25 Cdo 1786/2021 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1786/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 10. 2022 Spisová značka:25 Cdo 1786/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.1786.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana osobnosti Spolu způsobení si újmy poškozeným Zadostiučinění (satisfakce) Dotčené předpisy:§ 81 o. z. § 86 o. z. § 82 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 1. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1786/2021-235 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) P. K., narozený dne XY, a b) J. K., narozená dne XY, oba bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Alenou Andruško, Ph.D., advokátkou se sídlem Coriových 822/11, Praha 6, proti žalované: BAUER MEDIA v. o. s., se sídlem Rohanské nábřeží 678/29, Praha 8, IČO 49709968, zastoupená JUDr. Martinem Šebkem, advokátem se sídlem Moravská 1553/52, Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 232/2018, o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 22 Co 36/2020-203, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 22 Co 36/2020-203, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 5. 11. 2019, č. j. 28 C 232/2018-143, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 19. 10. 2020, č. j. 28 C 232/2018-190, zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost upustit od zveřejňování a šíření jakýchkoliv informací, komentářů či jakýchkoli jiných sdělení či výroků o soukromém a rodinném životě žalobců, pokud je to v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, uložil žalované, aby v časopisech XY, XY a XY uveřejnila omluvu ve znění specifikovaném v rozsudku, zamítl žalobu v části, kterou se žalobci domáhali uveřejnění omluvy v uvedených časopisech ve znění „spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi”, uložil žalované, aby zaplatila žalobci 800.000 Kč a žalobkyni 200.000 Kč, zamítl žalobu ohledně části nároku žalobce ve výši 400.000 Kč a nároku žalobkyně ve výši 1.000.000 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že v časopise XY byl dne XY uveřejněn na titulní straně titulek ve znění „P. K.. Techtle s blondýnou. NA ZÁLETECH. Kde ´Š.´ nechal manželku?”, dále na stranách 2 a 3 byl uveřejněn článek „P. K.. Jen práce ho do Čech netáhne”. V tomto článku se mimo jiné uvádělo: „Jak se ovšem ukázalo, tento herec s image slušňáka a velkého gentlemana má zřejmě milenku. Jak jinak si vysvětlit, že se po Praze vodil za ruku s pohlednou blondýnkou, jistou J. (43) …nabízí se tedy otázka, zda K. manželství s kanadskou animátorkou B. neprochází krizí…”. V časopise XY ze dne XY byl na titulní straně uveřejněn titulek ve znění: „P. K.. Manželka, nebo milenka? Koho si vybere?” a dále na straně 4 článek „P. K. (57). Doma na záletech?”. V článku se pak uvádí „vypadá jako učiněné neviňátko, přitom si užíval po boku jiné ženy… O rozvodu se svou manželkou K. nehovoří… Podle všeho je zřejmé, že se jejich manželství dostalo do slepé uličky… Představitel Š. zřejmě dorazil domů na zálety a trochu přitom pozapomněl, že za oceánem už jednu ženu má… Až nyní si asi uvědomil, co mu v životě chybí… Touha stát se otcem je možná silnější než cokoliv jiného… A kdo jiný by se měl stát matkou jeho dítěte, než nějaká krásná, mladá a chytrá česká blondýnka, na které vždycky trpěl?”. Na přiložených fotografiích z akce otevření outletového centra jsou zachyceni oba žalobci; fotografie byly pořízeny, aniž by na to byli žalobci upozorněni. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaná uvedenými články neoprávněně zasáhla do osobnosti obou žalobců. Uveřejněné informace, tedy s kým se žalobce schází a z jakého důvodu, nijak nesouvisí s jeho uměleckou činností a veřejným vystupováním a žalobce tyto informace ze své chráněné sféry nevyloučil. Do soukromého a rodinného života žalobců je možné zasahovat jen s jejich svolením, proto na uveřejnění těchto informací není dán veřejný zájem a při střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu je nutné dát přednost prvně uvedenému. Vyznění článků je nadto značně difamující povahy, neboť žalobce je v nich vykreslen jako ten, kdo podvádí svou manželku, kanadskou ilustrátorku B. G., která však již předtím zemřela. Za obzvláště nevhodnou soud považoval pasáž „touha stát se otcem je možná silnější než cokoliv jiného…A kdo jiný by se měl stát matkou jeho dítěte, než nějaká krásná, mladá a chytrá česká blondýnka, na které vždycky trpěl?”. Soud nepřisvědčil ani argumentu, že žalobci byla dána možnost se vyjádřit, které nevyužil. Žalobce totiž nebyl osloven autorem článku, ale využil vyjádření pro jiná média. Ovšem ani kdyby žalobce poskytl takové vyjádření přímo jemu, neopravňovalo by to žalovanou publikovat článek, který obsahuje nepravdivé či zkreslené údaje, které žalobce poškozují. Soud nepřisvědčil ani žalobcům, pokud se dožadovali, aby uložil žalované zdržet se zveřejňování a šíření jakýchkoliv informací o soukromém a rodinném životě žalobců, neboť šlo o ojedinělou a jednorázovou záležitost a žádné další články o soukromém a rodinném životě žalobců již nebyly publikovány. Kromě toho byl navrhovaný žalobní petit příliš široký a de facto neurčitý. Nedůvodnou shledal soud i požadovanou omluvu za zveřejněné fotografie, neboť byly pořízeny ve veřejném prostoru při společenské události, na kterou byl žalobce jako veřejně známá osoba pozván. Žalobci tak museli počítat i s tím, že se zde budou nalézat fotografové či novináři a že oba budou předmětem jejich zájmu. Naopak v základu důvodným shledal požadavek žalobců na přiznání peněžité náhrady. Soud podrobně zhodnotil okolnosti konkrétního případu a považoval zásah za tíživější pro žalobce, který se nacházel v náročné životní situaci, takže spekulace o jeho rozvodu či nevěře pro něj byly s ohledem na úmrtí manželky obzvláště zraňující. Důvodem pro snížení náhrady není ani okolnost, že se žalobce odmítl vyjádřit, resp. z ničeho nelze dovodit jeho povinnost poskytnout médiím informace o svém soukromém životě. U žalobkyně soud shledal zásah méně intenzivním s ohledem na to, že primárním objektem článků byl žalobce, navíc byl vykreslován negativněji než ona. K odvolání všech účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, č. j. 22 Co 36/2020-203, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích týkajících se peněžité náhrady a části omluvy ve znění „spolu s jejich neoprávněně pořízenými fotografiemi”; ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uveřejnit omluvu, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, a rovněž ve výrocích, kterými byla žalobcům přiznána peněžitá náhrada, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že ochrana svobody slova a projevu svědčí i tzv. „bulvárním médiím”. Odmítl odkaz žalobců na případy řešené třemi rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) ve věci von Hannover proti Německu s tím, že tu nejsou srovnatelné skutkové okolnosti. Žalobci se totiž dobrovolně vypravili na oficiální veřejnou akci, na kterou byli pozváni a kde byl dokonce tzv. červený koberec, takže věděli, že budou přítomni fotografové, a v průběhu akce se k sobě chovali jako partneři, ačkoliv bylo v té době známo manželství žalobce. Tím žalobce vyjmul ze svého soukromí informaci, že má novou partnerku, a rovněž žalobkyně vyjmula ze svého soukromí informaci, že jejím partnerem je žalobce. Pokud by žalobci nechtěli svůj vztah zveřejňovat, jistě by se nedostavili na veřejnou akci a nechovali se na ní jako partneři. Naopak museli počítat s tím, že celá situace vyvolá legitimní otázky a veřejnou diskuzi o jejich vztahu. Tato diskuze byla adekvátní a neexcesivní, byť jazykovými prostředky typickými pro bulvární média. Zásadní pak dále je, že oběma žalobcům byla před uveřejněním článků dána možnost, aby se k celé věci vyjádřili, a uvedli tak celou záležitost na pravou míru. Žalobci navíc věděli, že již několik dnů před předmětnými články byly uveřejněny podobné informace v deníku XY, ani za této situace však neposkytli žádné bližší informace. Namítají-li, že nechtěli komunikovat s bulvárním tiskem, měli celou řadu jiných možností, jak reagovat. Žalobce přitom uvedl, že po uveřejnění prvního článku v deníku XY považoval jakoukoliv reakci za zbytečnou, což nesvědčí o jakékoliv snaze předejít hrozící újmě. Podle odvolacího soudu tedy nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobců. Rozsudek odvolacího soudu napadli