21 Cdo 567/2020 — Nejvyšší soud

21 Cdo 567/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 4. 2020 Spisová značka:21 Cdo 567/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.567.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zástavní právo Daň z příjmů Daň z přidané hodnoty Zánik obchodní společnosti Příslušenství pohledávky Správa daní a poplatků Dotčené předpisy:§ 58 předpisu č. 337/1992Sb. ve znění do 30.06.1997 § 63 předpisu č. 337/1992Sb. ve znění do 30.06.1997 § 72 odst. 1 předpisu č. 337/1992Sb. ve znění do 30.06.1997 § 72 odst. 2 předpisu č. 337/1992Sb. ve znění do 30.06.1997 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:14. 7. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1630/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 567/2020-169 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj v Hradci Králové, Horova č. 824/17, proti žalovanému AGRO CZ, a. s. se sídlem v Hradci Králové, Komenského č. 247/27, IČO 25277782, zastoupenému Mgr. Miroslavem Dosedělem, advokátem se sídlem v Olomouci, U Sportovní haly č. 542/3, o 6 593 113,81 Kč s příslušenstvím výtěžkem z prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 C 7/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. listopadu 2019 č. j. 19 Co 379/2019-139, takto: I. Dovolání žalovaného proti rozsudku krajského soudu ve výroku o náhradě nákladů řízení se odmítá; jinak se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Hradci Králové dne 4. 1. 2019 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci (zástavnímu věřiteli) pohledávku zajištěnou zástavním právem ve výši 6 593 113,81 Kč „s uspokojením z výtěžku prodeje zástavy – nemovitých věcí, kterými jsou parcela KN st. 325/1 o výměře 221 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. 247, bytový dům, stojící na pozemku KN st. 325/1, zapsáno na listu vlastnictví č. 21293, katastrální území, obec a okres Hradec Králové“ (dále jen „předmětná nemovitost“). Žalobu zdůvodnil tím, že eviduje splatný, vykonatelný a neuhrazený daňový nedoplatek za dlužníkem FIREX akciová společnost, IČO 45534128, ve výši 6 593 113,81 Kč, jak vyplývá z výkazu nedoplatků č. j. 1580359/16/2701-80541-602902 sestaveného ke dni 23. 8. 2016, a že k zajištění neuhrazené daně obchodní korporací FIREX akciová společnost zřídil správce daně rozhodnutím č. j. 62471/97/228940/5678 dne 2. 4. 1997 zákonné zástavní právo k jejímu majetku – předmětné nemovitosti, a to pro částku ve výši 13 947 604 Kč „a jejího příslušenství“. Předmětná nemovitost „přešla“ do vlastnictví žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 16. 12. 1998, která obsahuje výslovný souhlas žalovaného se zatížením „kupovaných nemovitých věcí“ zástavním právem ve prospěch správce daně, přičemž kupní cena byla stanovena tak, aby toto zatížení zohlednila. Dne 18. 2. 1999 byl Krajským soudem v Hradci Králové na majetek obchodní korporace FIREX akciová společnost prohlášen konkurs a správcem daně byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 15 970 179,93 Kč. V průběhu konkursního řízení došlo k poměrnému uspokojení přihlášených pohledávek ve výši 6 846 145,53 Kč, dne 26. 1. 2015 na základě rozhodnutí konkursního soudu došlo ke zrušení konkursu a správce daně evidoval neuspokojenou pohledávku ve výši 9 095 926,40 Kč. Z důvodu nesprávných postupů správce konkursní podstaty v průběhu konkursního řízení došlo k vyloučení předmětné nemovitosti z konkursní podstaty úpadce. Z tohoto důvodu také daňový nedoplatek „týkající se“ zajištění předmětné nemovitosti zástavním právem nebyl v rámci konkursního řízení zcela uspokojen. „Z titulu uplatněného zákonného zástavního práva“ žalobce eviduje neuhrazený splatný daňový nedoplatek ve výši 6 593 113,81 Kč vyplývající z výkazu nedoplatků ze dne 24. 8. 2016 sestaveného ke dni 23. 8. 2016 z údajů evidence daní (jednotlivé položky výkazu nedoplatků představují neuhrazené nedoplatky na příslušenství daní z příjmů právnických osob ve výši 5 440 605,85 Kč podle platebního výměru ze dne 21. 1. 1997 č. j. 7081/97/II/Su, 248 110,23 Kč podle platebního výměru ze dne 1. 10. 