25 Cdo 2152/2021

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: J. M., narozená XY, bytem XY, proti žalovaným: 1. J. P., advokát se sídlem XY, 2. M. K., advokát se sídlem XY, 3. J. K., advokát se sídlem XY, 4. F. Č., advokát se sídlem XY, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 104/2020, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020, č. j. 20 Co 258/2020-36, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 8. 2020, č. j. 20 Co 258/2020-36, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 6. 2020, č. j. 6 C 104/2020-28, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů s tím, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu § 138 o. s. ř.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že poučení odvolacího soudu o nemožnosti podat proti tomuto rozhodnutí dovolání není správné. Její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 12. 2020, č. j. 6 C 104/2020-47, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2021, č. j. 20 Co 50/2021-53.

Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení je dovolání žalobkyně objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dané věci důvodem pro postup soudu k odstranění tohoto nedostatku ani pro zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Jestliže bylo dovolání shledáno nepřípustným podle § 238 o. s. ř., vznikne ve smyslu § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatková povinnost až vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně (§ 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).

Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 8. 2021

JUDr. Hana Tichá

předsedkyně senátu