27 Cdo 2286/2021 – Nejvyšší soud

27 Cdo 2286/2021-187 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele MOAB, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Belgická 115/40, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 07904886, zastoupené JUDr. Janem Havlíčkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 110/64, PSČ 586 01, za účasti 1) J. V., narozeného XY, bytem XY, 2) B. B., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 3) Č. r., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 4) A. I., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 5) „Y.“, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 54/2020, o dovolání společností B. B. a A. I. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 14 Cmo 84/2020-146 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 14 Cmo 284/2020-159, takto: I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č. j. 14 Cmo 84/2020-146, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 14 Cmo 284/2020-159, se v části druhého výroku, jíž byla potvrzena část výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020, č. j. 74 Cm 54/2020-123, kterou byla společnosti A. I. ustanovena opatrovnice M. K., advokátka, se sídlem XY, mění takto: Část výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020, č. j. 74 Cm 54/2020-123, kterou byla společnosti A. I. ustanovena opatrovnice M. K., advokátka, se sídlem XY, se mění tak, že společnosti A. I. se opatrovník neustanovuje. II. Dovolání společnosti B. B. se zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Navrhovatel se svým návrhem doručeným Městskému soudu v Praze 10. 3. 2020 jako společník společnosti B. B. (dále také „první společnost“) domáhá vyloučení J. V., narozeného XY, z funkce jednatele (dále také „vylučovaný jednatel“), resp. rozhodnutí o tom, že vylučovaný jednatel nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace. Odkazuje přitom na § 65 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „z. o. k.“), a tvrdí, že vylučovaný jednatel od roku 2018 (tedy v posledních třech letech) opakovaně a závažně porušoval povinnost jednat při výkonu funkce jednatele první společnosti s péčí řádného hospodáře. [2] Vedle toho se navrhovatel domáhá zrušení první společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, a sice proto, že první společnost již podle navrhovatele nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky [§ 93 písm. c) z. o. k.]. [3] Usnesením ze dne 11. 6. 2020, č. j. 74 Cm 54/2020-88, Městský soud v Praze vyloučil „řízení“ o zrušení první společnosti s likvidací, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora k samostatnému řízení. [4] Usnesením ze dne 22. 7. 2020, č. j. 74 Cm 54/2020-109, Městský soud v Praze přibral do řízení jako účastníky společnosti: Č. r., identifikační číslo osoby XY (dále jen „druhá společnost“), A. I., identifikační číslo osoby XY (dále také „třetí společnost“) a „Y.“, identifikační číslo osoby XY (dále jen „čtvrtá společnost“), neboť vylučovaný jednatel je (vedle první společnosti) i členem jejich statutárních orgánů. [5] Usnesením ze dne 26. 8. 2020, č. j. 74 Cm 54/2020-123, Městský soud v Praze ustanovil první, druhé a třetí společnosti opatrovnici M. K. (dále jen „opatrovnice“) [výrok I.] a určil, že za čtvrtou společnost může v řízení jednat pouze její (druhý) společník M. V., narozený XY (dále jen „druhý společník“) [výrok II.]. [6] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Vylučovaný jednatel je jediným jednatelem první společnosti. 2) První společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila Mgr. Martinu Dolečkovi, advokátovi, se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, PSČ 140 00 (dále jen „advokát“), procesní plnou moc pro celé řízení vedené v projednané věci, která je datována 21. 5. 2020 (č. l. 68) [dále jen „procesní plná moc“]. 3) Vylučovaný jednatel je jediným členem představenstva druhé společnosti. 4) Vylučovaný jednatel je jediným jednatelem třetí společnosti. 5) Vylučovaný jednatel je jedním ze dvou společníků čtvrté společnosti. [7] Soud prvního stupně konstatoval, že vylučovaný jednatel je jedinou osobou, která může v řízení jednat jménem první společnosti. Na tom podle soudu nic nemění ani procesní plná moc. Je tomu tak proto, že advokát je povinen řídit se pokyny první společnosti, které by za společnost uděloval vylučovaný jednatel. K tomu soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1593/2014 (uveřejněné pod číslem 44/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 44/2017“). [8] Soud dále konstatoval, že vylučovaný jednatel je jediným členem představenstva druhé společnosti, a tak není ani v této společnosti jediná osoba, která by za ni mohla v řízení jednat. Obdobný závěr učinil soud také ve vztahu ke třetí společnosti. [9] Ve čtvrté společnosti je vylučovaný jednatel jedním ze dvou společníků. Vzhledem k tomu, že za společnost může jednat (sám) každý ze společníků, soud určil, že za čtvrtou společnost může v řízení jednat pouze její druhý společník. [10] Proti usnesení soudu prvního stupně podaly první, druhá a třetí společnost odvolání. Jménem druhé společnosti podali odvolání vylučovaný jednatel a předseda dozorčí rady (č. l. 127). Za první a třetí společnost podal odvolání advokát s tím, že třetí společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi generální plnou moc, která je datována 11. 6. 2019 a jež byla předložena až v průběhu odvolacího řízení 10. 9. 2020 (č. l. 133) [dále jen „generální plná moc“]. [11] Vrchní soud v Praze: 1) usnesením ze dne 2. 11. 2020, č. j. 14 Cmo 284/2020-146, změnil část výroku I. usnesení soudu prvního stupně tak, že se druhé společnosti opatrovnice neustanovuje (první výrok), a 2) usnesením ze dne 24. 3. 2021, č. j. 14 Cmo 284/2020-159, potvrdil část výroku I. usnesení soudu prvního stupně, kterou byla jmenována opatrovnice první a třetí společnosti (druhý výrok). [12] Odvolací soud nejprve konstatoval, že za druhou společnost může v řízení jednat předseda dozorčí rady, a proto není dán důvod, pro nějž by této společnosti měla být ustanovena opatrovnice. [13] Ve vztahu k první a třetí společnosti soud uvedl, že usnesení soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [14] Dále odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015 (uveřejněné pod číslem 1/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a uvedl, že v řízení o vyloučení člena statuárního orgánu z výkonu funkce není z důvodu střetu zájmů připuštěno, aby byla obchodní korporace „zastoupena dotčeným členem“ jejího statutárního orgánu. Zájmy obchodní korporace a „dotčeného člena“ statutárního orgánu v řízení mohou být protichůdné a je nutné zachovat možnost jejich svobodného prosazování. [15] Podle odvolacího soudu je správný i závěr soudu prvního stupně, podle něhož není-li z důvodu střetu zájmů připuštěno, aby obchodní korporaci „zastupoval dotčený člen“ jejího statutárního orgánu, nelze z téhož důvodu akceptovat ani její zastoupení advokátem na základě plné moci udělené tímto členem statutárního orgánu. Proto byl odvolací soud názoru, že procesní plná moc a generální plná moc představují „nepřípustné jednání za dané obchodní korporace.“ II. Dovolání a vyjádření k němu [16] Proti usnesení Vrchního soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 14 Cmo 284/2020-159, podal za první a třetí společnost advokát dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, „při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny“, a sice (posuzováno podle obsahu): 1) zda lze s odkazem na povahu řízení o vyloučení člena statuárního orgánu z výkonu funkce „automaticky předpokládat“ střet zájmů vylučovaného člena statutárního orgánu a obchodní korporace, 2) zda může za obchodní korporaci v řízení o vyloučení člena statuárního orgánu jednat advokát, kterému udělil jménem obchodní korporace (před zahájením řízení) plnou moc vylučovaný člen statutárního orgánu, a 3) zda soud může s odkazem na povahu řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce „předpokládat“, že je (vždy) dáno nebezpečí z prodlení. [17] Posuzováno podle obsahu napadá první společnost pouze tu část výroku usnesení Vrchního soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 14 Cmo 284/2020-159, jíž byla potvrzena část výroku I. usnesení soud