25 Cdo 3178/2008 — Nejvyšší soud

25 Cdo 3178/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 1. 2012 Spisová značka:25 Cdo 3178/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3178.2008.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pojištění Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. § 788 odst. 1 obč. zák. § 790 obč. zák. § 793 obč. zák. § 806 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 2. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 3178/2008ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce Ing. A. O., zastoupeného JUDr. Vlastou Miklušákovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Zelený pruh 1294/50, proti žalované ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Pardubice, Masarykovo náměstí 1458, o 196.536,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 23 C 438/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 2. 2008, č.j. 23 Co 522/2007-102, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 20.660,- Kč k rukám JUDr. Vlasty Miklušákové, advokátky se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 1294/52, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal na žalované pojišťovně zaplacení částky 196.536,- Kč s příslušenstvím představující část pojistného plnění, kterou mu žalovaná s poukazem na tzv. podpojištění odmítla zaplatit v rámci likvidace pojistné události spočívající ve zničení pojištěného motorového vozidla při dopravní nehodě. Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 7. 8. 2007, č.j. 23 C 438/2006-76, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že F. B. jako postupitel postoupil žalobci jako postupníkovi pohledávku vůči žalované spočívající v dlužném pojistném plnění z pojistné události – dopravní nehody ze dne 7. 5. 2004, při níž byl poškozen pojištěný tahač, jehož leasingovým nájemcem byl F. B. Tato pohledávka vyplývala z pojistné smlouvy uzavřené mezi F. B. (pojistník) a žalovanou. Při výplatě pojistného plnění podle této smlouvy provedla žalovaná odpočet z důvodu tzv. podpojištění (jež podle pojistných podmínek nastává, je-li v době vzniku škody pojistná částka nižší o více jak 15 %, než je pojistná hodnota věci), s čímž žalobce nesouhlasil. Soud prvního stupně posoudil uplatněný nárok podle ustanovení § 788 a násl. obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2004 a vzhledem ke zjištění, že pojistník v pojistné smlouvě projevil souhlas s podpojištěním a že žalovaná provedla odpočet podpojištění v souladu s pojistnými podmínkami příslušné pojistné smlouvy, dospěl k závěru o neopodstatněnosti žaloby. Konstatoval, že vzhledem ke zjištěným skutečnostem a k právní úpravě účinné v rozhodné době nelze přiznat žalobci požadované plnění ani podle § 3 odst. 1 obč. zák. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 5. 2. 2008, č.j. 23 Co 522/2007-102, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 196.536,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě výkladu obsahu listinných důkazů, s poukazem na rovnováhu práv a povinností pojistitele a pojištěného a s přihlédnutím k nové úpravě pojištění v zákoně č. 37/2004 Sb. uzavřel, že pojistnou hodnotou věci v době vzniku škodní události je její obecná (obvyklá) cena v této době (548.000,- Kč), že v daném případě pojistná hodnota věci v době vzniku škodní události byla nižší než pojistná částka (700.000,- Kč), a podpojištění ve smyslu pojistných podmínek tak nenastalo. Žalobci proto náleží další pojistné plnění, o jehož výši nebylo mezi účastníky sporu, včetně zákonného úroku z prodlení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a dovolací důvody uvádí podle § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá z nesprávného výkladu pojistné smlouvy a dokumentů tvořících její nedílnou součást. Uvádí, že důvodem stanovení pojistné částky - pojistné hodnoty vozidla v pojistné smlouvě ve výši 700.000,- Kč, která neodpovídala doplňkovým ujednáním k pojistné smlouvě, a důvodem, proč v kolonce „nová pořizovací cena vozidla“ je částka, která nové ceně neodpovídá, byl požadavek pojistníka na snížení ročního pojistného. Pojistník byl poučen o důsledcích podpojištění a souhlasil s nimi. Dovolatelka dále uvádí, že pojistná hodnota věci je její jiná cena, která se stanoví v doplňkových ujednáních k pojistné smlouvě a není totožná s obecnou (obvyklou) cenou vozidla, jak dovodil nesprávně odvolací soud. Není správný ani závěr odvolacího soudu, že žalovaná nemá definovanou pojistnou hodnotu ke dni vzniku škodní události, neboť údaj o pojistné hodnotě a pojistné částce je uveden v pojistné smlouvě a je platný pro celou dobu účinnosti sjednaného pojištění, tedy i ke dni škodní události. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobce ve svém písemném vyjádření k dovolání vyvracel opodstatněnost dovolacích námitek, ztotožnil se s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání žalované bylo jako nedůvodné zamítnuto. Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 zákona č. 7/2009 Sb. – podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1, odst. 2 písm. b/ a odst. 4 o. s. ř.), je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval. Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu, že v dané věci nebyl důvod krátit pojistné plnění z důvodu tzv. podpojištění. Výslovně sice uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, ve skutečnosti však brojí především proti tomu, jak odvolací soud vyložil obsah pojistné smlouvy, tedy proti skutkovým zjištěním. Po právní stránce lze tedy dovolací námitky posuzovat pouze z hlediska otázky, zda výklad smlouvy provedený odvolacím soudem odpovídá zákonným pravidlům výkladu právních úkonů. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1074/2003, nebo ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4150/2008, dostupné na www.nsoud.cz). Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění, že v pojistné smlouvě byla uvedena nová pořizovací cena vozidla 1.076.923,- Kč, pojistná částka – pojistná hodnota vozidla 700.000,- Kč a spoluúčast 10 %, minimálně 10.000,- Kč, pro případ havárie i odcizení vozidla. V poznámkách bylo uvedeno, že klient souhlasí s podpojištěním. Pojistná smlouva odkazovala na všeobecné pojistné podmínky VPP OC 2003 a VPP HA 2003. Podle čl. VI všeobecných pojistných podmínek VPP HA 2003 (dále jen „VPP“) pojistná hodnota věci je částka rozhodná pro stanovení pojistné částky, přičemž způsob jejího určení je definován v pojistné smlouvě. Pojistnou hodnotou věci může být a) nová cen