíc, dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5.3.2015 č.j. 4 Co 213/2014-137 stejně není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [jestliže podmínka vkladu práva uvedená v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) není splněna, soud nemůže v řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí měnit prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v domě, srov. například stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2000 sp. zn. Cpjn 38/98, které bylo uveřejněno pod č. 44 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2011 sp. zn. 21 Cdo 4044/2010, uveřejněného pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2013] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky z uvedených důvodů dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2016

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu