22 Nd 514/2019 — Nejvyšší soud

22 Nd 514/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 1. 2020 Spisová značka:22 Nd 514/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:22.ND.514.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu místní Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 o. s. ř. § 6 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:12. 4. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Nd 514/2019-21 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci pozůstalosti po J. M., narozeném XY, naposledy bytem v XY, zemřelém 23. 10. 2019, o návrhu M. M., narozené XY, bytem v XY, na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 D 498/2019 projedná a rozhodne Okresní soud v Třebíči. Odůvodnění: Okresní soud v Prachaticích usnesením ze dne 7. 11. 2019, č. j. 8 D 498/2019-3, zahájil řízení o pozůstalosti po J. M. Učinil tak na základě údajů uvedených v úmrtním listu vydaném Městským úřadem v Třebíči, ve kterém je místem trvalého pobytu J. M. uveden XY. Dne 21. 11. 2019 byla místně příslušnému Okresnímu soudu v Prachaticích doručena „Žádost o přikázání věci z důvodu vhodnosti dle § 12 a 99 zákona o zvláštních řízeních soudních,“ podaná M. M., manželkou po zemřelém J. M., ve které požádala, aby řízení o dědictví bylo vedeno u Okresního soudu v Třebíči. Navrhovatelka uvedla, že není nic známo o tom, že by zesnulý zanechal závěť, a proto lze předpokládat, že okruh zákonných dědiců a účastníků řízení bude tvořit jeho rodina, tedy manželka a jejich dvě nezletilé děti AAAAA (pseudonym) narozený XY a BBBBB (pseudonym) narozený XY, s nimiž společně bydleli na adrese v XY, kde byl i přechodný pobyt zemřelého. Žádost dále odůvodnila tím, že se k Třebíči váže převážná většina aktiv a pasiv, jež bude nutné v rámci dědictví vypořádat. Konkrétně se v místě společné domácnosti v Třebíči nachází většina movitých věcí zesnulého, jsou zde registrovány jeho dopravní prostředky, na Třebíč jsou vázány bankovní účty, stavební spoření, hypotéka, smlouvy o dodávkách energií a služeb aj., nachází se zde byt, ve kterém společně bydleli, přitom práva k němu budou součástí dědictví, a dále nemovitost v Nových Syrovicích (okres Třebíč). K Třebíči se rovněž váže veškerá agenda související s ukončením podnikatelské činnosti zemřelého, který byl OSVČ se sídlem podnikání registrovaným v Třebíči. S touto agendou nyní vypomáhá daňový poradce zesnulého, který má rovněž sídlo v Třebíči. Poukázala také na komplikace, které by mohly nastat v souvislosti s opatrovnickým zastoupením nezletilých dětí. V žádosti dále uvedla, že většinu záležitostí obstarával za svého života manžel, ona se v nich příliš neorientuje a na vyřizování pozůstalostí je prakticky sama. Ve své práci již téměř vyčerpala veškerou dovolenou a má omezenou možnost dalšího volna. Není zkušená řidička, a proto si netroufá řídit na delší vzdálenosti, navíc s ohledem na užívaná hypnotika v současné době ani řídit nemůže. Podle jejího názoru přitom není možné zvládnout cestu z Třebíče do Prachatic a zpět veřejnými dopravními prostředky během jednoho dne. Domnívá se proto, že by bylo hospodárnější a rychlejší, aby o věci rozhodl Okresní soud v Třebíči. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být z důvodu vhodnosti věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 30 Nd 307/2017, publikované na www.nsoud.cz). Přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, publikovaný na www.nalus.cz). Místně příslušným soudem k projednání pozůstalosti po J. M. je podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), tj. podle místa, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel, Okresní soud v Prachaticích. Při rozhodování o návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči byla podstatná především skutečnost, že se v obvodu tohoto soudu trvale zdržují společně s pozůstalou manželkou M. M. i nezletilé děti zůstavitele AAAAA a BBBBB (jejichž existence a stáří jsou zřejmé z rodných listů), o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici zůstavitele v první třídě dědiců (§ 1635 odst. 1 o. z.), a v této fázi řízení tak společně s manželkou jedinými účastníky řízení o pozůstalosti (srov. § 110 odst. 1 a § 111 z. ř. s.). Zanedbatelná není ani skutečnost, že se k Třebíči váže převážná většina aktiv a pasiv, jež bude nutné v souvislosti s dědictvím vypořádat, a to jak ve vztahu k movitému a nemovitému majetku, tak i k ukončení podnikatelské činnosti zemřelého. Za dané situace je na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., neboť je nepochybné, že projednání pozůstalostního řízení před Okresním soudem v Třebíči bude vzhledem k vzdálenosti místa bydliště pozůstalé manželky a nezletilých dětí od procesního soudu hospodárnější a rychlejší. Nejvyšší soud proto jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 1. 2020 Mgr. David Havlík předseda senátu