22 Cdo 2769/2018 — Nejvyšší soud

22 Cdo 2769/2018 citace  Právní věta:Je-li v souvislosti s darovací smlouvou uzavřena smlouva o výměnku, posuzuje se pro účel předpokládaný § 984 odst. 1 o. z. darovací smlouva zpravidla jako smlouva úplatná. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 11. 2019 Spisová značka:22 Cdo 2769/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.2769.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výměněk (o. z.) Darování Vlastnictví Katastr nemovitostí Dotčené předpisy:§ 984 odst. 1 o. z. § 2707 o. z. § 2055 o. z. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:4. 3. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:69 / 2020 Anotace:Soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem id. ½ nemovitých věcí. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil žalobkyni vlastníkem ideálních spoluvlastnických podílů ½ k předmětným nemovitým věcem, přičemž dospěl k závěru o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně o tom, že nemovitosti tvořily součást SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela, o vzniku podílového spoluvlastnictví s podíly každého z bývalých manželů ideální ½, o nemožnosti bývalého manžela žalobkyně její podíl vydržet pro nedostatek dobré víry a o darování nemovitostí manželem žalované se současným zřízením výměnku. Žalovaná si nemohla započíst dobu držby svého předchůdce, pokud její manžel (dárce) nebyl oprávněným držitelem, neboť věděl, že věci patřily do SJM, proto nemohla nemovitosti do vlastnictví vydržet, když sama vydržecí dobu nesplnila. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že darovací smlouva a smlouva o výměnku na ní závislá byla bezúplatná. Smlouvou uzavřenou v souvislosti s darováním byl výměnek zřízen bezúplatně. Žalovaná se zavázala poskytnout dárci potřebnou pomoc, pokud ji bude potřebovat, ve stáří a v nemoci. „Poskytování naturálního plnění …nebylo sjednáno.“ Žalobkyně se dozvěděla o zápisu žalované do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy až v dědickém řízení po smrti bývalého manžela. Od 1. 1. 2014 není judikaturní praxe Ústavního soudu použitelná, neboť platí § 984 o. z., jenž poskytuje ochranu dobrověrnému nabyvateli jen při úplatném převodu. Aplikace § 6 a „§ 7“ o. z. není na místě, neboť žalobkyně domáháním se určení vlastnictví s velkou prodlevou nejednala nepoctivě a nevyvolala žádný protiprávní stav. Nejvyšší soud se na základě podaného dovolání musel vypořádat s otázkou použitelnosti dosavadní judikatury týkající se dobrověrného nabyvatelství na převody posuzované podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 a (bez)úplatnosti darovací smlouvy se sjednáním výměnku ve vazbě na ochranu dobré víry nabyvatele v zápis ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) podle § 984 odst. 1 o. z. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 2769/2018-202 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Heleny Novákové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. M., narozené XY, bytem ve XY, zastoupené Mgr. Martinem Vlčkem, advokátem se sídlem ve Fryštáku, Holešovská 166, proti žalované S. M., narozené XY, bytem ve XY, zastoupené JUDr. Irenou Valíčkovou, MBA, advokátkou se sídlem v Brně, Kobližná 19, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 19 C 21/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 27. 2. 2018, č. j. 60 Co 309/2017-143, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 27. 2. 2018, č. j. 60 Co 309/2017-143, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 7. 