21 Cdo 980/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 980/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 3. 2015 Spisová značka:21 Cdo 980/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.980.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odporovatelnost Trestný čin Neplatnost právního úkonu Dotčené předpisy:§ 42a odst. 1,2,3,4 obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 39 obč. zák. ve znění do 31.10.2009 § 256 předpisu č. 140/1961Sb. ve znění do 31.12.2009 § 256a předpisu č. 140/1961Sb. ve znění do 31.12.2009 § 222 předpisu č. 40/2009Sb. ve znění od 01.01.2010 § 223 předpisu č. 40/2009Sb. ve znění od 01.01.2010 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 5. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 980/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobců a) RNDr. P. P., zastoupeného Milanem Bláhou, advokátem se sídlem v Praze 9 - Kyjích, Lánská č. 65, a b) Ing. M. P., zastoupeného JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova č. 736/17, proti žalovaným 1) Ing. E. Š., zastoupenému Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 5, Lamačova č. 824/9, a 2) Ing. R. Š., zastoupenému Mgr. Petrem Křížákem, MBA., LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Purkyňova č. 787/6, o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 389/2009, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2013 č. j. 13 Co 3/2013-665, takto: Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobci se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 4. 12. 2009 domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovanými jako obdarovanými a B. Š. jako dárkyní, na základě níž nabyli žalovaní nemovitosti, a to „budovu č. p. 1036 v Praze 8 – Libni na pozemku p. č. 1081, pozemek p. č. 1081 v Praze 8 – Libni a pozemek p. č. 1082 v Praze 8 – Libni, vše zapsáno v listu vlastnictví č. 1277 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pro obec P., katastrální území L.“, je vůči žalobcům neúčinná. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 102/2002 soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobců a B. Š. (matky žalovaných) k uvedeným nemovitostem, přikázal je do výlučného vlastnictví B. Š. a uložil jí povinnost zaplatit každému žalobci 2.400.000,- Kč. B. Š. však „ještě dříve“, než měla zaplatit žalobcům uvedenou částku, uzavřela se žalovanými darovací smlouvu, kterou jim darovala předmětné nemovitosti. Žalobci mají za to, že B. Š., která nemá žádný jiný majetek a jejímž příjmem je pouze starobní důchod, učinila toto jednání v úmyslu zmařit uspokojení pohledávek žalobců, kterým dosud nezaplatila částky 1.650.000,- Kč [žalobci a)] a 119.375,- Kč [žalobci b)], a že žalovaným byl tento její úmysl „zcela evidentní“. Obvodní soud pro Prahu 8 – poté, co usnesením ze dne 11. 2. 2011 č. j. 13 C 389/2009-214 zastavil řízení „mezi žalobcem b) a oběma žalovanými“ z důvodu zpětvzetí žaloby žalobcem b) - rozsudkem ze dne 21. 2. 2011 č. j. 13 C 389/2009-247 žalobě žalobce a) vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení 12.960,- Kč k rukám advokáta JUDr. Alana Korbela. Poté, co dovodil, že žalobce a) i žalovaní jsou v řízení věcně legitimováni a že žaloba byla podána ve lhůtě uvedené v ustanovení § 42a odst. 2 občanského zákoníku, dospěl k závěru, že byly splněny podmínky odporovatelnosti právním úkonům stanovené v ustanovení § 42a občanského zákoníku, protože uzavřením darovací smlouvy mezi B. Š. a žalovanými dne 4. 9. 2009 byla zkrácena vymahatelná pohledávka žalobce a) vůči dlužnici B. Š. podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. 12 C 102/2002, kterou dlužnice, jež se stala osobou „prakticky nemajetnou“ a „závislou na starobním důchodu a na půjčkách“, uspokojila jen částečně, a protože žalovaní, kteří byli osobami jí blízkými, neprokázali, že v době uzavření darovací smlouvy nemohli znát úmysl dlužnice zkrátit žalobce a) jako svého věřitele. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 11. 2011 č. j. 13 Co 391/2011-315 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně odňal žalovanému 1) možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť věc dne 21. 