22 Cdo 1152/2025 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1152/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 9. 2025 Spisová značka:22 Cdo 1152/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.1152.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 984 odst. 1 o. z. § 741 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1152/2025-323 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně I. V., zastoupené Mgr. Soňou Žourkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Malická 1576/11, proti žalovaným 1) V. V. a 2) V. V., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 39 C 331/2022, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2024, č. j. 13 Co 551/2024-282, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Návrh žalovaného 1) na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2024, č. j. 13 Co 551/2024-282, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud Plzeň-město (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 1. 2024, č. j. 39 C 331/2022-248, určil, „že pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba dosud nezkolaudovaného rodinného domu, a stavba tohoto dosud nezkolaudovaného domu, kdy vlastnické právo k pozemku je zapsáno na LV č. XY pro obec XY, katastrální území XY u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY, jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů I. V. a V. V., když manželství zaniklo rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. 10. 2016, č.j. 23 C 135/2016 – 24“ (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). 2. Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) k odvolání obou žalovaných rozsudkem ze dne 10. 12. 2024, č. j. 13 Co 551/2024-282, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 1) (dále i „dovolatel“) včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Má za to, že odvolací soud posoudil (shodně se soudem prvního stupně) jinak, než jsou řešeny v judikatuře dovolacího soudu, následující právní otázky: a) „Je přípustné, aby v rozporu s principem materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí soud v řízení o určení vlastnického práva po převodu spoluvlastnického podílu jedním z bývalých manželů jinému subjektu posoudil jako předběžnou otázku vlastnictví nemovitostí za situace, když zápis v katastru nemovitostí nesvědčí o tom, že předmětná nemovitost je součástí SJM a v rámci řízení o vypořádání zaniklého SJM bývalých manželů nebyla ve lhůtě dané ust. § 741 občanského zákoníku podána samostatná žaloba o určení, že předmětná nemovitost je součástí zaniklého nevypořádaného SJM, tedy v této lhůtě nebyla učiněna žádná námitka proti principu materiální publicity, naopak v řízení o vypořádání zaniklého SJM byl samotnou žalobkyní režim k nemovitosti rozporován?“ b) „Je přípustné, aby soud, a to v rozporu s principem materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí, nerespektoval tento zápis a na základě posouzení předběžné otázky vyhodnotil, že posuzované nemovitosti jsou součástí SJM bývalých manželů, a to v rozporu se stávajícím zápisem v katastru nemovitostí za situace, kdy do tří let od rozvodu manželství nebyl zápis v katastru nemovitostí rozporován a nebyla podána v této lhůtě žaloba na určení, že předmětná nemovitost je součástí zaniklého nevypořádaného SJM?“ c) „Může soud po uplynutí lhůty dle ust. § 741 občanského zákoníku rozhodovat o určení, že nemovitost je v zaniklém nevypořádaném SJM bývalých manželů, tedy za situace, kdy nastaly účinky zákonné domněnky vypořádání, čemuž fakticky odpovídal zapsaný stav v katastru nemovitostí v době uzavření předmětné darovací smlouvy?“ 4. Má za to, že nejsou-li nemovitosti zapsány jako součást zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“), soud nemůže řešit majetkový režim jako předběžnou otázku v řízení o vypořádání SJM, neboť taková otázka je řešitelná jen v samostatném řízení, které však měla iniciovat žalobkyně v tříleté lhůtě podle § 741 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a namítat v něm (a prokazovat) nesprávnost zápisu v katastru nemovitostí, který jí nesvědčí (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, sp. zn. 22 Cdo 3234/2018 a sp. zn. 24 Cdo 538/2019). 5. S odkazem na § 984 odst. 1 větu první a § 985 o. z. zdůrazňuje princip materiální publicity a uvádí, že jelikož žalobkyně nepodala do 9. 12. 2019 samostatnou žalobu na určení, že pozemek je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů [žalobkyně a žalovaného 2)], mohla se po tomto datu toliko žalobou na určení domáhat, že pozemek je v jejím podílovém spoluvlastnictví s druhým žalovaným, když tento stav nastal již 10. 12. 2019. Taková žaloba by ale byla bezpředmětná, když zápis v katastru nemovitostí odpovídal tomuto stavu. Došlo-li za této situace dne 27. 4. 2022 k uzavření darovací smlouvy mezi prvním a druhým žalovaným, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl druhého žalovaného, jednalo se o nabytí vlastnického práva od vlastníka, tedy o převod řádný a odvolací soud věc nesprávně posoudil. 6. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a případně i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Navrhuje dále odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu. 7. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. III. Přípustnost dovolání 8. Dovolání není přípustné. 9. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 10. Podle § 241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 11. Z obsahu dovolání lze dovodit, že dovolatel považuje dovolání za přípustné, neboť odvolací soud vyřešil právní otázky, které dovolatel formuluje, v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, konkrétně s rozhodnutími, která dovolatel označuje. 12. Dovolatel vymezil celkem tři právní otázky. V nich odvolacímu soudu vytýká, že postupoval v rozporu s principem materiální publicity zápisů do veřejných seznamů podle § 984 odst. 1 o. z., když určil, že pozemek je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a druhého žalovaného, dále odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil otázku, zda měla žalobkyně ve lhůtě podle § 741 o. z. podat samostatnou žalobu na určení, že pozemek je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a druhého žalovaného, a také otázku, zda může soud po uplynutí lhůty podle § 741 občanského zákoníku rozhodovat o určení, že nemovitost je v zaniklém, dosud nevypořádaném SJM bývalých manželů. 13. K námitce, že odvolací soud postupoval v rozporu s principem materiální publicity zápisů do veřejných seznamů podle § 984 odst. 1 o. z.: 14. § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. 15. Důvodem, proč tato námitka, kterou dovolatel uplatnil v prvních dvou právních otázkách, nezakládá přípustnost dovolání je, že