2017, č. j. 19 C 21/2017-97, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem id. ½ nemovitých věcí, a to stavby č. p. XY – rodinný dům, stojící na pozemcích par. č. st. XY, pozemků parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. XY – lesní pozemek, parc. č. XY – trvalý travní porost, parc. č. XY – lesní pozemek, parc. č. XY – zahrada, parc. č. XY – orná půda, parc. č. XY – ostatní plocha, parc. č. XY – orná půda, vše zapsané na LV č. XY pro katastrální území a obec XY u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 23 901,32 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II). Soud prvního stupně dovodil, že nemovitosti byly ve společném jmění manželů, (dále jen „SJM“) žalobkyně a jejího bývalého manžela. Při neexistenci dohody a rozhodnutí soudu o jejich vypořádání (v řízení o vypořádání SJM je manžel navrhl přikázat žalobkyni, následně bylo ale řízení zastaveno) se po uplynutí tří let od zániku SJM staly podílovým spoluvlastnictvím bývalých manželů s podílem každého ideální ½. Manžel žalobkyně nemohl její podíl do svého výlučného vlastnictví vydržet (nebyl v dobré víře o tom, že je vlastní sám). V katastru nemovitostí přesto zůstal zapsán jako výlučný vlastník a 22. 2. 2016 nemovitosti daroval žalované (nové manželce, která byla v dobré víře o správnosti zápisu v katastru), se zřízením výměnku. Ustanovení § 984 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se vztahuje jen na úplatné převody. Dřívější judikatura Ústavního soudu ale chránila dobrou víru nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí i u bezúplatných převodů. Nová úprava tak řeší situaci jen částečně. Pokud by zákonodárce mínil ochranu neposkytnout osobám, které nemovité věci nabyly neúplatně, nejspíše by tak učinil v § 984 o. z. výjimkou. I nadále je proto třeba chránit dobrověrného nabyvatele i u bezúplatného převodu. Žalobkyně byla nejméně od 13. 9. 2000 (podání žaloby na vypořádání SJM) do 5. 12. 2016 (podání žádosti o zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí) nečinná a proti nesprávnému údaji v katastru nemovitostí nebrojila. Nelze proto jejímu nároku (s odkazem na § 6 odst. 1 a 2 o. z.) přisvědčit. Navíc podle soudu prvního stupně jde ve věci o převod úplatný, pokud byl zřízen výměnek spočívající v právu doživotního bydlení a užívání pro dárce, představující protihodnotu darování. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 2. 2018, č. j. 60 Co 309/2017-143, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil žalobkyni vlastníkem ideálních spoluvlastnických podílů ½ k výše označeným nemovitým věcem (výrok I) a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 48 601 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Odvolací soud dospěl k závěru o danosti naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a ztotožnil se se závěry o tom, že nemovitosti tvořily součást SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela, o vzniku podílového spoluvlastnictví s podíly každého z bývalých manželů ideální ½, o nemožnosti bývalého manžela žalobkyně její podíl vydržet pro nedostatek dobré víry a o darování nemovitostí manželem žalované (s účinky k 24. 2. 2016) se současným zřízením výměnku. Žalovaná si nemohla započíst dobu držby svého předchůdce, pokud její manžel (dárce) nebyl oprávněným držitelem, neboť věděl, že věci patřily do SJM, proto nemohla nemovitosti do vlastnictví vydržet, když sama vydržecí dobu nesplnila. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že darovací smlouva a smlouva o výměnku na ní závislá byla bezúplatná. Smlouvou uzavřenou v souvislosti s darováním (o právu doživotního bydlení v domě a užívání pozemků) byl výměnek zřízen bezúplatně. Žalovaná se zavázala poskytnout dárci potřebnou pomoc, pokud ji bude potřebovat, ve stáří a v nemoci. „Poskytování naturálního plnění …nebylo sjednáno.“ Žalobkyně se dozvěděla o zápisu žalované do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy až v dědickém řízení po smrti bývalého manžela (25. 7. 2016), a to 28. 11. 2016. S účinky k 5. 12. 2016 podala žádost o zápis poznámky spornosti a do dvou měsíců podala žalobu na určení. Od 1. 1. 2014 není judikaturní praxe Ústavního soudu použitelná, neboť platí § 984 o. z., jenž poskytuje ochranu dobrověrnému nabyvateli jen při úplatném převodu. Aplikace § 6 a „§ 7“ o. z. není na místě, neboť žalobkyně domáháním se určení vlastnictví s velkou prodlevou nejednala nepoctivě a nevyvolala žádný protiprávní stav. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jímž napadla rozsudek v celém rozsahu a navrhla jeho změnu a potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, nebo jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. Má za to, že napadené rozhodnutí spočív