23 Cdo 1840/2021 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1840/2021 citace  Právní věta:Poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem (služby veřejného datového úložiště) užívá dílo jeho sdělováním veřejnosti podle § 18 odst. 1 a 2 autorského zákona, pokud nad rámec samotného uložení datového souboru poskytnutého uživatelem služby, jehož obsahem je toto dílo, přispívá vzhledem ke konkrétním okolnostem provozováním své služby ke zpřístupnění tohoto díla veřejnosti. Za takové situace se neprosadí právní úprava omezení odpovědnosti poskytovatele služby informační společnosti podle § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti. Aniž by poskytovatel uvedené služby sám toto dílo užíval jeho sdělováním veřejnosti, je povinen zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování díla prostřednictvím této služby ukončením trvajícího zpřístupňování a zabráněním dalšímu takovému zpřístupňování, a to neprodleně po oznámení autora (či jiné oprávněné osoby) o autorskoprávní neoprávněnosti takového zpřístupnění, je-li tato služba vzhledem ke konkrétním okolnostem využívána jejími uživateli k porušování nebo ohrožování práva autora podle § 40 odst. 1 písm. f) autorského zákona. Kolektivní správce práv podle autorského zákona má podle § 98c odst. 1 autorského zákona právo na poskytování informací o užití svého repertoáru (předmětů ochrany kolektivně spravovaných práv) nezbytných k výkonu kolektivní správy prostřednictvím kladení dotazů do elektronického vyhledavače uložených souborů tvořícího součást služby veřejného datového úložiště, užívá-li poskytovatel této služby při jejím provozování tento repertoár nebo je-li tato služba poskytována za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a je-li užívána při činnostech, které neoprávněně zasahují do kolektivně spravovaného práva nebo je neoprávněně ohrožují. Toto právo kolektivního správce není omezeno počtem takto učiněných dotazů, jeho zjevné zneužití však nepožívá právní ochrany. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 6. 2022 Spisová značka:23 Cdo 1840/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.1840.2021.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Autorské právo Dotčené předpisy:§ 18 předpisu č. 121/2000 Sb. § 40 odst. 1 písm. f) předpisu č. 121/2000 Sb. § 98c odst. 1 předpisu č. 121/2000 Sb. § 5 odst. 1 předpisu č. 480/2004 Sb. Kategorie rozhodnutí:A EU ESLP Zveřejněno na webu:11. 7. 2022 Publikováno ve sbírce pod číslem:78 / 2023 Anotace:Žalobce se domáhal ochrany před porušováním majetkových autorských práv k audiovizuálním dílům žalovanou, spočívajícím v provozování služby datové úschovny sloužící ke sdílení obsahu ze strany uživatelů služby. Soud prvního stupně uložil žalované povinnost zdržet se omezování počtu dotazů kladených na specifikované adresy internetového protokolu žalobce, jakož i povinnost zdržet umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů obsahujících šest specifikovaných audiovizuálních děl, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Odvolací soud změnil výroky soudu nalézacího tak, že zpřesnil povinnosti ukládané žalované (co do stahování digitálních souborů) a zohlednil nejen časové omezení, ale i omezení na konkrétní díla, u nichž bylo prokázáno, že se opakovaně na službě žalované neoprávněně vyskytují. Ve zbývajícím rozsahu rozsudek potvrdil. Dovodil přitom, že žalobce nemůže úspěšně požadovat „všeobjímající zákaz“ spočívající v znepřístupnění a zdržení se do budoucna zpřístupňování audiovizuálních děl veřejnosti, neboť v každém jednotlivém případě je nutné zkoumat naplnění podmínek tzv. „bezpečného přístavu“ ve smyslu § 5 a 6 zák. č. 480/2004 Sb. Z pohledu odvolacího soudu lze u provozovatele služby elektronických komunikací rozumně očekávat, že bude provádět pravidelné kontroly uloženého obsahu (těch děl, která byla nahlášena jako porušující autorská práva), což však v tomto případě žalovaná fakticky odmítá připustit. Dále zdůraznil, že uložení povinnosti nešířit díla autorů bez jejich souhlasu je vždy omezeno konkrétním seznamem chráněných děl a předchozím zjištěním o porušování práv k těmto dílům prostřednictvím poskytované služby s přihlédnutím k tomu, zda požadovaný rozsah kontrol uložených souborů je adekvátní rozsahu porušování práv a nákladům spojeným s touto kontrolou ve smyslu § 5 zák. č. 480/2004 Sb., a je tak nutno sledovat přiměřenou rovnováhu mezi jednotlivými právy dotčených osob, aniž by jedno právo bylo bez rozumného důvodu preferováno oproti právu jiného. Odvolací soud rovněž uzavřel, že není možné připustit situaci, kdy by při velkém množství souborů uložených na službě žalované, obsahující neoprávněně šířená díla, tudíž při velkém množství dotazů ze strany osoby oprávněné hájit zájmy autorů, došlo k technickému (softwarovému) zablokování přístupu do systému poskytovatele služby, a tím k faktickému znemožnění detekce a následnému odstranění souborů obsahujících závadný obsah. Proti rozhodnutí odvolacího soudu brojily obě strany dovoláním. Na podkladě dovolání žalované se Nejvyšší soud zabýval posouzením, za jakých podmínek má poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem (tzv. „hosting provider“, resp. poskytovatel služby veřejně přístupného datového úložiště, tzv. „file sharing“, dále též jen „služba ukládání informací“) povinnost zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů představujících rozmnoženinu autorského díla jako předmětu ochrany podle autorského zákona, a za jakých podmínek má poskytovatel této služby ukládání informací povinnost zdržet se omezování počtu elektronických dotazů ze strany příslušného kolektivního správce práv na veřejné zpřístupňování těchto souborů. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 07.11.2022III.ÚS 3077/22 JUDr. Ludvík David, CSc. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost18. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 21 23 Cdo 1840/2021-557 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s., se sídlem v Praze 9, Vysočany, Krátkého 143/1, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 65401875, zastoupeného JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, PSČ 110 00, proti žalované Uloz.to cloud a.s. se sídlem v Praze 1, Nové Město, Mezibranská 1579/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 04172159, zastoupené Mgr. Janem Krabcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, PSČ 118 01, o ochranu autorského práva, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 5/2017, o dovoláních žalobce a žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 Co 58/2019-409, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Dovolání žalované se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku ve výši 2 722,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, JUDr. Františka Vyskočila, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 2. 2019, č. j. 34 C 6/2017-360, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované odstranit nebo veřejnosti znepřístupnit digitální soubory obsahující šest specifikovaných audiovizuálních děl (dále též jen „předmětná díla“) a zdržet se do budoucna zpřístupňování těchto děl veřejnosti (výrok I), uložil žalované povinnost zdržet se omezování počtu dotazů kladených ze specifikované adresy internetového protokolu žalobce na server přístupný prostřednictvím specifikovaných doménových jmen (výrok II), uložil žalované povinnost zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování digitálních souborů se specifikovanými příponami obsahujících šest specifikovaných audiovizuálních děl, pokud můžou členové veřejnosti tyto soubory vyhledat zadáním titulu díla ve vyhledávači poskytnutém k tomu veřejnosti žalovanou (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o návrhu na vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku (výroky IV a V). 2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal ochrany před porušováním majetkových autorských práv k audiovizuálním dílům podle § 40 odst. 1 písm. f), eventuálně podle § 40 odst. 1 písm. b), zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), dále též jen „aut. zák.“, jež jako kolektivní správce spravuje. To podle žalobce spočívá v provozování služby datové úschovny, jež téměř výhradně slouží k neoprávněnému sdílení p