24 Cdo 2098/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2098/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 11. 2024 Spisová značka:24 Cdo 2098/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.2098.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rodičovská odpovědnost (o. z.) Pěstounská péče Dotčené předpisy:§ 870 o. z. § 872 o. z. § 969 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:17. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2098/2024-1970 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Romana Fialy ve věci péče o nezletilé AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), oba zastoupeni kolizním opatrovníkem městem Čáslav, se sídlem Městského úřadu v Čáslavi, Jana Žižky z Trocnova č. 1, děti matky D. N., zastoupené JUDr. Romanem Kouckým, advokátem se sídlem v Pardubicích, generála Svobody č. 339, a otce Z. K., zastoupeného Mgr. Barborou Benešovskou, advokátkou se sídlem v Poděbradech, Fügnerova č. 651, za účasti Okresního státního zastupitelství v Kutné Hoře, se sídlem v Kutné Hoře, Radnická č. 178/36, o zásah do rodičovské odpovědnosti otce a matky, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 0 P 179/2019, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2023 č.j. 32 Co 126/2023-1900, takto: Rozsudek krajského soudu se ve výroku I. bodu 1., kterým bylo rozhodnuto o rodičovské odpovědnosti otce, a ve výroku II. o nákladech řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 3.4.2023 č.j. 0 P 179/2019-1868 omezil otce ve výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem ve věcech zastupování nezletilých dětí při poskytování zdravotnické, psychologické a psychiatrické péče, v oblasti školního vzdělávání, v oblasti správy jmění a v řízení před orgány státní moci a správy (výrok 1.), zamítl návrh otce na zbavení rodičovské odpovědnosti matky k nezletilým (výrok II.), zamítl návrh matky na zbavení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilým (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 12.10.2017 č.j. 11 Nc 701/2016-38 byli nezletilí, kteří do té doby žili s rodiči a matkou otce I. K. ve společné domácnosti, svěřeni do pěstounské péče pradědečka M. J., neboť rodiče nebyli schopni dětem zajistit řádnou péči a výchovu (rodiče užívali drogy, děti vyrůstaly v nepodnětném prostředí, byly svědky domácího násilí ze strany otce, nebylo řádně postaráno o jejich zdravotní stav, matka následně byla ve výkonu trestu odnětí svobody za krádeže). Opakovaným znaleckým zkoumáním otce (znalecký posudek MUDr. Michaely Štěpánkové a PhDr. Simony Měchové, Ph.D., ze dne 27.7.2017 a 5.8.2017, znalecký posudek PhDr. Vlastimila Sojky ze dne 29.3.2021 a jeho dodatek) bylo především zjištěno, že otec trpí trvalou a neléčitelnou disociální poruchou osobnosti, v důsledku níž jsou jeho výchovné schopnosti významně snížené, má zvýšenou pohotovost k agresivnímu jednání, je závislý na matce a není schopen samostatného života, byl (stejně jako matka) konzumentem pervitinu, má nezodpovědný přístup k pravidlům a závazkům (neplacení dluhů, neplacení výživného, nespolupráce s úřadem práce, neschopnost mít trvalejší zaměstnání). Nemá náhled na svoje chování k dětem v jejich raném dětství, absentuje u něho pocit viny a lítosti, především nad pozdním ortopedickým zákrokem u AAAAA a neléčenou bronchitidou u BBBBB. Má výrazné tendence ke svádění viny na jiné, z případných selhání obviňuje okolí a společnost, nikdy sebe. Otec nerespektuje zdravotní stav dětí a jejich medikaci, má minimální vědomosti o potřebách dětí tohoto věku, má nepřátelský postoj a chování k pěstounovi, ačkoli pěstoun společně s partnerkou svojí péčí přispěli k významnému posunu ve vývoji obou dětí. Obě děti mají z otce panický strach. Pro styk otce s dětmi je podle znalce nezbytný respekt k pěstounovi a jeho nezastupitelné roli při výchově dětí, včetně placení výživného, stabilní samostatné bydlení a zaměstnání, dále psychiatricko-psychologická péče pro náhled nad svojí minulostí a chováním k dětem, a zvládání svojí impulsivity. 