24 Cdo 1297/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1297/2024 citace  Právní věta: Podmínkou vzniku právní osobnosti fyzické osoby (jako subjektu práva) není registrace fyzické osoby do úředního systému příslušného státu a tomu odpovídající vydání úředních dokladů totožnosti. Každá fyzická osoba má sice ihned po svém narození právo na registraci, ovšem jestliže se tak z jakéhokoli důvodu nestane, neznamená to, že by tato fyzická osoba „neexistovala“ jako subjekt práva, tj. neměla právní osobnost ve smyslu ustanovení § 23 o. z., a z tohoto důvodu by neměla (nemohla mít) způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 19 o. s. ř. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2024 Spisová značka:24 Cdo 1297/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.1297.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Způsobilost být účastníkem řízení Určení rodičovství Fyzická osoba Dotčené předpisy:§ 19 o. s. ř. § 23 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 8. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:43 / 2025 Anotace:Navrhovatelka se domáhala určení, že jejími rodiči jsou (již zemřelí) M. S. a J. P. Svůj návrh odůvodnila tak, že rodina navrhovatelky kočovala po Evropě od roku 1972, sama navrhovatelka se narodila v zahraničí, avšak neví, kde přesně. Po celý svůj život byla utvrzována, že domnělí rodiče jsou jejími biologickými rodiči. Navrhovatelka se do České republiky vrátila přibližně v roce 2010, kde po smrti domnělého otce cítila potřebu úřední cestou potvrdit vlastní identitu a rodičovství. Jelikož oba domnělí rodiče již zemřeli, požádala o spolupráci svého bratra, který se narodil před odchodem rodiny z České republiky, a tak má vystavený rodný list, kde jsou jako jeho rodiče uvedeni domnělí rodiče navrhovatelky. Zároveň navrhovatelka disponuje znaleckým posudkem z oboru genetiky, dle kterého je úplné sourozenectví navrhovatelky a bratra pravděpodobné z 99,998 %. Soud prvního stupně řízení zastavil. Uvedl totiž, že jednou z podmínek řízení je i existence navrhovatelky, kterou se mu lustrací v informačním systému základních registrů nepodařilo ověřit. K odvolání navrhovatelky odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud zdůraznil, že nejdříve musí být postaveno najisto, že navrhovatelka má právní osobnost a způsobilost být účastníkem řízení, a teprve pak se tato osoba může u soudu domáhat určení rodičovství. Přitakal soudu prvního stupně, že nemožnost ověření totožnosti navrhovatelky lustrací v informačním systému základních registrů představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nezbývá než řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání k Nejvyššímu soudu, kterému byla k řešení předložena otázka vhodných opatření při odstraňování nedostatku podmínek řízení, konkrétně nedostatku procesní způsobilosti navrhovatelky (fyzické osoby), která není registrována v informačním systému základních registrů, a tvrdí o sobě, že nemá žádné úřední doklady totožnosti, a určení rodičovství jí má pomoci k potvrzení identity úřední cestou. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1297/2024-93 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci navrhovatelky, která se představuje jako V. S., a tvrdí o sobě, že se narodila dne XY, a v návrhu uvedla jako adresu svého bydliště „XY“, zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí č. 351/6, za účasti 1) Mgr. Tomáše Roubíka, advokáta se sídlem v Praze 8, Voctářova č. 2500/20a, jako opatrovníka domnělého otce J. P., narozeného dne XY a zemřelého dne XY, a 2) Mgr. Hany Fidesové, advokátky se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 35, jako opatrovnice domnělé matky M. S., narozené dne XY a (podle tvrzení navrhovatelky) zemřelé dne XY, o určení rodičovství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 63 C 121/2022, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2023 č.j. 12 Co 188/2023-73, takto: Usnesení městského soudu, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. května 2023 č.j. 63 C 121/2022-59 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. srpna 2023 č.j. 63 C 121/2022-69 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Navrhovatelka se návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 27.5.2022 domáhala určení, že jejími rodiči jsou (již zemřelí) M. S. a J. P. Návrh odůvodnila tím, že se narodila v době, kdy její rodina od roku 1972 kočovala po Evropě. Narodila se v zahraničí, ale neví, v jakém státě či městě. Rodiče jí dali jméno V., pod nímž ji znala celá rodina a které i ona vždy používala. Po celý život byla v rodině informována, že domnělí rodiče jsou jejími biologickými rodiči, nikdy o tom neměla důvod pochybovat, protože s nimi žila a vychovávali ji. Rodina žila v zahraničí, domnělá matka zemřela v SRN, domnělý otec v České republice. Navrhovatelka se vrátila do Česka přibližně v roce 2010. Teprve po smrti domnělého otce pocítila potřebu mít rodičovství, a tím i svoji vlastní identitu, potvrzené úřední cestou. Ačkoli domnělí rodiče již nežijí, navrhovatelka požádala o spolupráci svého bratra Š. P., který se narodil v roce XY ještě před odchodem rodiny do zahraničí, a má proto oba domnělé rodiče uvedené jako své rodiče v rodném listě. Podle znaleckého posudku prof. Mgr. Jiřího Drábka, Ph.D. ze dne 14.8.2021 z oboru genetiky je úplné sourozenectví navrhovatelky a Š. P. pravděpodobné z 99,998 %. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 11.5.2023 č.j. 63 C 121/2022-59 (ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 16.8.2023 č.j. 63 C 121/2022-69) řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně zdůraznil, že „jednou z podmínek řízení je i existence navrhovatelky“. Soudu se však „lustrací v informačním systému základních registrů nepodařilo totožnost, resp. existenci, navrhovatelky ověřit“. Při jednání zástupce navrhovatelky „potvrdil, že tato z formálního hlediska neexistuje, není evidována ani v ČR, ani v SR a není schopna uvést jakýkoli jiný stát, v němž by byla její existence evidována, a nedisponuje proto ani žádným dokladem totožnosti“. Zástupce navrhovatelky tomto ohledu navrhl svědeckou výpověď bratra navrhovatelky Š. P., narozeného XY, za účelem rekognice osoby navrhovatelky jakožto jeho sestry, a výslech znalce prof. Mgr. Jiřiho Drábka, Ph.D., který měl určit sourozenectví navrhovatelky a Š. P., a to za účelem rekognice navrhovatelky jakožto osoby, kterou vyšetřoval. K dotazu soudu ovšem zástupce navrhovatelky potvrdil, že bratr navrhovatelky bude schopen potvrdit toliko skutečnost, že ona je jeho sestrou, nebude však schopen potvrdit potřebné údaje ke ztotožnění navrhovatelky (datum a místo narození). Stejně tak znalec bude schopen toliko poznat osobu, kterou při zpracovávání znaleckého posudku vyšetřoval, nebude však moci potvrdit jakékoli identifikační údaje navrhovatelky, neboť její identitu při vyšetření nemohl ověřit. Za tohoto stavu dospěl soud prvního stupně k závěru, že „nelze mít za doloženou samotnou existenci navrhovatelky, jak je označena v návrhu na určení rodičovství“, což shledal důvodem pro zastavení řízení. 3. K odvolání navrhovatelky Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.11.2023 č.j. 12 Co 188/2023-73 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud s poukazem na ustanovení § 15 odst. 1 o. z. a § 19 o.s.ř. zdůraznil, že „nejdříve musí být postaveno najisto, že osoba, která o sobě tvrdí, že je V. S., narozená dne XY, existuje“ (tj. že má právní osobnost a způsobilost být účastníkem řízení), a „teprve pak se tato osoba může u soudu domáhat určení rodičovství“. „Údajná navrhovatelka zvolila postup opačný, kterým se snaží získat rodiče, a tím prokázat svoji existenci“, a – jak vyplývá i z přednesu jejího zástupce – „snaží se touto cestou si opatřit totožnost“. Tento postup však podle názoru odvolacího soudu „nemá oporu v zákoně“. Za situace, kdy soud prvního stupně „lustrací osoby uvedeného jména, příjmení a data narozeni nezjistil existenci údajné navrhovatelky“, dospěl rovněž odvolací soud k závěru, že „údajná navrhovatelka nemá právní osobnost, ani způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 a § 20 odst. 1 o.s.ř.)“, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nezbývá než řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavit. K závěru o „neexistenci údajné navrhovatelky“ přitom podle mínění odvolacího soudu „přispívá i sku