27 Cdo 5168/2017 – Nejvyšší soud

27 Cdo 5168/2017-384 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce F. K.,  zastoupeného Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem, se sídlem v Plzni, Malá 43/6, PSČ 301 00, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu mladých Plzeň, se sídlem v Plzni, Rolnické náměstí 9/13, PSČ 312 00, identifikační číslo osoby 00040061, zastoupenému Mgr. Davidem Navrátilem, advokátem, se sídlem v Plzni, Hluboká 1336/55, PSČ 326 00, o zaplacení 1.800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 13 C 584/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2017, č. j. 13 Co 391/2016-357, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2017, č. j. 13 Co 391/2016-357, a rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. srpna 2016, č. j. 13 C 584/2015-339, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce, jako věřitel P. K. (dále jen „povinný“), se poddlužnickou žalobou domáhá na žalovaném (dále jen „bytové družstvo“), jako dlužníku povinného, zaplacení částky 1.800.000 Kč s příslušenstvím. Ta představuje pohledávku povinného, která mu měla vzniknout jako právo na výplatu (zbylé části) vypořádacího podílu poté, kdy v důsledku exekuce postihující jeho členská práva a povinnosti (dále též „členský podíl“) zanikla jeho účast v bytovém družstvu. Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 24. srpna 2016, č. j. 13 C 584/2015-339, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Vyšel přitom z toho, že: 1) Povinný byl od 7. července 1980 členem bytového družstva. 2) Bytové družstvo přenechalo povinnému do užívání čtyřpokojový byt (dále jen „byt“), v domě, v katastrálním území B., v obci P. (dále jen „dům“). 3) Povinný uhradil bytovému družstvu: - základní členský vklad ve výši 3.000 Kč, - peněžní plnění „členského podílu“ ve výši 31.400 Kč a - příspěvek do fondu rozvoje bytového družstva ve výši 400 Kč. 4) Za dobu svého členství splatil povinný na jistinu úvěru poskytnutého peněžním ústavem k výstavbě domu celkem 48.293 Kč. 5) Pravomocným rozhodnutím Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. března 1996, sp. zn. 10 C 1/96, uložil soud povinnému, aby žalobci zaplatil 600.000 Kč spolu s příslušenstvím ve výši 16 % ročně z 600.000 Kč od 21. listopadu 1995 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 29.460 Kč (dále jen „vykonatelné rozhodnutí nalézacího soudu“). 6) Protože povinný dobrovolně nesplnil, co mu ukládalo vykonatelné rozhodnutí nalézacího soudu, podal žalobce návrh na zahájení exekučního řízení, které je vedeno u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 54/2002 (dále jen „exekuce“). 7) Provedením exekuce byl usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. dubna 2002, č. j. 73 Nc 54/2002-11, pověřen soudní exekutor JUDr. Jiří Doležal (dále jen „soudní exekutor“). 8) Soudní exekutor vydal 13. dubna 2005 exekuční příkaz, jímž postihl členská práva a povinnosti povinného v bytovém družstvu (dále jen „exekuční příkaz“); v době vydání exekučního příkazu činila exekvovaná pohledávka 1.829.177,70 Kč. 9) V důsledku vydání exekučního příkazu zaniklo členství povinného v bytovém družstvu. 10) Zánikem členství povinného v bytovém družstvu mu vzniklo právo na výplatu vypořádacího podílu (dále jen „vypořádací podíl“). 11) Podle čl. 14 odst. 1 stanov bytového družstva (dále jen „stanovy“) majetkovou účast člena – nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) bytového družstva tvoří členský vklad (tj. základní členský vklad) a „členský podíl“, který se zhodnocuje o splacenou část úmoru úvěru, poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu „družstevního objektu“. 12) Podle čl. 24 odst. 1 písm. b) stanov se vypořádací podíl rovná účetní hodnotě majetkové účasti člena v bytovém družstvu. U nájemce (bývalého člena, jemuž bytové družstvo přidělilo byt nebo nebytový prostor podle čl. 26 stanov) se vypořádací podíl rovná základnímu členskému vkladu (čl. 14. odst. 2 stanov), „členskému podílu“ (čl. 14 odst. 1 stanov) a dodatečnému členskému vkladu. 13) Bytové družstvo vyplatilo soudnímu exekutorovi jako vypořádací podíl povinného 76.860,59 Kč, tj. částku, která je rovna součtu členského vkladu povinného (po odpisech) a splacené jistiny úvěru, který byl poskytnut na výstavbu domu (dodatečný členský vklad nebyl vybírán). 