25 Cdo 373/2021 — Nejvyšší soud

25 Cdo 373/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 3. 2021 Spisová značka:25 Cdo 373/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.373.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Prominutí zmeškání lhůty Dotčené předpisy:§ 58 odst. 1 o. s. ř. § 2 odst. 1 předpisu č. 191/2020 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:14. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 373/2021-613 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: O. B., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, proti žalovaným: 1. Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 2. Urologická ordinace s. r. o., IČO 28596102, se sídlem Jívavská 1330/16, Šternberk, obě zastoupené JUDr. Karlem Vítkem, advokátem se sídlem Dobrovského 1157/25, Olomouc, za účasti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, jako vedlejší účastnice na straně žalovaných, o 1 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 211/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2020, č. j. 75 Co 275/2020-575, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastnice nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. 11 C 211/2016-552, zamítl návrh žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku téhož soudu z 10. 3. 2020, č. j. 11 C 211/2016-503. Vyšel ze zjištění, že tento rozsudek byl podle informačního systému doručen zástupkyni žalobkyně do datové schránky dne 10. 4. 2020 v 03:32:15 hodin, poslední den lhůty k podání odvolání tak připadl na 27. 4. 2020 (patnáctý den lhůty byla sobota 25. 4. 2020). Žalobkyně nijak neprokázala své tvrzení o technické chybě informačního systému datových schránek. Soud prvního stupně neshledal ani žádný omluvitelný důvod podle zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále též jen „lex covid“), spočívající v mimořádném opatření při epidemii koronaviru SARS CoV-2, pro který by bylo žalobkyni nebo její zástupkyni znemožněno nebo podstatně ztíženo úkon učinit; za takovou okolnost nelze považovat pouze omezený chod advokátní kanceláře. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 75 Co 275/2020-575, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že z ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, vyplývá, že dokument, který byl dodán dodatové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Předmětný rozsudek byl zástupkyni žalobkyně doručen dne 10. 4. 2020 v 03:32:15 hodin, kdy se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba podle § 8 odst. 1 a 4 uvedeného zákona. Byť se jedná o den a dobu neobvyklou, má zástupkyně žalobkyně ke své datové schránce zcela neomezený přístup, přičemž není rozhodné, zda se jedná o státní svátek, den pracovního klidu či noční dobu. Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky je třeba považovat za veřejnou listinu, proto pokud žalobkyně zpochybňuje doručení dne 10. 4. 2020, bylo na ní, aby toto své tvrzení prokázala, což není možné pouze obecným odkazem na technickou poruchu systému či tvrzením o omezené činnosti advokátní kanceláře po dobu nouzového stavu. Zástupkyni žalobkyně nic nebránilo podat odvolání včas, má povinně aktivovanou datovou schránku a se soudem může komunikovat dálkově. Sama skutečnost, že nezaznamenala doručení předmětného rozsudku dne 10. 4. 2020, ale až dne 14. 4. 2020, není omluvitelným důvodem umožňujícím prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 o. s. ř. tím, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, které v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny, tj. zda je možné v rámci žádosti o prominutí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o. s. ř. shledat jako omluvitelný důvod pro zmeškání zákonem uložené lhůty, že na straně zástupkyně žalobkyně došlo k chybě v systému zpracování došlé elektronické pošty; zda je možné v rámci žádosti o prominutí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o. s. ř. posoudit jako omluvitelný důvod omezení provozu činnosti kanceláře zástupce účastníka z důvodu vyhovění opatřením vydaným v souvislosti s nouzovým stavem, který byl v České republice vyhlášen; zda je omezení činnosti zástupce účastníka řízení mimořádným opatřením při epidemii a lze v tomto spatřovat podstatné ztížení učinění úkonu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1650/2015 má za to, že v daném případě nastala událost (pochybení systému při stažení doručené datové zprávy), kterou nemohla předpovídat a znemožnila jí tak včas učinit úkon spočívající v podání odvolání. Toto pak bylo umocněno aktuální zdravotní situací, která měla vliv i na fungování kanceláře zástupkyně žalobkyně. Při běžném provozu kanceláře by se zde nacházel stálý počet zaměstnanců, avšak při jejich nižší přítomnosti na pracovišti, kdy bylo nutné vykonat stejný rozsah práce, bylo podstatně ztíženo odhalit i chybu, ke které došlo v počítačovém systému. Odvolací soud proto pochybil, pokud se nezabýval důvody pro prominutí zmeškání lhůty a nedovodil, že žalobkyní popsaná situace může být důvodem omluvitelným ve smyslu zákona č. 191/2020 Sb. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání, jež bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátkou ve smyslu § 241 o. s. ř., je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro právní otázku, zda omezený chod advokátní kanceláře v době vyhlášení nouzového stavu z důvodu epidemie koronaviru SARS CoV-2 lze považovat za omluvitelný důvod umožňující prominutí zmeškání lhůty ve smyslu § 2 odst. 1 lex covid, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena. Dovolání není důvodné. Nesprávné právní posouzení věci může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona zmeškal-li účastník nebo jeho zástupce v občanském soudním řízení lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 58 občanského