3. Vzhledem k uvedeným zjištěním, a také dalším poznatkům vyplývajícím především z výpovědí obou rodičů, svědkyně K., pěstouna M. J., písemných zpráv kolizního opatrovníka (OSPOD) a doprovázející organizace Dobrá rodina, soud prvního stupně dovodil, že „nejsou dány důvody pro zbavení rodičů jejich rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem“, neboť „rodiče svoji rodičovskou odpovědnost nezneužívají, ani ji závažným způsobem nezanedbávají“. Matka zájem o děti pravidelně projevuje, byť omezený na společné výlety a telefonáty, a s pěstounem spolupracuje. V případě potřeby je pro něho dosažitelná a připravená rozhodovat o záležitostech nezletilých, nebylo zjištěno, že by jakkoli jednala k újmě nezletilých. Pokud jde o otce, ten s pěstounskou rodinou nespolupracuje a není (z důvodů osobního nepřátelství) ani ochotný s pěstounem cokoli ohledně dětí řešit. O osobní záležitosti dětí projevuje spíše formální zájem tak, že se dožaduje informací, se kterými následně již smysluplným způsobem nepracuje. Nemá tedy o záležitostech a potřebách dětí náležitý přehled a není kompetentní za ně rozhodovat. Jeho postoj k placení výživného je dlouhodobě negativní a spojený s představou, že pro předání dětí do pěstounské péče a stanovení výživného nebyl důvod, ačkoliv v soudním řízení byl jednoznačně prokázán opak. Podle názoru soudu prvního stupně však otec svoji rodičovskou odpovědnost „významně nezneužívá, neboť vyjma vyvolávání soudních sporů, kverulování a obhroublého chování vůči pěstounské rodině, nemá v současné době snahu, ani faktickou možnost svým jednáním nezletilé jakkoliv poškodit“. V současné době „se také již nevyhýbá plnění své vyživovací povinnosti, informuje se na děti a dlouhodobě usiluje o kontakt s nimi, tedy svoji rodičovskou odpovědnost ani závažným způsobem nezanedbává“. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že „otec nevykonává svoji rodičovskou odpovědnost řádně, neboť se o záležitosti nezletilých dostatečně a aktivně nezajímá, nemá přehled o jejich potřebách, především v oblasti zdravotní péče, a nespolupracuje s pěstounem“. Nelze tak očekávat, že by v případě potřeby byl ochotný a schopný za nezletilé kvalifikovaně rozhodnout, a je tedy v zájmu nezletilých, aby výkon rodičovské odpovědnosti otce byl podle ustanovení § 870 o.z. omezen v oblastech, ve kterých otec nezletilé řádně nezastupuje a není toho prakticky ani schopen. Omezením výkonu rodičovské odpovědnosti přitom není odňata otci možnost, aby se o nezletilých nadále informoval. Soud prvního stupně také „neshledal nezbytným omezit právo otce osobně se stýkat s nezletilými, neboť otec v současné době výkonem tohoto práva nijak negativně nezasahuje do pěstounské péče, neohrožuje řádný vývoj nezletilých, naopak je namístě ponechat otci možnost, aby po přehodnocení svých životních postojů mohl znovu navázat vztah s nezletilými“. 4. K odvolání otce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11.9.2023 č. j. 32 Co 126/2023-1900 změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že „návrh matky na zbavení rodičovské odpovědnosti otce se zamítá i v rozsahu omezení rodičovské odpovědnosti otce ve věcech zastupování nezletilých dětí při poskytování zdravotnické, psychologické a psychiatrické péče, školního vzdělávání, správy jmění a v řízení před orgány státní moci“ (výrok I. bod 1.), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o zamítnutí návrhu otce na zbavení rodičovské odpovědnosti matky (výrok I. bod. 2) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.). 5. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že zjistil správně a dostatečné skutkový stav věci, který ani v průběhu odvolacího řízení nedoznal změn, s tím, že „pro stručnost lze na závěry soudu prvního stupně o skutkovém stavu odkázat“. Odvolací soud sice doplnil dokazování zprávou psychiatra MUDr. Zdeňka Holoubka ze dne 9.5.2023, kterou ve svůj prospěch předložil otec, ovšem vzhledem k tomu, že otec u jmenovaného lékaře není evidovaný, navštívil jej pouze jedenkrát a vyšetření trvalo asi hodinu, „není jeho zpráva způsobilá ovlivnit závěry o skutkovém stavu“. Ohledně matky se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že „nejsou splněny podmínky pro to, aby matka byla zbavena rodičovské odpovědnosti ve vztahu k nezletilým“. Matka v současné době pečuje o dceru CCCCC (pseudonym), nar