23 Cdo 711/2018 — Nejvyšší soud

23 Cdo 711/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 6. 2018 Spisová značka:23 Cdo 711/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.711.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 8. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 711/2018-237USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci navrhovatele STAFIKO stav s.r.o., se sídlem v Domažlicích, Petrovická 283, IČO 26352516, zastoupeného Mgr. Janem Křivánkem, advokátem se sídlem v Plzni, Kyjevská 1228/77, za účasti společnosti 21, a.s., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, IČO 27130967, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, o návrhu na zajištění důkazu před zahájením řízení, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Nc 506/2013, o dovolání účastnice - společnosti 21, a.s., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2017, č. j. 1 Cmo 119/2017-208, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Účastnice - společnost 21, a.s., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, IČO 27130967, je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce Mgr. Jana Křivánka, advokáta se sídlem v Plzni, Kyjevská 1228/77.Odůvodnění: Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. 11. 2017, č. j. 1 Cmo 119/2017-208, potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 1. 9. 2017, č. j. 46 Nc 506/2013-190, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 10. 2017, č. j. 46 Nc 506/2013-205, jímž soud vyhověl návrhu navrhovatele na zajištění důkazu podle § 78 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že ve věci ustanovil znalce Ing. Zdeňka Němce, IČ 11374977 z oboru ekonomika, stavebnictví s úkoly vymezenými znalci v usnesení za účelem zjištění rozsahu stavebních prací provedených navrhovatelem ke dni odstoupení od smlouvy o dílo nebo ke dni zajištění důkazu a ocenění těchto stavebních prací. Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost 21, a.s. (dále jen „dovolatelka“) dovolání, které považuje za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozsudek ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2328/2015 a rozsudek ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4608/2015) při řešení otázky, zda má soud při posuzování předpokladů pro zajištění důkazu vycházet ze skutkového stavu v době podání návrhu na zajištění důkazu nebo v době vyhlášení rozhodnutí o návrhu na zajištění důkazu, a dále proto, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud řešena právní otázka, zda jsou dány předpoklady pro zajištění důkazu podle § 78 odst. 1 o. s. ř. i tehdy, pokud lze důkaz provést v řízení ve věci samé nikoli s většími, ale se stejnými obtížemi, jako na základě rozhodnutí v řízení o zajištění důkazu. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není (objektivně) přípustné, a to podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Učinil tak proto, že proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zjištění důkazu, není dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 29 Cdo 960/2017, veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz). V citovaném usnesení Nejvyšší soud dovodil, že občanský soud řád upravuje předběžná opatření a zajištění důkazu (společně) v hlavě druhé (viz ustanovení § 74 až § 78a). Přes rozdílné označení obou institutů je zcela zjevné, že mají shodnou povahu potud, že představují „zvláštní druh“ předběžné úpravy vztahů účastníků potenciálního řízení (či zajištění „podmínek“ takového řízení), jejímž cílem je naplnění účelu občanského soudního řízení (§ 1 a § 2 o. s. ř.). Jinak řečeno, rozhodnutí o zajištění důkazu je z hlediska ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. rozhodnutím o předběžném opatření „svého druhu“. Nejvyšší soud proto dovolání podané účastnicí - společností 21, a.s. podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 6. 2018 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu