24 Cdo 881/2019

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Romana Fialy ve věci posuzovaného M. B., narozeného dne XY, bytem v XY, t. č. XY, zastoupeného hmotněprávním opatrovníkem městem České Velenice, se sídlem městského úřadu v Českých Velenicích, Revoluční č. 228, a procesním opatrovníkem M. S., advokátem se sídlem v XY, o prodloužení doby omezení svéprávnosti a opatrovnictví, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 9 P 190/2015, o dovolání posuzovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. října 2018, č. j. 7 Co 1136/2018-424, takto:

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání posuzovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 10. 2018, č. j. 7 Co 1136/2018-424, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu