24 Cdo 2455/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2455/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 12. 2025 Spisová značka:24 Cdo 2455/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.2455.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Správce pozůstalosti (o. z.) Dědění Dotčené předpisy:§ 175e odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2004 § 460 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 31.12.2004 § 175r o. s. ř. ve znění do 31.12.2004 § 175f o. s. ř. ve znění do 31.12.2004 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2455/2025-1838 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně D. K., zastoupené Mgr. Karin Kulčárovou, advokátkou, se sídlem v Havířově, Dlouhá třída 1161/97, proti žalovaným 1) XY.CZ, a. s., identifikační číslo osoby XY, se sídlem v XY (vymazaná z veřejného rejstříku dne 27. 9. 2022), 2) SC Servis, s. r. o., identifikační číslo osoby 46709088, se sídlem v Praze 3, Soběslavská 2064/48, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, 3) Česká spořitelna, a. s., identifikační číslo osoby 45244782, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62 zastoupené JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Křižovnické náměstí 1/193, 4) Raiffeisenbank a. s., identifikační číslo osoby 49240901, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, 5) Avenga Czechia s. r. o., identifikační číslo osoby 27408787, se sídlem v Praze 8, Voctářova 2500/20a zastoupené Mgr. Tomášem Roubíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Voctářova 2500/20, 6) T. M., zastoupenému Mgr. Tomášem Roubíkem, advokátem, se sídlem v Praze, Voctářova 2500/20, 7) J. Š., zastoupenému Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, 8) CTS TRADE IT a. s., identifikační číslo osoby 01798189, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 2006/9, zastoupené Mgr. Tomášem Roubíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Voctářova 2500/20 a 9) Mgr. Štefanu Hudákovi, identifikační číslo osoby 65405285, se sídlem v Praze 9, Bryksova 742/70, zastoupenému Mgr. Tomášem Roubíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Voctářova 2500/20, o ochranu autorských práv, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 116/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2024, č. j. 3 Co 53/2020-1748, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2024, č. j. 3 Co 53/2020-1748, pokud byl jeho výrokem I potvrzen výrok II, III, IV jakož i nákladový výrok V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2019, č. j. 32 C 116/2005-1345, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2019, č. j. 32 C 116/2005-1345 ve výroku II, III, IV a ve výroku V o nákladech řízení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení; ve zbývajícím rozsahu se dovolání žalobkyně odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně, jako soudem ustanovená správkyně dědictví po zůstaviteli L. K. (zemřelém dne 23. 8. 2003), se žalobou podanou 24. 8. 2005 (změněnou a upravenou se souhlasem soudu co do předmětu řízení a okruhu účastníků) domáhala ochrany postmortálních osobnostních práv autorských podle § 11 odst. 5 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „AZ“), náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 40 AZ, a to ve vztahu k počítačovým programům XioPortfolioServer V4.0, XioPortfolioClient V4.0 a SC Office V5.0, které vytvořil její zesnulý syn na základě smlouvy o dílo ze dne 5. 8. 1998, kterou uzavřel se společností SC Servis s. r. o., s tím, že s těmito programy všichni žalovaní neoprávněně nakládali. Předmětem řízení jsou všechny verze počítačových programů XioPortfolioServer a XioPortfolioClient, když žalobkyně tvrdila, že K. byl autorem všech verzí počítačových programů takto označených. V květnu 2000 K. podepsal smlouvu se žalovanou 2), load verze těchto databází pak nainstaloval v roce 2002 u žalované 3) a na jaře roku 2003 u žalované 4). Po jeho úmrtí 23. 8. 2003 licenční smlouvy s ním podepsané pozbyly platnost. Žalobkyně tvrdila, že ode dne úmrtí byly žalovanou 3) aplikace užívány bez právního důvodu, žalovaná 2) za užívání nic neplatila do „dědické podstaty“. Vzhledem k tomu, že po úmrtí K. se ze společnosti žalované 1) ztratily všechny smlouvy, nelze podle žalobkyně přesně určit, od kdy a který ze žalovaných neoprávněně dílo užívá. Počátek užívání proto žalobkyně stanovila u žalované 1) ode dne úmrtí zůstavitele, počítačové programy žalovaná 1) předala žalované 2) na základě licenční smlouvy ze dne 24. 