25 Cdo 410/2024 – Nejvyšší soud

25 Cdo 410/2024-249 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: J. D., zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 28, Praha 2, proti žalované: Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., se sídlem Mostiště 93, Velké Meziříčí, IČO 25542681, zastoupená JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou se sídlem Velkopřevorské náměstí 644/1a, Praha 1, o 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 C 146/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 17 Co 148/2021-208, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení 15 246 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Viktora Paka. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 4. 6. 2021, č. j. 6 C 146/2018 -168, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 30. 6. 2021, č. j. 6 C 146/2018-173, uložil žalované zaplatit žalobkyni 211 925 Kč s příslušenstvím na náhradě bolestného, 788 075 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění a 9% úrok z prodlení z částky 1 000 000 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Ve sporu o náhradu újmy na zdraví, která měla být způsobena provedením zákroku bez informovaného souhlasu a prodlením při operační revizi, vyšel soud ze zjištění, že žalobkyně byla dne 26. 9. 2016 přijata do zdravotnického zařízení provozovaného žalovanou a téhož dne dala souhlas s provedením roboticky asistované sleeve gastrektomie (chirurgické odstranění části žaludku) pomocí systému da Vinci a pro případ zjištění chorobných změn v dutině břišní dala souhlas i pro převedení operace v klasický operační řez. Následující den podstoupila operační zákrok, který byl proveden laparoskopicky, nikoliv ovšem roboticky. Dne 29. 9. 2016 u ní byla zaznamenána hypotenze, bolest břicha a zvýšení zánětlivých markerů. Při operační revizi byla zjištěna komplikace v podobě úniku žaludečního obsahu z žaludečního pahýlu, proto následovala série dalších operačních zákroků vynucených septickým stavem, hnisavou peritonitidou a multiorgánovým selháním. Výsledkem provedené operace tak byla tříměsíční hospitalizace žalobkyně a rozvoj oboustranné absolutní hluchoty po ototoxické léčbě pooperačních komplikací antibiotiky. Do domácího léčení byla žalobkyně propuštěna dne 2. 1. 2017 s doporučením dalšího došetření hluchoty. Soud z obsahu písemného informovaného souhlasu zjistil, že žalobkyně nebyla dostatečně poučena o nejčastějších rizicích chirurgických zákroků, jimiž jsou rozpad švu a infekce v ráně. Z účastnického výslechu žalobkyně dále soud zjistil, že jiný než roboticky asistovaný zákrok by v žádném případně nepodstoupila, a z dalších důkazů vyplynulo, že bez zamýšlené operace jí nehrozilo bezprostřední ohrožení na životě, ale jeho zkrácení a zhoršení jeho kvality. Ač při výběru zdravotnického zařízení mohlo hrát roli, že žalobkyně znala lékaře, který byl jejím spolužákem a je spolupracujícím lékařem žalované, měl soud za to, že tato skutečnost měla význam právě ve spojitosti s tím, že pracoviště žalované provádí právě roboticky asistované operace; žalobkyně pečlivě vybírala pracoviště podle prováděných metod a využila přitom rady svého známého odborníka. Soud shledal žalobu důvodnou již s ohledem na to, že písemný informovaný souhlas pokrýval použití jiné metody, přičemž neprovedení daného zákroku nepředstavovalo pro žalobkyni bezprostřední riziko poškození zdraví. Ta by je při řádném poučení nepodstoupila, šlo jí pouze o zlepšení životního standardu. Text písemného souhlasu je nadto velmi strohý, pokud se týká rizik zákroku, a není zde zmíněn rozpad švu či infekce v ráně. Soud tak měl podle § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a dále podle § 2638 odst. 1, § 2645 a § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), za důvodné požadavky žalobkyně na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění ve výši stanovené podle znaleckého posudku. 2. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 1. 2023, č. j. 17 Co 148/2021-208, potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů státu, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení; usnesením z téhož dne č. j. 17 Co 149/2021-214, pak potvrdil usnesení o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. Odvolací soud označil za správný závěr soudu prvního stupně, že žalovaná se dopustila protiprávního jednání spočívajícího v provedení zákroku za použití operační metody, kterou písemný informovaný souhlas žalobkyně nepokrýval. Zejména však v informaci předcházející souhlasu nejsou zmíněna rizika infekce v ráně či rozpadu švu, k nimž u žalobkyně došlo. Při řádném a dostatečném poučení o prováděném zákroku a jeho případných rizicích by jej žalobkyně nepodstoupila. Odvolací soud odmítl tvrzení žalované, že provedení zákroku laparoskopicky a roboticky je zcela totožné, neboť je to v rozporu s tím, co sama žalovaná prezentovala na svých webových stránkách. Pro rozdílnost zákroků hovoří rovněž to, že informovaný souhlas měla žalovaná na dvou samostatných formulářích. Poskytnutý souhlas žalobkyně nelze pojímat tak, že souhlasila obecně s provedením sleeve gastrektomie, nýbrž jen s provedením sleeve gastrektomie roboticky asistované. I kdyby bylo pravdivé tvrzení žalované, že z lékařského hlediska není mezi oběma metodami rozdíl, pak by stejně obstál závěr, že žalovaná pochybila, neboť žalobkyni řádně neinformovala o rizicích zákroku. Rizika infekce v ráně nebo rozpadu švu, která jsou podle soudního znalce MUDr. Stanislava Černého relativně častá, totiž v poučení obsaženém v podepsaném informovaném souhlasu chyběla, a žalobkyně o nich tudíž nevěděla. Současně bylo zjištěno, že žalobkyně by při řádném a dostatečném poučení o těchto rizicích zákrok nepodstoupila, neboť jeho neprovedení pro ni nepředstavovalo větší riziko poškození zdraví. Odvolací soud tedy uzavřel, že provedením zákroku bez souhlasu žalobkyně vysloveného bez náležitého poučení o jeho rizicích, porušila žalovaná svou povinnost, a je proto povinna nahradit jí újmu na zdraví tím vzniklou. Nároky žalobkyně jsou důvodné, výše náhrad stanovených znaleckým posudkem je přiměřená a naplňuje zákonný princip slušnosti ve smyslu § 2958 o. z. i požadavek legitimního očekávání podle § 13 o. z. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z právní otázky doposud neřešené, jakož i otázky, jež by měla být řešena jinak, totiž zda pacient musí být písemně poučen o všech detailech postupu zdravotního zákroku, tedy nejen o rozsahu zásahu do tělesné integrity, ale též o způsobu provedení tohoto zákroku a nástrojů při něm použitých. Nejvyšší soud by se měl vyslovit, zda je dána odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za újmu vzniklou pacientovi při poskytnutí péče lege artis, pokud přes řádnou péči utrpěl pacient újmu, a to pouze proto, že konkrétní riziko nebylo výslovně zmíněno v informovaném souhlasu podepsaném pacientem, byť současně veškerá rizika zákroku byla sdělena pacientovi ústně ošetřujícím lékařem. Napadený rozsudek je v tomto ohledu v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dovolatelka současně vytýká soudům extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními odvolacího soudu s provedenými důkazy, a to ve vztahu k závěru, že žalobkyně by nepodstoupila daný zákrok při dostatečném poučení o něm a o jeho rizicích, a tedy závěr o příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením povinnosti a vznikem újmy. Chybou je též, že soudy dovodily odpovědnost žalované i na základě důvodu v žalobě neuplatněného, tedy absence popisu rizika selhání staplerové linie v informovaném souhlasu. Soud tak přesáhl meze přezkumu jednání žalované vymezené podanou žalobou. Dovolatelka zdůraznila, že žalobkyně s ohledem na těžkou obezitu (váha 115 kg při 165 cm), která jí způsobovala značné psychické i zdravotní problémy, se před zákrokem obrátila na svého známého lékaře, který jí před zákrokem vysvětlil, že bude provedena laparoskopická operace – sleeve gastrektomie, i rizika s touto operací spjatá. Následně však žalobkyně podepsala – v důsledku nedopatření žalované – formulář na provedení roboticky asistované sleeve gastrektomie. I roboticky asistovaný zákrok je však zákrokem laparoskopickým, rozdílem je jen to, že část operačního výkonu provádí robotický systém, ale vlastní resekce žaludku a následné šití se provádí u obou zákroků totožně. Dovolatelka tedy pokládá za nezbytné, aby se Nejvyšší soud vyslovil, zda je nezbytné popisovat v informovaném souhlasu, jakými nástroji a za použití jakého materiálu bude zákrok prováděn, nebo zda stačí uvést podstatu zásahu do tělesné integrity. Měla by přitom postačovat druhá z uvedených variant, neboť v opačném případě by informovaný souhlas musel obsahovat podrobný popis zdra