24 Cdo 3295/2023 – Nejvyšší soud

24 Cdo 3295/2023-342 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po D. K., zemřelé dne XY, za účasti 1) J. S., zastoupeného Mgr. Janem Buřilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Rybná č. 682/14, 2) E. P., zastoupené JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL. M., advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 644/35, 3) P. K., zastoupené Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd č. 450/40, 4) L. K., zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 32/22, 5) V. K., zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem v Praze 8, Sokolovská č. 32/22, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 D 1117/2020, o dovolání účastnice 3) P. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2022, č. j. 29 Co 70/2022-218, takto: Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. března 2021, č. j. 20 D 1117/2020-145, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Řízení o pozůstalosti po D. K., zemřelé dne XY, (dále též jen „zůstavitelka“), bylo zahájeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 10. 2020, č. j. 20 D 1117/2020-2. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce byla pověřena Mgr. Michaela Oswaldová, notářka v působnosti Obvodního soudu pro Prahu 8 (§ 101 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“). 2. V průběhu řízení o pozůstalosti vyšlo o dědickém právu po zůstavitelce najevo, že zákonná dědická posloupnost svědčí v třetí dědické třídě účastnici 3) jako neteři zůstavitelky a že zůstavitelka pořídila pro případ smrti celkem 6 právních jednání, a to závěť ze dne 1. 6. 1998 (sepsanou do notářského zápisu JUDr. Ivanem Ertelem, notářem v Praze), kterou povolala za své dědice účastnice 2) a 3) a K. B., závěť ze dne 24. 4. 2013 (sepsanou do notářského zápisu JUDr. Ivanem Ertelem, notářem v Praze), kterou povolala za své dědice rovněž účastnice 2) a 3) a K. B., dovětek k závěti ze dne 24. 4. 2013 (sepsaný dne 14. 3. 2017 do notářského zápisu Mgr. Markétou Motlíkovou, notářkou v Praze), kterým zřídila odkazy ve prospěch v něm uvedených odkazovníků a kterým ustanovila náhradní dědice, závěť ze dne 2. 1. 2018 (sepsanou do notářského zápisu JUDr. Ivanem Ertelem, notářem v Praze), kterou povolala za své dědice účastnice 2), 4) a 5), dědickou smlouvu ze dne 12. 12. 2018 (sepsanou do notářského zápisu zástupkyní notářky Mgr. Šárky Tláškové JUDr. Ladislavou Šebánkovou), kterou povolala za svého dědice účastníka 1) za úplatu ve výši 5 000 000 Kč, a závěť ze dne 12. 12. 2018 (sepsanou do notářského zápisu zástupkyní notářky Mgr. Šárky Tláškové JUDr. Ladislavou Šebánkovou), kterou povolala za svého dědice účastníka 1). Z těchto právních jednání vyplývá, že by dědici zůstavitelky měli být – kdyby šlo o platná právní jednání – účastník 1) podle dědické smlouvy a závěti ze dne 12. 12. 2018 ve vztahu k majetku v nich uvedenému a účastnice 2) podle závěti ze dne 2. 1. 2018 k veškeré další (zbývající) pozůstalosti. 3. Poté, co účastnice 3) namítla neplatnost závěti ze dne 2. 1. 2018, dědické smlouvy ze dne 12. 12 .2018 a závěti ze dne 12. 12. 2018 s odůvodněním, že zůstavitelka „nebyla k takovému právnímu jednání způsobilá, a to vzhledem ke svému věku, zdravotnímu a psychickému stavu“, a co účastníci 1) a 2) uznali tato právní jednání zůstavitelky „za pravé a platné“, Obvodní soud pro Prahu 8 – aniž by se otázkou účastenství v tomto řízení blíže zabýval - usnesením ze dne 16. 3. 2021, č. j. 20 D 1117/2020-143, uložil účastnici 3), aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu proti účastníkům 1), 2), 4, a 5) o určení, že je „dědičkou ze závěti ze dne 24. 4. 2013“. Usnesení nabylo (podle potvrzení ve spise) právní moci dne 7. 4. 2021. 4. Obvodní soud pro Prahu 8 dalším usnesením ze dne 16. 3. 2021, č. j. 20 D 1117/2020 -145, jmenoval účastníka 1) - jehož správné jméno pak bylo uvedeno v „opravném“ usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 2. 2023 č.j. 20 D 1117/2020-258 - správcem části pozůstalosti, a to podílů id. 1/3 na jednotkách ve výroku rozhodnutí blíže označených (jiných nebytových prostorách a bytech), vymezených v budově bytového domu č. p. XY na pozemku p. č. XY, spojených s podílem na společných částech domu XY č. p. XY na podílu na pozemku p. č. XY, vše v katastrálním území XY, obec XY, „za účelem výkonu prosté správy části pozůstalosti“; současně uvedl, že správce části pozůstalosti je „povinen i oprávněn právně jednat ve vztahu k příslušnému finančnímu úřadu, jakož i ve vztahu k jakýmkoliv jiným orgánům státní/veřejné správy“, že správce části pozůstalosti je „oprávněn jednat s ostatními spoluvlastníky majetku, k němuž byl jako správce jmenován“, zejména ohledně jednání v usnesení vypočtenému, že správce části pozůstalosti není „zejména oprávněn nakládat s jakýmikoliv účty zůstavitelky“, že „jmenovaný správce pozůstalosti vykonává při výkonu své funkce prostou správu majetku“ a že „správce části pozůstalosti je povinen ujmout se výkonu funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení“. Při svém rozhodování vycházel ze závěru, že mezi účastníky probíhá spor o dědické právo, jehož „vyřešení nelze v brzké době očekávat“, a že „zároveň nelze očekávat, že by dědici, jejichž zájmy jsou rozdílné, byli schopni řádně spravovat pozůstalost“; je proto zapotřebí jmenovat podle ustanovení § 157 odst. 1 písm. c) z. ř. s. správce části pozůstalosti. Za „nejvhodnější osobu pro výkon funkce správce části pozůstalosti“ soud prvního stupně považoval účastníka 1), jehož dědické právo (založené dědickou smlouvou a závětí ze dne 12. 12. 2018) se „jeví jako nejsilnější“. Účastník 1) se svým jmenováním správcem části pozůstalosti souhlasí, a bylo „ověřeno“, že má pro výkon správce části pozůstalosti „dostatečné vzdělání a potřebné znalosti“. Rozsah úkonů, které je či není správce části pozůstalosti oprávněn při správě činit, soud prvního stupně určil s poukazem na ustanovení § 1677 a násl. a ustanovení § 1400 a násl. o. z. Usnesení bylo doručeno (podle potvrzení obsaženého ve spise) účastníku 1) dne 17. 3. 2021 a jeho zástupci advokátu Mgr. Matěji Potměšilovi dne 18. 3. 2021. 5. K odvolání účastnic 3), 4) a 5) podanému proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 3. 2021, č. j. 20 D 1117/2020-145, Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. 29 Co 70/2022-218, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a nařídil soudu prvního stupně provést v napadeném usnesení opravu jména účastníka 1) tak, že namísto nesprávně uvedeného jména „Mgr. Jan Stejkal“ bude uvedeno správné „Mgr. Jan Stejskal“. Odvolací soud odmítl názor odvolatelek o tom, že by soud v řízení o pozůstalosti nebyl oprávněn posuzovat, čí dědický titul je silnější, a dovodil, že dědické právo účastníka 1) se jeví jako nejsilnější, neboť dědická smlouva a závěť ze dne 12. 12. 2018 jsou „časově poslední“ a byly pořízeny „formou notářského zápisu, tj. veřejné listiny“; soud prvního stupně proto správně přihlédl k tomu, že dědické právo účastníka 1) je ve srovnání s dalšími účastníky řízení „silnější“, a správně jmenoval správcem předmětné části pozůstalosti účastníka 1). Jmenování účastnice 3) správcem předmětné části pozůstalosti není podle odvolacího soudu „namístě“, když pro závěr o jejím dědickém právu k tomuto majetku zůstavitelky „není dosud žádný důvod“. Odvolací soud dále připomenul, že účastnice 3) je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, a zdůraznil, že jmenování účastníka 1) správcem dalšího spoluvlastnického podílu k nim nevyřazuje účastnici 3) „z práva podílet se na správě těchto nemovitých věcí jako celku“, zatímco jmenováním účastníce 3) by účastník 1) byl vyřazen z možnosti podílet se na správě těchto nemovitostí, i když mu svědčí silnější dědické právo. Za situace, kdy se na správě nemovitostí budou podílet účastníci 1) a 3), kteří o to mají zájem, není podle odvolacího soudu „vhodné a hospodárné jmenovat správcem pozůstalosti advokáta“ a „jmenování třetí osoby by vedlo ke zbytečným nákladům řízení“. 6. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala účastnice 3) dovolání. Namítá, že nemůže být „vhodným korektivem pro volbu správce pozůstalosti silnější dědický titul“. Zdůrazňuje, že otázka platnosti jednotlivých dědických titulů byla od počátku mezi účastníky sporná a že tento spor nebyl dosud vyřešen; soudy nebyly oprávněny v tomto řízení posuzovat platnost jednotlivých dědických titulů, a to ani jako otázku předběžnou. Podle dovolatelky nebyly splněny předpoklady pro jmenování správce pozůstalosti podle ustanovení § 157 odst. 1 písm. c) z. ř. s., neboť k tomu nebyly dány „jiné vážné důvody“, jeví se neúčelným a nehospodárným jmenování správce pozůstalosti soudem za situace, kdy je prostá správa nemovitostí vykonávána ostatními (žijícími) spoluvlastníky disponujícími většinou hlasů a jednajícími ve shodě na základě již dříve uzavřené dohody o společné správě nemovitostí. Zároveň podle dovolatel