27 Cdo 1526/2024 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1526/2024 citace  Právní věta: Písemnost doručovanou podle § 50 odst. 1 o. s. ř. není možné považovat za doručenou dnem jejího vhození do schránky, není-li na ní doručujícím orgánem vyznačeno datum vhození. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:27 Cdo 1526/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:27.CDO.1526.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Doručování Žaloba pro zmatečnost Dotčené předpisy:§ 50 odst. 1 o. s. ř. § 229 odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:7. 8. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:42 / 2026 Anotace:Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení peněžité pohledávky s příslušenstvím. Soud prvního stupně vyhověl žalobě rozsudkem pro zmeškání; návrh žalované na jeho zrušení zamítl. Žalovaná podala odvolání, které soud prvního stupně odmítl pro opožděnost — při posouzení včasnosti odvolání vycházel výlučně z doručenky, podle níž bylo žalované usnesení doručeno vhozením do schránky a lhůta k podání odvolání v důsledku toho již marně uplynula. Žalovaná namítala, že na obálce zásilky, kterou jí doručující orgán vhodil do schránky, nebylo v rozporu s § 50 odst. 1 o. s. ř. vyznačeno datum vhození, a proto z ní nemohla zjistit, od kdy jí zákonná lhůta počala plynout. Žalovaná poté podala žalobu pro zmatečnost a do spisu předložila obálku, z níž vyplývalo, že doručující orgán na ní datum vhození nevyznačil. Soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost zamítl s odůvodněním, že žalovaná obálku soudu neposkytla včas a závěr o doručení bylo možné opřít o doručenku jako veřejnou listinu. Odvolací soud zamítnutí žaloby pro zmatečnost potvrdil. Konstatoval, že žalovaná neprokázala, že zásilka jí byla vhozena do schránky v jiný den, než který vyplýval z doručenky, a soud v nalézacím řízení proto postupoval správně. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a Nejvyššímu soudu byla předložena k řešení otázka výkladu § 50 odst. 1 o. s. ř. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1526/2024-261 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Thunovská 192/27, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupené JUDr. Kateřinou Perthenovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalované D. T., zastoupené Mgr. Blankou Baierovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, PSČ 110 00, o zaplacení 79.765,50 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2021, č. j. 70 Co 279/2021-111, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 70 Co 279/2021, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2023, č. j. 4 Co 72/2023-215, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2023, č. j. 4 Co 72/2023-215, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2023, č. j. 70 Co 279/2021-184, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Rozsudkem pro zmeškání ze dne 28. 1. 2021, č. j. 16 C 380/2020-66, Obvodní soud pro Prahu 5 částečně zastavil řízení (I. výrok), uložil žalované zaplatit žalobkyni 79.765,50 Kč s příslušenstvím (II. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. [2] Usnesením ze dne 1. 4. 2021, č. j. 16 C 380/2020-73, Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl návrh žalované na zrušení rozsudku pro zmeškání. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, které Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 13. 5. 2021, č. j. 16 C 380/2020-79, pro opožděnost odmítl. [3] Usnesením ze dne 13. 8. 2021, č. j. 70 Co 279/2021-111, Městský soud v Praze k odvolání žalované potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2021, č. j. 16 C 380/2020-79 (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [4] Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2021, č. j. 70 Co 279/2021-111, podala žalovaná žalobu pro zmatečnost, kterou Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. 16 C 380/2020-146, zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Usnesením ze dne 27. 9. 2022, č. j. 70 Co 263/2022-165, Městský soud v Praze k odvolání žalované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 4. 2022, č. j. 16 C 380/2020-146, zrušil a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu „věcně“ příslušnému. [5] Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 1. 2023, č. j. 70 Co 279/2021-184, zamítl žalobu pro zmatečnost (výrok I.), zamítl návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku pro zmeškání (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Dospěl přitom k závěru, podle něhož žalovaná přes výzvu nepředložila soudu obálku, v níž jí bylo doručováno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 4. 2021, č. j. 16 C 380/2020-73, a která jí byla provozovatelem poštovních služeb v souladu s § 50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), vhozena do schránky, ačkoli tvrdila, že na této obálce nebylo vyznačeno datum vhození písemnosti do schránky. Vyšel-li proto odvolací soud, který rozhodoval o odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2021, č. j. 16 C 380/2020-79, z doručenky založené na čísle listu 73, jež je veřejnou listinou, a uzavřel-li, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 4. 2021, č. j. 16 C 380/2020-73, bylo žalované doručeno dne 16. 4. 2021, a proto odvolání podané k poštovní přepravě až dne 11. 5. 2021 bylo opožděné, je tento jeho závěr „po skutkové i právní stránce“ v souladu se zákonem. [6] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 10. 2023, č. j. 4 Co 72/2023-215, k odvolání žalované potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož „žalovaná neprokázala, že jí zásilka byla vhozena do její schránky později než na ní uvedeného dne, a pokud podala odvolání proti usnesení obvodního soudu v řízení nalézacím až dne 11. 5. 2021, tedy po zákonné lhůtě, pak tento soud v řízení nalézacím postupoval správně, když odvolání pro opožděnost odmítl a k jí podanému odvolání Městský soud v Praze toto usnesení potvrdil“. II. Dovolání [7] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., majíc za to, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky doručování podle § 50 o. s. ř., kterou odvolací soud posoudil v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu. [8] Soudy obou stupňů se podle dovolatelky dostatečně nezabývaly jejími námitkami stran doručování, ačkoli dovolatelka do spisu založila obálku, v níž jí bylo doručováno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 4. 2021, č. j. 16 C 380/2020-73, a na níž v rozporu s § 50 odst. 1 o. s. ř. „nebylo vyznačeno datum vhození písemnosti do schránky, naopak zde byla uvedena lhůta 14. 5.“. [9] Odkazujíc na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3026/20, dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu s těmito závěry při posuzování, zda došlo k řádnému doručení písemnosti, neuplatnil materiální přístup, pro který je podstatné, že se adresát mohl s obsahem doručované písemnosti seznámit. [10] Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. III. Přípustnost dovolání [11] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou, splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. [12] Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení otázky procesního práva týkající se výkladu § 50 odst. 1 o. s. ř., která v judikatuře dovolacího soudu dosud nebyla v popsaných souvislostech řešena. IV. Důvodnost dovolání [13] Podle § 50 odst. 1 o. s. ř. nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. [14] Při doručování jiné písemnosti než určené do vlastních rukou umožňuje zákon doručení i v případě, že doručující orgán adresáta písemnosti na adrese pro doručování nezastihne. V takovém případě postačí, vhodí-li doručující orgán písemnost do adresátem užívané schránky. Doručující orgán přitom musí datum vhození písemnosti do schránky vyznačit jak na doručence, kterou následně vrátí soudu, tak i na obálce, do níž je doručovaná písemnost vložena a kterou vhodí do schránky. [15] Smyslem a účelem zákonného požadavku na v