14) Podle posudku znalce Ing. Davida Šoffera (dále jen „posudek znalce“) činila účetní hodnota majetkové účasti povinného v bytovém družstvu při zániku jeho účasti 14.098 Kč. 15) Bytové družstvo prodalo 1. listopadu 2007 byt (a jemu odpovídající podíl na společných částech domu) společnosti Ja - Vo s. r. o. za 662.139 Kč. 16) Společnost Ja - Vo s. r. o. prodala 16. května 2008 byt (a jemu odpovídající podíl na společných částech domu) T. G. za 2.120.000 Kč. 17) Povinný 31. března 2011 zemřel. Soud prvního stupně uvedl, že (zjištěný) skutkový stav je mezi účastníky nesporný. Pro výsledek řízení je určující výhradně posouzení otázky výpočtu vypořádacího podílu; přesněji toho, zda má být při výpočtu vypořádacího podílu zohledněna tržní hodnota členských práv a povinností (členského podílu) povinného v bytovém družstvu. Soud konstatoval, že stanovy obsahují výslovnou úpravu určení vypořádacího podílu, a proto nelze použít obecná zákonná pravidla. Podle stanov se výše vypořádacího podílu u členů, jimž bytové družstvo přidělilo byt nebo nebytový prostor, rovná součtu základního členského vkladu, „členského podílu“ a dodatečného členského vkladu. Obsah pojmu „členský podíl“ stanovy nedefinují, a proto soud vyšel z § 61 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož se podíl oceňuje mírou účasti člena bytového družstva na čistém obchodním majetku bytového družstva připadající na jeho členská práva a povinnosti. Tímto oceněním je podle přesvědčení soudu ocenění účetní hodnoty majetkové účasti člena bytového družstva (nikoli hodnoty tržní). Jestliže tedy bytové družstvo vyplatilo žalobci (resp. soudnímu exekutorovi) 76.860,59 Kč, pak ze svého majetku vydalo víc, než kolik činil součet základního členského vkladu povinného a účetní hodnoty jeho majetkové účasti stanové posudkem znalce (zhodnocené o úmor úvěru). Návrh na vypracování znaleckého posudku, kterým by byla určena tržní hodnota členského podílu povinného, soud zamítl. Měl totiž za to, že tržní hodnota členského podílu pro posouzení projednávané věci není podstatná. K odkazům žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. listopadu 2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000, a usnesení ze dne 22. září 2004, sp. zn. 30 Cdo 791/2004, soud vyložil, že tato rozhodnutí v poměrech projednávané věci nelze aplikovat, neboť dopadají na skutkově odlišné případy. Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobce, podle níž se bytové družstvo bezdůvodně obohatilo na účet povinného, neboť zánikem členství povinného odpadla povinnost bytového družstva bezúplatně převést byt do vlastnictví povinného, čímž bytové družstvo získalo (následným prodejem bytu) finanční prostředky, které mohly (měly) připadnout povinnému. K této námitce žalobce soud uvedl, že vypořádací podíl a cena dosažená za prodej družstevního bytu jsou „nesouměřitelné kategorie“, neboť je třeba vzít v úvahu, že povinný byl toliko nájemcem bytu (nikoli jeho vlastníkem). Zánikem členství povinného zanikla také práva povinného vyplývající z nájemního vztahu a bytové družstvo  s bytem „naložilo, jak uznalo za vhodné.“ K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. března 2017, č. j. 13 Co 391/2016-357, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a zavázal žalobce k náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Souhlasil s tím, že pro stanovení výše vypořádacího podílu je v projednávané věci rozhodující úprava stanov, i s tím, že nedefinují-li stanovy pojem „členský podíl“ (od nějž se výše vypořádacího podílu odvíjí), je třeba vyjít z úpravy § 61 odst. 1 obch. zák. Přitakal také názoru, podle něhož má ocenění míry účasti povinného na čistém obchodním majetku bytového družstva vycházet z účetních hodnot, a že vyplatilo-li bytové družstvo žalobci (resp. soudnímu exekutorovi) 76.860,59 Kč, vydalo ze svého majetku víc, než kolik činila hodnota vypořádacího podílu. Ohledně tvrzeného bezdůvodného obohacení odvolací soud konstatoval, že bytové družstvo se „v žádném případě“ bezdůvodně neobohatilo, a to z důvodů „podrobně popsaných soudem prvního stupně,“ na něž odkázal. Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (popřípadě otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu). Podle