2. 2011 projednal v jeho nepřítomnosti a v nepřítomnosti jeho zástupce, přestože zástupce žalovaného 1) čtyři dny před jednáním soudu prvního stupně, při němž byl vyhlášen rozsudek, požádal soud o odročení jednání na pozdější termín z důvodu „kolize termínu“ jednání s termínem odvolacího jednání nařízeného na tentýž den Krajským soudem v Brně ve věci vedené u něj pod sp. zn. 44 Co 211/2010, jakož i z důvodu „kolize“ s dalšími třemi jednáními, kde vystupoval rovněž jako zástupce účastníka, a to v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 415, 416 a 417/2010. Současně uložil soudu prvního stupně, aby se zabýval tím, „jaká je nyní v důsledku žalovanými namítaných a prokazovaných částečných úhrad a B. Š. vůči žalobci učiněných úkonů započtení aktuální výše předmětné žalobcovy pohledávky“. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 6. 6. 2012 č. j. 13 C 389/2009-530 určil, že „darovací smlouva uzavřená mezi žalovanými jako obdarovanými, na straně jedné, a paní B. Š., jako dárcem na straně druhé, v části, jíž žalovaný Ing. R. Š. nabyl pozemek parc. č. 1082 v Praze 8, Libni zapsaný na LV 10686 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, pro obec P., katastrální území L., je vůči žalobci RNDr. P. P., neúčinná“, zamítl žalobu o určení, že „darovací smlouva uzavřená mezi žalovanými jako obdarovanými, na straně jedné, a paní B. Š., jako dárcem na straně druhé, v části, jíž žalovaní nabyli nemovitosti, a to budovu č. p. v P. 8, L., na pozemku parc. č. 1081, a pozemek parc. č. 1081 v Praze 8, Libni, vše zapsáno v listu vlastnictví č. 1277 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, pro obec P., katastrální území L., je vůči žalobci RNDr. P. P., neúčinná“, a rozhodl, že žalovanému 1) se nepřiznává náhrada nákladů řízení vůči žalobci a že mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poté, co dovodil, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. 12 C 102/2002 bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobců a B. Š. k uvedeným nemovitostem a nemovitosti byly „svěřeny“ do výlučného vlastnictví B. Š., které byla uložena povinnost zaplatit každému žalobci 2.400.000,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku, která nastala dne 3. 9. 2009, že žalovaní (synové B. Š.) jsou ve věci pasivně legitimováni, neboť předmětné nemovitosti jim dlužnice B. Š. darovala darovací smlouvou ze dne 4. 9. 2009, že žaloba byla podána v zákonem stanovené tříleté lhůtě, že uzavřením darovací smlouvy mezi dlužnicí a žalovanými byla zkrácena vymahatelná pohledávka žalobce a) vůči dlužnici podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. 12 C 102/2002, kterou dlužnice, jež se stala osobou „prakticky nemajetnou“ a „závislou na starobním důchodu a na půjčkách“, uspokojila jen částečně, a že s ohledem na vztah mezi dlužnicí a žalovanými, kteří jsou navzájem blízkými osobami, se presumuje úmysl dlužnice zkrátit žalobce a) jako svého věřitele a vědomost obou žalovaných o „existenci“ tohoto úmyslu, a co přihlédl k tomu, že dlužnice byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 2 T 108/2011 odsouzena pro trestný čin poškozování věřitele podle ustanovení § 256 odst. 1 písm. a), odst. 3 trestního zákona, dospěl k závěru, že v době podání žaloby a v době vyhlášení předchozího rozsudku soudu prvního stupně sice byly splněny všechny podmínky pro použití ustanovení § 42a občanského zákoníku, že je však třeba vzít v úvahu „změny, které nastaly do vyhlášení rozsudku“, zejména „úhradu téměř celé jistiny pohledávky“ žalobce a) za dlužnicí. S přihlédnutím k tomu, že odporovatelným úkonem ušly z majetku dlužnice nemovitosti v hodnotě asi 10.000.000,- Kč a že její dluh vůči žalobci a) je v současnosti „v řádu statisíců korun“, usoudil, že „rozhodnutí o neúčinnosti celého darování by neodpovídalo smyslu právní úpravy, kterou je umožnění vedení exekuce věřiteli vůči majetkovým hodnotám v dispozici třetí osoby“. Neúčinnost darovací smlouvy vůči žalobci a) proto vyslovil pouze ve vztahu k pozemku parc. č. 1082 v Praze – Libni, neboť „hodnota tohoto pozemku postačuje v případě exekučního či vykonáv