21 Cdo 733/2000 — Nejvyšší soud

21 Cdo 733/2000 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 5. 2001 Spisová značka:21 Cdo 733/2000 ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.733.2000.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 733/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního úřadu v H. K. proti povinnému B. F., pro 22.167,30 Kč s příslušenstvím srážkami ze mzdy povinného, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. E 33/99, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 1999 č.j. 25 Co 446/99 – 35, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: V návaznosti na své rozhodnutí o určení vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti podle ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě\"), vydal Okresní úřad v H. K. podle ustanovení § 9 odst. 7 ve spojení s ustanovením § 6 odst. 4 tohoto zákona dne 21.2.1996 rozhodnutí č.j. RP1 8077/3/2389R/96/St, v němž „rozhodl\", že B. F. (povinný) a M. S., „jsou povinni uhradit dvě třetiny pohledávky peněžního ústavu v celkové výši 66.501,81 Kč, která vázla na převáděných nemovitostech, a to do šesti měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Ministerstva zemědělství ČR, územního odboru v Hradci Králové\". Protože B. F. (povinný) ani po urgenci Okresního úřadu H. K. ze dne 2.10.1997 na něho připadající jednu třetinu z částky 66.501,81 Kč, tj. částku 22.167,30 Kč, státu nezaplatil, uložil mu k návrhu České republiky - Okresního úřadu H. K. (oprávněné) Okresní soud v Hradci Králové platebním rozkazem ze dne 5.3.1998 č.j. Ro 1916/97 - 8 povinnost zaplatit tuto částku s 21 % úroky od 29.6.1996 do zaplacení na účet Ministerstva zemědělství ČR. Platební rozkaz nabyl právní moci dne 7.5.1998. Na návrh oprávněné nařídil Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14.5.1999, č.j. E 33/99–20, podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5.3.1998 č.j. Ro 1916/97-8 k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 22.167,30 Kč s 21% úroky od 29.6.1996 do zaplacení výkon rozhodnutí srážkami z nároku na důchod, který přísluší povinnému proti České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25. Zároveň povinnému uložil zaplatit soudní poplatek za návrh na výkon rozhodnutí ve výši 332,- Kč. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30.11.1999 č.j. 25 Co 446/99 – 35 změnil usnesení okresního soudu tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl a rozhodl, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení před okresním soudem ani před krajským soudem\". Uzavřel, že rozhodnout o náhradě částky, „kterou stát vypořádal na restituovaném majetku v souvislosti s pohledávkami peněžního ústavu\", přísluší do pravomoci pozemkového úřadu, který v posuzovaném případě také ve skutečnosti rozhodl. Protože okresní soud vynesl vykonávaný platební rozkaz, aniž by k tomu byl nadán pravomocí, není jeho rozhodnutí „způsobilé k exekuci\". Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci a uplatňuje tak dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. Je přesvědčena, že ustanovení § 9 odst. 7 zákona o půdě ukládá pozemkovému úřadu pouze uvést v rozhodnutí podle § 9 odst. 2 a 4 zákona o půdě výši pohledávek uvedených v § 6 odst. 3 a 4 tohoto zákona, a stanovit lhůtu k jejich zaplacení; neumožňuje mu však uložit oprávněným osobám povinnost jím vyčíslené částky státu zaplatit. Na rozhodnutí pozemkového referátu Okresního úřadu H. K. ze dne 28.6.1996 - pokud jím byla stanovena povinnost zde vyčíslenou částku zaplatit - je nutno pohlížet jako na rozhodnutí nicotné, resp. je namístě takové rozhodnutí hodnotit pouze jako oznámení povinnému o výši pohledávky a o lhůtě pro její zaplacení. Protože podkladem pro výkon rozhodnutí je v dané věci správně rozhodnutí soudu – platební rozkaz, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit státu na pohledávce podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona o půdě částku vyčíslenou správním orgánem, navrhuje dovolatelka usnesení odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1. o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. Oprávněná se domáhá nařízení výkonu platebního rozkazu, jímž soud uložil povinnému, aby do patnácti dnů zaplatil oprávněné, na účet Ministerstva zemědělství ČR částku 22.167,30 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje úhradu pohledávek peněžních ústavů, které vázly na restituovaných nemovitostech ke dni jejich převzetí státem a které stát podle zvláštních předpisů vypořádal (§ 6 odst. 4 zákona o půdě); výše pohledávky a lhůta k jejímu plnění byla stanovena rozhodnutím Okresního úřadu H. K. č.j. RP1 8077/3/2389R/96/St. ze dne 28.6.1996 v návaznosti na rozhodnutí tohoto úřadu č.j. PÚ 1736/2018/5059/5762/92/Ne ze dne 29.10.1992 a č.j. 12883/2543/Ne ze dne 22.7.1993. Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro vymožení peněžitého plnění soud – z hlediska jeho věcného posouzení – zkoumá, zda rozhodnutí (jiný způsobilý titul), jehož výkon je navrhován, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelné po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je výkon rozhodnutí navrhován v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo navržený jiným způsobem, zda vymáhané právo není prekludováno a zda navržený způsob výkonu rozhodnutí není zřejmě nevhodný. Podle ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle ustanovení § 12 písm. a/ zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb., vykonává okresní pozemkový úřad činnost podle zákona o půdě, popřípadě podle zvláštních právních předpisů. Ve správním řízení rozhoduje tedy správní orgán v případech, kdy mu tuto kompetenci svěřuje zákon o půdě či jiný zákon. Podle ustanovení § 9 zákona o půdě po uplatnění nároku na vydání nemovitosti u okresního pozemkového úřadu přichází v úvahu vydání některého z následujících rozhodnutí: je-li uzavřena dohoda o vydání nemovitosti, správní orgán tuto dohodu po zahájení správního řízení (§ 9 odst. 9) správním rozhodnutím schválí či neschválí (§ 9 odst. 2). Nedojde-li k uzavření dohody o vydání nemovitosti, oznámením této skutečnosti účastníkem nebo uplynutím lhůty podle § 9 odst. 1 zákona o půdě, je zahájeno správní řízení, ve kterém správní orgán rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti, tj. rozhodne, zda fyzická osoba, která se domáhá vydání nemovitosti, je nebo není vlastníkem nemovitosti (§ 9 odst. 4). Je-li toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad rovněž zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření (§ 9 odst. 5). V zahájeném správním řízení jak podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o půdě, tak i podle jeho ustanovení § 9 odst. 4 okresní pozemkový úřad především zkoumá, zda dotyčná fyzická osoba je oprávněnou osobou (§ 4 ve spojení s § 6 odst. 1 téhož zákona), zda požadavek na vydání nemovitosti směřuje vůči subjektu, který je povinnou osobou, zda tu nejsou skutečnosti, které vydání nemovitosti vylučují