25 Cdo 2200/2023 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2200/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 12. 2024 Spisová značka:25 Cdo 2200/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.2200.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 59 předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění od 01.07.2007 § 61 předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění od 01.07.2007 § 62 předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění od 01.07.2007 § 74 předpisu č. 458/2000 Sb. ve znění od 01.07.2007 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:8. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2200/2023-272 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: GasNet, s.r.o., IČO 27295567, se sídlem Klíšská 940/96, Klíše, 401 17 Ústí nad Labem, zastoupená Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: J. R., o 74 774,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 45 EC 93/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 11. 2021, č. j. 84 Co 264/2020-252, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 11. 2021, č. j. 84 Co 264/2020-252, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení náhrady škody (původně ve výši 121 951,66 Kč) za neoprávněný odběr zemního plynu žalovaným za období od 19. 9. 2007 do 15. 9. 2011 v odběrném místě na adrese XY. 2. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 24. 7. 2020, č. j. 45 EC 93/2012-198, zamítl žalobu na zaplacení 74 774,60 Kč s příslušenstvím a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (jedná se o v pořadí třetí rozsudek, neboť vyhovující rozsudek ze dne 20. 4. 2016, č. j. 45 EC 93/2012-65, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 3. 2017, č. j. 84 Co 759/2016-90, proto, že se soud nezabýval námitkou promlčení, a rozsudek ze dne 27. 3. 2018, č. j. 45 EC 93/2012-155, kterým soud prvního stupně žalobě v částce 47 177,46 Kč s příslušenstvím vyhověl a ve zbytku ji zamítl, byl v napadené zamítavé části zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2019, č. j. 84 Co 303/2018-170, pro nepřezkoumatelnost). Soud vyšel ze zjištění, že žalovanému byl na základě smlouvy uzavřené se společností Severočeská plynárenská, a. s., dodáván zemní plyn. Na platbách za dodávky plynu vznikl žalovanému u této společnosti dluh, k jehož zaplacení byl žalovaný vyzván oznámením o přerušení dodávky zemního plynu ze dne 14. 9. 2007, a 20. 9. 2007 byla vystavena faktura za období od 24. 2. 2007 do 18. 9. 2007, v níž je zachycen i konečný stav plynoměru (45 903 m3), a který nezaplatil. Na základě žádosti obchodníka s plynem (Severočeská plynárenská, a. s.) o ukončení dodávky plynu, neboť z důvodu dluhu odstoupil od smlouvy uzavřené se žalovaným, učinila žalobkyně, která je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a současně distributorem zemního plynu, dne 19. 9. 2007 (a následně opakovaně ještě 29x) marný pokus o přerušení dodávky zemního plynu do uvedeného odběrného místa provedením demontáže měřidla. Demontovat měřidlo se nepodařilo pro jeho nepřístupnost. Demontáž měřidla pak byla provedena až 16. 9. 2011 a žalovanému byla následně žalobkyní vystavena faktura za neoprávněný odběr plynu (znějící na částku 121 951,66 Kč), kterou nezaplatil. V průběhu řízení bylo žalobkyni pravomocně přiznáno 47 177,66 Kč s příslušenstvím (výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 3. 2018, č. j. 45 EC 93/2012-155). Právně soud věc posoudil podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., § 517 odst. 1 a § 106 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“). Dospěl k závěru, že subjektivní promlčecí lhůta začala běžet od 16. 9. 2011, neboť dne 15. 9. 2011 byl odpojen plynoměr a tehdy se žalobkyně dozvěděla o výši škody. Objektivní promlčecí lhůta začala běžet od 19. 9. 2007, avšak škoda nebyla žalovaným způsobena úmyslně, a proto v dané věci je rozhodná objektivní promlčecí doba tříletá. Ta uplynula 19. 9. 2010, přičemž žaloba byla podána až 24. 1. 2012, tedy po jejím uplynutí, a proto soud dovodil, že nárok je promlčen. 3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 10. 11. 2021, č. j. 84 Co 264/2020-252, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována. Odkázal na čl. II zákona č. 670/2004 Sb., přechodná a závěrečná ustanovení, bod 5, a § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona s tím, že žalobkyni se ani po poučení nepodařilo prokázat, že odstoupení od smlouvy o dodávce zemního plynu ze strany dodavatele (Severočeská plynárenská, a. s.) bylo doručeno žalovanému. Nelze proto uzavřít, že na žalobkyni přešlo právo vymáhat škodu vzniklou neoprávněným odběrem zemního plynu, neboť se jedná o osobu odlišnou od obchodníka s plynem. Z tohoto důvodu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, aniž by se zabýval důvody, pro které žalobu zamítl soud prvního stupně. 4. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním. Jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci a přípustnost dovolání spatřuje v tom, že dosud v judikatuře dovolacího soudu nebyla vyřešena otázka „vzniku neoprávněného odběru plynu a tím nárok žalobkyně na náhradu škody v návaznosti na žádost obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení ze strany odběratele“. Odvolací soud nesprávně posoudil vznik neoprávněného odběru plynu a aktivní legitimaci žalobkyně v návaznosti na žádost obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení ze strany odběratele. Dovolatelka zdůraznila, že provozovatel distribuční soustavy má neoprávněný odběr za prokázaný (mimo jiné) i na základě žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa podle § 59 odst. 8 písm. z) energetického zákona. V řízení bylo prokázáno, že obchodník s plynem tuto žádost podal dne 27. 7. 2007 a žalovaný byl o možnosti ukončení dodávek plynu upozorněn upomínkou ze dne 14. 9. 2007, R 415115. Obchodník s plynem podává žádost o ukončení dodávek plynu do odběrného místa již v době existence neoprávněného odběru plynu [první část § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona]. Vzhledem k tomu, že až uplynutím 30 pracovních dnů dochází k ukončení dodávek plynu do odběrného místa, je tento neoprávněný odběr plynu v režii obchodníka s plynem. V případě, že se provozovateli distribuční soustavy (žalobkyni), nepodaří měřicí zařízení ve lhůtě 30 dnů demontovat, dojde, v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 57 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 365/2009 Sb., marným uplynutím této lhůty k ukončení smlouvy o distribuci plynu do daného odběrného místa a k ukončení dodávek plynu do odběrného místa podle Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Smlouva o distribuci plynu pro předmětné odběrné místo zanikla dne 18. 9. 2007 a ode dne 19. 9.2007 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Neoprávněným odběrem je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl [§ 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona]. Pokud obchodník s plynem nemá zájem, aby distributor dodával plyn do odběrného místa, podá u distributora plynu žádost o ukončení dodávek do tohoto místa, což představuje návrh na ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, který provozovatel distribuční soustavy akceptuje snahou o demontáž plynoměru v odběrném místě a tím dojde k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. Je-li pak plyn v odběrném místě dále odebírán, činí tak odběratel bez smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy a plyn je odebírán bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl. Pro právní posouzení okamžiku vzniku nároku na náhradu škody je tak rozhodující okamžik doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa žalobkyni, nikoliv okamžik ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, neboť žádný právní předpis takovouto podmínku nestanoví. Účinky ukončení dodávky plynu podle § 57 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 365/2009 Sb. nelze ztotožňovat s účinky ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, stejně jako ukončení dodávky plynu neznamená automatické ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky. Dovolatelka odkázala na rozho