24 Cdo 3459/2022 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3459/2022 citace  Právní věta: Smlouvu o převodu nemovité věci, u níž byl rozhodnutím soudu nahrazen projev vůle účastníka ji uzavřít, nebo k jejímuž uzavření došlo v souvislosti s takovým rozhodnutím (§ 161 odst. 3 o. s. ř.), přezkoumá katastrální úřad v řízení o návrhu na vklad vlastnického práva jako soukromou listinu podle § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (ve znění pozdějších předpisů), nikoliv v omezeném rozsahu podle § 17 odst. 2 až 4 katastrálního zákona. To neplatí, jde-li o rozsudek ukládající prohlášení vůle na základě povinnosti vyplývající z restitučních předpisů. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2023 Spisová značka:24 Cdo 3459/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.3459.2022.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Katastr nemovitostí Vklad do katastru nemovitostí Dotčené předpisy:§ 161 odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb. § 17 odst. 4 předpisu č. 256/2013 Sb. § 17 odst. 1 předpisu č. 256/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 5. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:16 / 2024 Anotace:Žalobkyně se domáhala nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že se ve prospěch žalobkyně povoluje vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků k nemovitým věcem. Soud prvního stupně rozsudkem žalobu opětovně zamítl (první zamítavý rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem zrušen). Vyšel přitom ze zjištění, že účastnici byla pravomocným rozsudkem okresního soudu uložena povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí, kterou strany uzavřely a předložily ji katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Katastrální úřad návrh zamítl podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona z důvodu zániku právních účinků návrhu na vklad s poukazem na rozhodnutí soudu o předběžném opatření, kterým bylo mj. účastnici zakázáno převést část pozemků na jiného. Katastrální úřad návrh zamítl pro jím dovozenou nedílnost právního jednání. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že účastnice řízení byla ke dni podání návrhu na vklad omezena právními předpisy v nakládání s předmětnými pozemky a zároveň nedoložila, že by měla k převodu sporných pozemků potřebný souhlas Ministerstva životního prostředí. Žalobu proto zamítl podle § 17 odst. 1 písm. d), e) katastrálního zákona. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odkázal na své předchozí zrušovací usnesení, ve kterém vyslovil, že pro vkladové řízení je podstatná vkladová listina, na kterou se v daném případě nahlíželo jako na listinu soukromou a bylo třeba ji zkoumat z hledisek uvedených v § 17 odst. 1 písm. a) až g) katastrálního zákona. Odvolací soud uzavřel, že povolení vkladu vlastnického práva brání § 17 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona. Zároveň uvedl, že povolení vkladu k části pozemků brání § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, protože ke dni podání návrhu na vklad bylo zakázáno podle § 6 odst. 1 zákona o státním pozemkovém úřadu převádět zemědělské pozemky zařazené v Národním parku Šumava do I. a II. zóny. Ve vztahu k ostatním pozemkům aplikoval § 22 odst. 6 zákona o majetku ČR. Na závěr uvedl, že není možné oddělit části právního jednání ve smyslu § 576 o. z., neboť z projevené vůle smluvních stran vyplývá, že všechny pozemky zahrnuté do jedné smlouvy tvoří nedílný soubor, o kterém nemohlo být ve vkladovém řízení rozhodováno samostatně. Rozsudek odvolacího soudu žalobkyně napadla dovoláním a Nejvyššímu soudu byla k řešení předložena otázka samostatnosti vkladové listiny a otázka aplikace ustanovení § 22 odst. 6 zákona o majetku ČR. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3459/2022-355 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Obce Modrava, identifikační číslo osoby 00573418, se sídlem v Modravě 63, zastoupené JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, za účasti České republiky – Státního pozemkového úřadu, identifikační číslo osoby 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, která je v řízení podporována vedlejším účastníkem K. V., narozeným XY, bytem v XY, o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 53/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 6. 2022, č. j. 4 Co 230/2021-311, takto: I. Dovolání žalobkyně směřující proti výroku I rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 6. 2022, č. j. 4 Co 230/2021-311, se zamítá, ve zbývajícím rozsahu se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „soud prvního stupně“) se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště XY (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 18. 7. 2017, č. j. XY, rozhodnutím soudu tak, že se ve prospěch žalobkyně povoluje vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků č. XY ze dne 8. 3. 2017 k nemovitým věcem – pozemku v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) XY parc. č. XY o výměře 5 736 m2, zapsanému na LV č. XY a pozemkům v k. ú. XY parc. č. XY o výměře 4 251 m2, parc. č. XY o výměře 8 901 m2, parc. č. XY o výměře 4 588 m2, parc. č. XY o výměře 52 m2, parc. č. XY o výměře 293 m2, zapsaným na LV č. XY (dále též „předmětné pozemky“). 2. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. 4. 2021, č. j. 19 C 53/2017-262, poté, co byl v odvolacím řízení zrušen jeho předcházející žalobu zamítající rozsudek ze dne 12. 3. 2019, č. j. 19 C 53/2017-144, opětovně žalobu zamítl (výrok I rozsudku) a žádnému z účastníků včetně vedlejšího účastníka nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II rozsudku). 3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že účastnici byla pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 11. 2016, č. j. 6 C 175/2016-67, uložena povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí, na jejímž základě uzavřely účastnice dne 8. 3. 2017 předmětnou smlouvu o bezúplatném převodu pozemků č. XY (dále též „smlouva o bezúplatném převodu ze dne 8. 3. 2017“). Tato smlouva byla předložena oběma účastnicemi katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Katastrální úřad návrh na vklad zamítl podle § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) z důvodu zániku právních účinků návrhu na vklad s poukazem na rozhodnutí soudu o předběžném opatření (usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 27. 3. 2017, č. j. 7 C 66/2017-112, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 4. 2017, č. j. 10 Co 167/2017-142), kterým bylo mj. zakázáno účastnici převést na jiného pozemek parc. č. XY v k. ú. XY; ve vztahu k dalším pozemkům parc. č. XY v k. ú. XY a parc. č. XY, XY, XY, XY v k. ú. XY katastrální úřad návrh zamítl pro jím dovozenou nedílnost právního jednání. 4. Soud prvního stupně na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním názorem odvolacího soudu (vysloveným ve zrušovacím usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 8. 2020, č. j. 4 Co 171/2019-177) zkoumal vkladovou listinu – smlouvu o bezúplatném převodu ze dne 8. 3. 2017 – ze všech hledisek uvedených v § 17 odst. 1, zejména pak písm. d) a e) katastrálního zákona a dospěl k závěru, že účastnice řízení byla ke dni podání návrhu na vklad omezena právními předpisy v nakládání s předmětnými pozemky. Toto omezení dle soudu prvního stupně vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) [správně § 6 odst. 1 písm. f)] zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“), které ostatně logicky navazuje i na ustanovení v zákoně č. 219/2020 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku ČR“). 5. Soud prvního stupně zaujal právní názor, že smlouva o bezúplatném převodu ze dne 8. 3. 2017 je soukromou listinou, jejíž schopnost vkladu se odvíjí od splnění všech náležitostí požadovaných v § 17 odst. 1 písm. a) až g) katastrálního zákona podle stavu v době podání návrhu na vklad. Žalobu směřující k povolení vkladu vlastnického práva soud opětovně zamítl podle § 17 odst. 1 písm. d), písm. e) katastrálního zákona, neboť v řízení před katastrálním úřadem nebylo doloženo a v řízení před soudem nebylo ani tvrzeno a prokazováno, že účastnice měla k převodu s