1997 č. j. 134875/97/228912/6250 a 904 397,73 Kč podle platebního výměru ze dne 15. 1. 1998 č. j. 4376/98/228912/6250). Celá neuhrazená daňová pohledávka zástavního věřitele je tvořena pouze příslušenstvím a její výše je konečná. Žalovaný zejména namítal, že „v tomto řízení“ není pasivně legitimován, že osobní dlužník FIREX akciová společnost, který „si prošel“ konkursním řízením, byl poté vymazán z obchodního rejstříku, že veškeré pohledávky, které žalobce vede vůči již neexistujícímu daňovému subjektu FIREX akciová společnost, nejsou pohledávkami za zástavcem (tj. za žalovaným) a že zástavní věřitel „nedisponuje vůči zástavci žádným exekučním titulem“. Dále namítal, že nebyla přiložena konstrukce výpočtu příslušenství (penále, úroků), že v rozhodnutí o zřízení zástavního práva není příslušenství jakkoliv specifikováno (není v něm uvedeno, na jaké příslušenství se vztahuje zástavní právo), že takto obecné vymezení toho, co má být zástavním právem zajištěno, je neurčité, nepřezkoumatelné a v rozporu s požadavky správního rozhodnutí a zákona a že „příslušenství nebylo touto zástavou zajištěné“, vznesl námitku promlčení pohledávek za osobním dlužníkem „splatných v roce 1997/98“ a předmětného zástavního práva a poukázal též na „institut prekluze“ uvedený v ustanovení § 160 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. 6. 2019 č. j. 18 C 7/2019-110 žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 175 000 Kč k rukám advokáta Mgr. Miroslava Doseděla. Dovodil, že právo zástavního věřitele může být vyjádřeno jen jako nárok na zaplacení zástavním právem zajištěné pohledávky s tím, že uspokojení pohledávky se oprávněný zástavní věřitel může domáhat jen z výtěžku prodeje zástavy, že právním prostředkem sloužícím k tomu, aby zástavní věřitel dosáhl uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy, je tedy žaloba, kterou se zástavní věřitel domáhá po zástavním dlužníku zaplacení pohledávky zajištěné zástavním právem s tím, že zástavní věřitel je oprávněn se uspokojit z výtěžku prodeje zástavy, a že tímto způsobem lze vymáhat splnění povinnosti i po zástavním dlužníku, jehož věc je zástavou a který současně není zavázaným z pohledávky, k jejímuž zajištění bylo zástavní právo zřízeno; pasivní legitimace žalovaného je tedy dána. Námitku promlčení žalované pohledávky shledal lichou, neboť běh promlčecí doby „byl několikrát přerušen probíhajícím soudním řízením“ (promlčení by podle názoru soudu prvního stupně „nastalo v roce 2027“). Uvedl, že ustanovení § 58 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, stanoví, že se zástavní právo vztahuje i na příslušenství pohledávky, že příslušenstvím daně je rovněž penále, jež sleduje osud daně, nestanoví-li správce daně jinak, a vycházeje ze zjištění, že zástavní právo bylo zřízeno 2. 4. 1997, tedy v době, kdy „mimo jistiny – daně z příjmu právnických osob, byla výše penále žalobci částečně známa, a přesto nebyla v zástavě vyčíslena, ale pouze obecně odkázáno na příslušenství“, že v rámci konkursu prohlášeného na společnost FIREX akciová společnost byly všechny pohledávky (nikoli příslušenství) zajištěné zástavním právem uhrazeny a byla zaplacena i část penále ve výši 5 440 665,85 Kč, že předmětná nemovitost byla vyloučena z konkursní podstaty a že „proti tomuto rozhodnutí správce konkursní podstaty“ se žalobce „nikterak nebránil“, že žalovaný nebyl zpraven o výši pohledávky, která je předmětem zástavy, respektive jejího příslušenství v okamžiku koupě předmětné nemovitosti [věděl pouze o existenci nedoplatku daně, nikoli o existenci příslušenství (jeho výše)], a že žalovaný se „o výši příslušenství penále nedoplatku daně“ dozvěděl v rámci probíhajícího konkursu, soud prvního stupně dospěl k závěru, že pokud ohledně příslušenství vydal žalobce samostatný exekuční titul, což se v tomto případě stalo, a platební výměry, ve kterých bylo vyměřeno penále, by mohly být samostatnými exekučními tituly, a zejména mohly být zahrnuty do rozhodnutí o zřízení zákonného zástavního práva, „je nesprávné a nemyslitelné“, aby je bylo možné uspokojit z předmětné zástavy, jen na základě obecného označení „příslušenství“; navíc v době vydání ro