25 Cdo 4865/2008 — Nejvyšší soud

25 Cdo 4865/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 4. 2009 Spisová značka:25 Cdo 4865/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.4865.2008.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 4865/2008 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce JUDr. J. K., proti žalované Č. a. k., zastoupené advokátem, o zrušení pozastavení výkonu advokacie, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 12/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, takto: I. Dovolání proti měnícímu výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, se zamítá, jinak se dovolání odmítá. II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů dovolacího řízení.                                           O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 19. 12. 2007, č. j. 12 C 12/2007-30, uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku odstranit záznam o pozastavení výkonu  advokacie u žalobce ze seznamu advokátů a z internetových stránek Č. a. k.; zamítl žalobní návrh, aby soud zrušil záznam o pozastavení  výkonu  advokacie u žalobce v seznamu advokátů vedeném u Č. a. k. a aby uložil žalované povinnost vydat žalobci osvědčení číslo  ze dne 20. 9. 2006 včetně průkazu advokáta; rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení. Obvodní soud vyšel ze zjištění, že na majetek žalobce byl dne 30. 12. 1998 prohlášen konkurs, že usnesení o prohlášení konkursu je pravomocné nejpozději od r. 2004 a že z důvodu prohlášení konkursu představenstvo Č. a. k. (dále jen „ČAK“) rozhodlo dne 15. 2. 1999 o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. Žalobce byl ke dni 20. 9. 2006 ke své žádosti znovu zapsán do seznamu advokátů, k témuž dni ČAK zaznamenala v seznamu advokátů u žalobce pozastavení výkonu advokacie. Obvodní soud konstatoval s poukazem na § 55b odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, že zákon nezakládá soudu právo svým rozhodnutím zrušit záznam o pozastavení výkonu advokacie uvedený v seznamu advokátů, proto v této části žalobu zamítl. Dále dospěl k závěru, že ČAK učinila záznam o pozastavení výkonu advokacie žalobcem v seznamu advokátů nesprávně. ČAK v souladu s § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 85/1996 Sb.  ve znění účinném do 4. 10. 1999 rozhodla o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. Podle § 8b odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění účinném od 5. 10. 1999 (dále „zákon č. 85/1996 Sb.“ nebo jen „zákon“) dojde prohlášením konkursu na majetek advokáta k pozastavení výkonu advokacie a podle § 7b odst. 1 písm. b) [správně písm. e)] zákona je dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu advokát vyškrtnut ze seznamu advokátů. ČAK o těchto následcích nerozhoduje, pouze je v seznamu poznamenává. Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb. pak vyplývá, že jednou z podmínek zápisu do seznamu advokátů je, že žadatel nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů dle § 7b odst. 1 písm. e) zákona, nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let. Obvodní soud dovodil, že žalobce, který v r. 2006 požádal o zapsání do seznamu advokátů, ačkoli u něho trvaly účinky pravomocně prohlášeného konkursu, neměl být do seznamu zapsán, byl-li však zapsán, stal se advokátem a dopadly na něj účinky § 7b odst. 1 písm. e) zákona, tj. byl a dosud je vyškrtnut ze seznamu advokátů, ČAK tudíž pochybila, pokud v seznamu advokátů vyznačila, že žalobce má pozastaven výkon advokacie. Z těchto důvodů soud vyhověl návrhu na uložení povinnosti žalované odstranit záznam o pozastavení výkonu advokacie u žalobce ze seznamu advokátů a z internetových stránek ČAK. Žalobce však nemá právo vykonávat advokacii, soud proto zamítl jeho návrh na uložení povinnosti vydat mu osvědčení o zápisu do seznamu advokátů včetně průkazu advokáta. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2008, č. j. 23 Co 105/2008-47, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku změnil tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti odstranit záznam o pozastavení jeho výkonu  advokacie  v seznamu advokátů a z internetových stránek ČAK, v zamítavém výroku a ve výroku o nákladech řízení rozsudek potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, avšak zčásti odlišně jej právně posoudil. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že soud není oprávněn zrušit záznam o pozastavení výkonu advokacie v seznamu advokátů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že byl-li žalobce ode dne 20. 9. 2006 znovu zapsán do seznamu advokátů, postupovala žalovaná správně, jestliže z důvodu stále probíhajícího konkursního řízení u něj pozastavila výkon advokacie a záznam o tom byla podle § 8a odst. 2 povinna vyznačit v seznamu advokátů, potažmo i na internetových stránkách. Proti tomuto rozsudku (do všech jeho výroků) podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a), odst. 3 o. s. ř. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že odvolací soud pominul kogentní ustanovení § 8b odst. 1 písm. a) o.s.ř., kde je uvedeno, že advokátovi je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu. K prohlášení  konkursu na majetek žalobce došlo 30. 12. 1998, konkursní řízení dosud pokračuje, den 20. 9. 2006 nebyl tedy dnem prohlášení konkursu a žalobce již byl na dobu osmi let vyškrtnut ze seznamu advokátů. Dle § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění účinném v době prohlášení konkursu bylo možno pozastavit výkon advokacie pouze na dobu od zahájení řízení do vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že se touto otázkou vůbec nezabýval, čímž postupoval v rozporu s hmotným právem a porušil právo žalobce na spravedlivý proces. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je věcně správné, zrekapitulovala skutkový stav věci a svůj právní názor, že podle stávající právní úpravy je trvání konkursního řízení na majetek bývalého advokáta překážkou výkonu advokacie, ovšem nikoli z důvodu nezapsání do seznamu, na které má advokát právní nárok, ale z důvodu pozastavení výkonu advokacie, a to až do skončení konkursního řízení.   Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto, a pro případ, že se dovolací soud přikloní k výkladu počátku pětileté lhůty dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb. zastávanému žalobcem, navrhla, aby dovolací soud řízení přerušil a navrhl Ústavnímu soudu zrušit část citovaného ustanovení vyjádřenou slovy „nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let“. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, jenž má právnické vzdělání,  dospěl k závěru, že dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., zatímco dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu přípustné není. Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam  (§ 237 odst. 3 o.s.ř.)  zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. V dovolání proti potvrzujícímu výroku o věci samé není uvedena žádná argumentace, jíž by se dovolatel byť jen pokusil zpochybnit právní závěr soudů obou stupňů, že zrušení záznamu o pozastavení výkonu advokacie v seznamu advokátů ne