22 Cdo 2721/2024 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2721/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 3. 2025 Spisová značka:22 Cdo 2721/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.2721.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vydržení Dotčené předpisy:§ 992 odst. 1 o. z. § 1090 odst. 1 o. z. § 1089 odst. 1 o. z. § 1092 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:9. 4. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 13.06.2025III.ÚS 1760/25 Jan Svatoň Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2721/2024-387 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci žalobkyně B. K. syn centrum s. r. o., IČO 25453688, se sídlem v Ústí nad Labem, Jahodová 161, zastoupená Mgr. Martinem Štuksou, advokátem se sídlem v Praze 4, Kaplická 1037/12, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 14 C 239/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2024, č. j. 14 Co 237/2023-364, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Ústí nad Labem (dále též „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 7. 2023, č. j. 14 C 239/2021-327, zamítl žalobu, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem přípojky vysokého napětí tvořené sloupovou trafostanicí a dvěma sloupy s elektrickým vedením, kdy sloup s trafostanicí je umístěn na pozemku parc. č. XY a druhý sloup je umístěn na pozemku parc. č. XY, přičemž tato přípojka končí napojením na distribuční síť žalované na sloupu na pozemku parc. č. XY, vše v katastrálním území XY a obci XY (výrok I). Také rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a o vrácení soudního poplatku (výrok III). 2. Dospěl k závěru, že žalovaná nabyla elektrickou přípojku do svého vlastnictví vydržením (§ 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), neboť k 1. 11. 2015 došlo k uplynutí desetileté vydržecí doby podle § 1091 odst. 2 o. z., přičemž do této vydržecí doby byla ve smyslu § 1092 o. z. započtena i doba řádné a poctivé držby její právní předchůdkyně. Tento závěr učinil na základě provedeného dokazování, přičemž ze skutkových zjištění dovodil, že žalovaná a před tím i její předchůdkyně byly poctivými držitelkami elektrické přípojky ve smyslu § 992 odst. 1 o. z., neboť měly přesvědčivý důvod se domnívat, že ji vlastní a rovněž zde byl i důvod právní, který by v souladu s § 1090 odst. 1 o. z. postačil ke vzniku (převodu) vlastnického práva k elektrické přípojce, pokud by náleželo převodci. 3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem (dále rovněž „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 4. 2024, č. j. 14 Co 237/2023-364, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; jde o otázku posouzení dobré víry při vydržení nemovité věci. Domnívá se, že subjektivní přesvědčení žalované, že je vlastnicí elektrické přípojky, není pro posouzení splnění podmínek vydržení vlastnického práva určující, rozhodující je objektivní dobrá víra, která však v posuzované věci absentuje (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5962/2017), neboť žalovaná jako velká společnost podnikající v energetice mohla při výkonu podnikání kdykoli zjistit, že vlastnicí dané přípojky není ona, nýbrž žalobkyně. Také poukazuje na to, že žalovaná opírá dobrou víru k elektrické přípojce o převodní smlouvu k části podniku, ze které ovšem převod žádné přípojky nevyplývá, je v ní pouze označen převod distribuční soustavy („XY-STK-trafostanice“), což považuje za naprosto nedostatečné. Odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 50/04 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5372/2014, podle kterých platí obecný princip, že nedostatečně určitá smlouva nemůže vést k vydržení. 5. Dále vymezuje právní otázku, která nebyla dovolacím soudem dosud vyřešena, a to otázku posuzování dobré víry u osob, které jsou majetkově propojeny v koncernu. Podle jejího názoru by dobrá víra u těchto osob měla být posuzována jinak než u osob nezávislých, majetkově nijak nepropojených. 6. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně změnil tak, že bude určeno, že žalobkyně je vlastnicí žalobou označené přípojky vysokého napětí. 7. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. III. Přípustnost dovolání 8. Dovolání není přípustné. 9. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 10. Podle § 241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. 11. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na řešení právní otázky vztahující se k podmínkám řádného vydržení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně k posouzení, zda byla žalovaná při vydržení elektrické přípojky v dobré víře, a zda proto mohla po 1. 1. 2014 k elektrické přípojce vydržet vlastnické právo. 12. Jelikož tuto otázku vyřešil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné. 13. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. 14. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. 15. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. 16. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. 17. Držba způsobilá k řádnému vydržení musí být podle výslovného znění zákona poctivá (§ 1089 ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z.; to výslovně uvádí i důvodová zpráva: „Zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul. Z formulace, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou, je dostatečně zřejmé, že nejde o řádnou držbu ve smyslu § 991, nýbrž že se má na mysli jiný případ.“ 18. Držba se musí opírat o právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2961/2021, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2747/2022). 19. Poctivým držitelem ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. „Přesvědčivým důvodem“, ze kterého vychází držitelovo přesvědčení, že mu náleží právo, které vykonává, je dobrá víra držitele [srovnej SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydá