24 Cdo 602/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 602/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 9. 2021 Spisová značka:24 Cdo 602/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.602.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rodičovská odpovědnost (o. z.) Styk s dítětem Dotčené předpisy:§ 865 odst. 1 o. z. § 858 o. z. § 871 odst. 1 o. z. § 891 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 12. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 602/2021-2300 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci péče o nezletilého AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného kolizním opatrovníkem statutárním městem Olomouc, se sídlem magistrátu v Olomouci, Horní náměstí č. 583, syna matky M. L., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Veronikou Fryšákovou Šimánkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Tomkova č. 57/27, a otce L. K., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Soňou Adamovou, advokátkou se sídlem v Praze, Pplk. Sochora č. 740/34, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě – pobočky v Olomouci, se sídlem ve Olomouci, Studentská č. 7, o změnu úpravy péče, výživného a styku otce s nezletilým dítětem, o soudní výkon rozhodnutí o styku otce s nezletilým dítětem a o zbavení otce rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 39 Nc 27/2012, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 6. května 2020 č. j. 70 Co 197/2019-2226, takto: Rozsudek krajského soudu (s výjimkou části výroku II. pod bodem 3/) a rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2019 č.j. 39 Nc 27/2012-2042 (s výjimkou výroků V. a VI.) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 31.1.2019 č.j. 39 Nc 27/2012-2042 zbavil otce L. K. rodičovské odpovědnosti k nezletilému AAAAA, „a to včetně práva udělit souhlas k osvojení a práva na osobní styk s dítětem“ (výrok I.), zastavil řízení o soudní výkon rozhodnutí o styku otce s dítětem (výrok II.), zrušil úpravu styku otce s nezletilým AAAAA podle rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9.12.2015 č.j. 39 Nc 27/2012-1167 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 14.11.2016 č.j. 70 Co 190/2016-1352 (výrok III.), výživné stanovené otci citovanými rozsudky změnil tak, že otec je s účinností od 21.11.2017 povinen hradit výživné pro nezletilého AAAAA ve výši 2.500,- Kč měsíčně k rukám matky, a rozhodl o splatnosti výživného do doby doručení rozsudku (výroky V. a VI.), zastavil řízení o změnu úpravy péče o nezletilého AAAAA (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že otec se ve vztahu ke svému dítěti dopustil úmyslného trestného činu zanedbání povinné výživy a dále ve vztahu ke své nemocné a nesvéprávné matce trestného činu lichvy, a že nyní je otec (od 6.6.2018) ve výkonu trestu odnětí svobody. V posledních dvou letech otec řádně neplnil svou rodičovskou odpovědnost, dítě nezastupoval, osobně o něj pečoval jen ve velmi omezené míře a, ač byl soudem pravomocně upraven asistovaný styk otce se synem, otec se v některých obdobích k asistovanému styku vůbec nedostavoval, na přelomu roku 2016/2017 asistovaný styk přímo ignoroval, následně se jej dožadoval, avšak nebyl ochoten respektovat pokyny asistujících osob. Otec se současně pokoušel i o mimosoudní styk se synem (ve škole, před bydlištěm, v autobuse apod.), nezletilý AAAAA však o jakýkoli styk s otcem (bez přítomnosti matky) nemá zájem. Otec má znalecky diagnostikovanou duševní poruchu (paranoidní poruchu osobnosti), avšak přes doporučení lékařů nehodlá pravidelně docházet k psychologovi, nadále se chová hostilně k matce, což v nezletilém vzbuzuje odpor. Podle názoru soudu prvního stupně je chování otce „v rozporu se společenskými a morálními pravidly i se zákonem“, a tedy „není pro dítě dobrým vzorem chování“. Nezletilý AAAAA, který má již 12 let, nemá k otci vybudován citový vztah, a opakovaně se vyjádřil při asistencích, pohovorech s opatrovníkem i sám přímo před soudem, že se s otcem stýkat nechce a že společnost otce a jeho projevy jsou mu nepříjemné. Protože za daných okolností působí dosavadní stav na nezletilého AAAAA dlouhodobě negativně a není v souladu s jeho nejlepším zájmem, rozhodl soud prvního stupně o zbavení otce rodičovské odpovědnosti vůči synovi, neboť „není v zájmu dítěte, aby otec do budoucna byl oprávněn rozhodovat o jeho důležitých záležitostech, budoucím vzdělání i vývoji apod.“. O změně vyživovací povinnosti pak soud rozhodl vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu otce (jeho částečné invaliditě) a s ním související změny jeho výdělkových schopností. K odvolání otce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 6.5.2020 č. j. 70 Co 197/2019-2226 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., jímž byl otec zbaven rodičovské odpovědnosti k nezletilému AAAAA, a ve výroku III. (výrok I.); dále tento rozsudek změnil ve výrocích II. a IV. až VI. tak, že návrhy otce na soudní výkon rozhodnutí o styku otce s nezletilým AAAAA se zamítají (výrok II. bod 1/), návrh otce na změnu péče nezletilého AAAAA se zamítá (výrok II. bod 2/) a že výživné pro nezletilého AAAAA se snižuje na částku 2.500,- Kč měsíčně s účinností od 21.11.2017 a na částku 2.900,- Kč měsíčně s účinností od 1.9.2018 nadále, splatnou do každého prvého dne v měsíci k rukám matky (výrok II. bod 3/); závěrem rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.). Odvolací soud zdůraznil, že ve smyslu judikatury dovolacího soudu zbavení rodičovské odpovědnosti je nejtvrdším zásahem do vztahu mezi rodiči a dětmi. Aby byl tento zásah odůvodněný, nestačí ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské péče, ale musí dojít ke zneužívání rodičovské odpovědnosti či jejího výkonu či zanedbání rodičovské odpovědnosti či jejího výkonu, a to závažným způsobem. Takový zásah musí být vždy v zájmu dítěte, musí sledovat jeho blaho a musí být současně jediným účinným prostředkem ochrany dítěte, přičemž potřeba jeho provedení musí v každém konkrétním případě, z hlediska intenzity řádného nevykonávání rodičovské zodpovědnosti rodičem, převážit nad právem dítěte na rodinný život, zachování rodinných svazků, na péči rodičů a osobní kontakt s nimi či nad právem znát své rodiče. V projednávané věci – jak odvolací soud dále uvedl – důvody, pro které soud prvního stupně přikročil ke zbavení otce rodičovské zodpovědnosti, byly velmi závažné a primárně spočívaly ve zdravotním stavu otce, který trpí specifickou poruchou osobnosti, a to paranoidní poruchou osobnosti. Paranoidní zpracování situace je příčinou dnes již zcela negativního vztahu nezletilého AAAAA k otci. Otec je dlouhodobě přesvědčen, že „vina” není na jeho straně, ale na straně „manipulující” matky, „nezákonně” postupujících soudů, „zaujatého” opatrovníka atd. Otec navíc ani v době od vyhlášení napadeného rozsudku poté, co byl propuštěn z výkonu trestu, nebyl schopen ani částečně naplnit doporučení odborníků, aby se podrobil psychoterapii. Pokud otec v průběhu odvolacího řízení doložil, že kontaktoval psychology či psychiatra, pak jimi podané zprávy vychází pouze z otcem podané verze jeho životní situace a jejich závěry a doporučení mají pouze obecnou povahu. „Chování otce, který navzdory svému onemocnění (jehož vliv na své chování nekriticky popírá) nadále paranoidně zpracovává situaci, vynucuje si kontakty s dítětem a odmítá jejich asistovanou formu, svědčí o závažném zanedbávání rodičovské odpovědnosti ze strany otce při opětovném zdůraznění toho, že výkon rodičovské odpovědnosti musí být souladný s řádným chováním, při zdůraznění dobrého rodičovství. Nekritičnost otce ve vztahu ke svému onemocnění, paranoidní zpracování situace a neschopnost či neochota podrobit se nezbytné psychoterapii svědčí o zneužívání rodičovské odpovědnosti otcem, který v důsledku toho významně ohrožuje duševní vývoj nezl. AAAAA. Za závažné zanedbání rodičovské odpovědnosti ze strany otce je navíc nutno považovat i jeho trestní postih pro zanedbávání povinné výživy“. Za daného stavu odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal důvody pro zbavení otce rodičovské odpovědnosti k nezletilému AAAAA, a to včetně práva udělit souhlas k osvojení a práva na osobní styk s dítětem, neboť „uskutečňování kontaktů jakoukoli formou shledává v příkrém rozporu se zájmem dítěte“. Odvolací soud přihlédl