6. 2004, pak žalované 4). Zisky nebyly předány do „dědické podstaty“. Žalovaná 1) také poskytla servis počítačových programů pro žalovanou 3), nechala modifikovat software panem H. a používala je i pro další banky. Žalované 2), 3) a 4) začaly neoprávněně užívat počítačové programy také ode dne úmrtí K., žalovaná 5) pak ode dne 1. 2. 2006, kdy k ní přešli bývalí zaměstnanci žalované 1) včetně žalovaného 6). Žalovaná 5) pak do nich dodnes neoprávněně zasahuje, kromě toho k programům poskytuje za úplatu servis a tím se také obohacuje na úkor dědiců. Žalovaný 6) začal neoprávněně užívat zdrojové verze počítačových programů ode dne, kdy mu je odcizené předala V. M. po smrti K., užívá je neoprávněně dodnes, protože je manažerem projektu XPS přejmenovaného na CTS ve společnosti žalované 5). Žalovaný 7) začal užívat neoprávněně počítačové programy ode dne úmrtí K. a užívá dodnes neoprávněně tak, že licence k nim poskytoval prostřednictvím žalované 2) bankovním subjektům. Žalovaná 8) neoprávněně zasahuje do počítačových programů jako právní nástupce části žalované 5), a to od 18. 6. 2013. Žalovaný 9) neoprávněně zasáhl do autorských práv zemřelého K. tím, že ve vztahu ke společnosti žalované 4) se prezentoval jako zhotovitel díla XPS a poskytl žalované 1) autorská práva k tomuto dílu. 2. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 18. 3. 2019, č. j. 32 C 116/2005-1345, ve výroku I zamítl žalobu na určení, že L. K. je autorem počítačové databáze programů „XIOPortfolioServer“ a „XIOPortfolioClient“ a počítačové databáze programu SC Office V5.0. - softwarového systému sloužícího finančním institucím jako obchodní, evidenční a investiční systém související s problematikou obchodování českých a zahraničních cenných papírů, především problematiky úschovy, správy a uložení cenných papírů, transakcí s těmito cennými papíry a jejich zaúčtování, ve výroku II zamítl žalobu na určení, že žalobkyně jako dědic po zesnulém L. K. vykonává majetková autorská práva k počítačovým programům „XIOPortfolioServer“ a „XIOPortfolioClient“ a počítačovému programu SC Office V5.0. - softwarový systém sloužící finančním institucím jako obchodní, evidenční a investiční systém související s problematikou obchodování českých a zahraničních cenných papírů, především problematiky úschovy, správy a uložení cenných papírů, transakcí s těmito cennými papíry a jejich zaúčtování, ve výroku III zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně se zdržet neoprávněného nakládání s počítačovými programy „XIOPortfolioServer“ a „XIOPortfolioClient“ a počítačovým programem SC Office V5.0. -softwarový systém sloužící finančním institucím jako obchodní, evidenční a investiční systém související s problematikou obchodování českých a zahraničních cenných papírů, především problematiky úschovy, správy a uložení cenných papírů, transakcí s těmito cennými papíry a jejich zaúčtování, ve výroku IV zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 30 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve výroku V rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit na jejich náhradu každému ze žalovaných. 3. V rovině právního posouzení soud prvního stupně neshledal aktivní legitimaci žalobkyně jako správkyně dědictví k podání předmětné žaloby, aniž se dále po skutkové stránce zabýval tím, zda tvrzení označená žalobkyní jsou či nejsou pravdivá. Jako správkyně dědictví měla žalobkyně soudu doložit souhlas dědiců a souhlas dědického soudu ve smyslu § 480a občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013. Každý úkon žalobkyně v posuzovaném případu překračuje rámec obvyklého hospodaření s dědickou podstatou, a to co do výše hodnoty, tak i co do jeho povahy. Žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby na postmortální ochranu ve smyslu § 11 odst. 5 AZ. Správce dědictví již z tohoto pojmu nemůže být osobou blízkou, žaloba by tedy byla nedůvodná bez jakéhokoliv dokazování. Celý postup žalobkyně v této věci se soudu prvního stupně jeví jako šikanózní návr