28 Cdo 1027/2021 – Nejvyšší soud

28 Cdo 1027/2021-715 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, IČO 00408026, zastoupeného JUDr. ICLic. Ronaldem Němcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, proti žalovaným 1) ACTON, s.r.o., se sídlem v Praze 8 - Ďáblicích, Šenovská 90/7, IČO 49679279, zastoupené JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, 2) D. O., narozenému dne XY, bytem XY, 3) M. O., narozené dne XY, bytem v XY, žalovaných 2) a 3) zastoupených JUDr. Jitkou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kováků 1077/9, a 4) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, Územní pracoviště Ústí nad Labem, Mírové náměstí 36, o určení vlastnického práva státu, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 41 C 17/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. prosince 2020, č. j. 12 Co 288/2019-667, ve znění opravného usnesení ze dne 27. ledna 2021, č. j. 12 Co 288/2019-676, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Světlany Semrádové Zvolánkové, advokátky se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2), 3) a 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. 12. 2020, č. j. 12 Co 288/2019-667, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 1. 2021, č. j. 12 Co 288/2019-676, změnil (v pořadí druhý) rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 20. 6. 2019, č. j. 41 C 17/2015-538, tak, že zamítl žalobu na určení, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. č. XY a parc. č. XY, vyčleněných dle geometrického plánu č. 1055-7/2019, který byl úředně ověřen dne 13. 2. 2019, z pozemku parc. č. XY zapsaného na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů žalované 1) částku 130.131,65 Kč k rukám její zástupkyně, žalovaným 2) a 3) částku 154.790 Kč k rukám jejich zástupkyně a žalované 4) částku 10.200 Kč (výroky II. až IV.); dále rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žádnému z účastníků (výrok V.). Soudy obou stupňů takto rozhodly o žalobě podané žalobcem podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb. - dále jen zákon č. 428/2012 Sb.), odůvodněné tím, že jeho právní předchůdce byl historickým vlastníkem původních nemovitých věcí (pozemků PK), které mu byly odňaty po 25. 2. 1948 bez náhrady rozhodnutím ONV v Mostu ze dne 4. 1. 1954 dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), a že tyto pozemky (již nově označené v katastru nemovitostí) byly žalované 1) převedeny kupní smlouvou uzavřenou s Pozemkovým fondem ČR dne 28. 5. 2004 v rozporu s § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), a ta poté kupní smlouvou ze dne 23. 1. 2008 převedla jejich id. ½ do společného jmění žalovaných 2) a 3). Odvolací soud částečně převzal skutková zjištění soudu prvního stupně učiněná po obsáhlém dokazování, která doplnil vlastními zjištěními z provedených důkazů, a vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce byl vlastníkem původních pozemkových parcel PK č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY, že tyto parcely se staly součástí parcely KN č. XY v k. ú. XY, jejichž vlastnicí zapsanou v katastru nemovitostí se stala žalovaná 1) na základě smlouvy o převodu pozemků ze dne 28. 5. 2004 uzavřené s Pozemkovým fondem ČR, a ta následně dne 23. 1. 2008 převedla jeho id. podíl ve výši ½ do SJM žalovaných 2) a 3), přičemž soud prvního stupně při jednání dne 25. 2. 2016 připustil změnu žaloby navrženou žalobcem, neboť určení vlastnictví státu se domáhal jen v rozsahu původních parcel PK. V řízení bylo dále prokázáno, že před rozhodným obdobím v letech 1946 a 1947 právní předchůdce žalobce a stát (prostřednictvím Osidlovací komise Ministerstva zemědělství v Mostě) projevili vůli původní pozemky PK ve vlastnictví právního předchůdce žalobce směnit (vyměnit) za jiné pozemky s tím, aby pro účely přídělového řízení byly pojaty do celku s majetkem konfiskovaným podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (dále jen dekret č. 12/1945 Sb.), a že za tyto původní parcely PK byly právnímu předchůdci žalobce poskytnuty náhradní pozemky, což vyplývá z dobových listinných důkazů, a to z přípisu Osidlovací komise adresovaného Ústřední kanceláři rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze ze dne 4. 12. 1946, č. j. 286-4.XII.1946, ve věci směny pozemků [na němž se nachází souhlasné vyjádření velmistra řádu (schválení z usnesení gen. Konsilia) s výměnou pozemků podle návrhu Osidlovací komise jím podepsané dne 12. 6. 1947], z protokolu Osídlovací komise Ministerstva zemědělství v Mostě (dále též jen Osídlovací komise) ze dne 4. 12. 1946 (přílohy k č. j. 413.843/46.IX/B-11), sepsaného dne 4. 12. 1946 v Mostě se zástupcem Řádu Křížovníků v Praze a podepsaného velmistrem tohoto řádu (v němž se uvádí, že tento řád, vlastník parcel dle přiloženého seznamu pod č. j. 286-4.XII.1946 v kat. území XY souhlasí s tím, aby parcely byly pojaty do aroda s půdou konfiskovanou dekretem č. 12/45 Sb. za podmínkou, že se mu dostane náhradního pozemku stejné hodnoty se zřením na jakost, výměru apod., přičemž bližší určení náhradního pozemku bude dohodnuto při vypracování přídělového plánu; pod protokolem je na místě vyznačeném pro podpis knihovního vlastníka připojeno razítko řádu a podpis velmistra), a dále z listiny označené jako Výkaz směn [v němž je jako přídělce uveden Řád Křížovníků s červenou hvězdou Praha, přičemž v kolonce nemovitosti ke směně nabízené jsou uvedeny pozemky o celkové výměře 29 ha 67 a 26 m2, mezi nimi i původní PK parcely právního předchůdce žalobce, a v kolonce náhradní pozemky jsou vyjmenovány jiné pozemky o celkové výměře 31 ha 68 a 79 m2]. Všechny uvedené původní pozemkové parcely PK právního předchůdce žalobce byly pak spolu s půdou konfiskovanou podle dekretu č. 12/1945 Sb. součástí přídělů dle tohoto dekretu a dekretu č. 28/1945 Sb. (z toho plyne i rozhodný den pro převod vlastnictví), a to konkrétně parcely PK č. XY, XY, XY, XY, XY a XY byly součástí přídělu č. 10 přídělce Josefa Vrány, kterému je Ministerstvo zemědělství přidělilo do vlastnictví podle těchto dekretů, a za přidělený zemědělský majetek mu byla předepsána peněžitá úhrada, přičemž držby usedlosti č. p. XY se jmenovaný ujal již dne 1. 6. 1945 a polností dne 1. 3. 1946 (tohoto přídělu se vzdal ve prospěch Československého státu dne 6. 8. 1959), což vyplývá z řady listinných důkazů provedených opakovaně odvolacím soudem, a právnímu předchůdci žalobce byly za vyměněné pozemky přiděleny jiné pozemky, jak to vyplývá též z Výkazu směn pozemků. Právní předchůdce žalobce tedy ztratil možnost dispozice s jeho původními pozemky PK již tím, že na nich (nejméně na šesti z nich) začal jako přídělce hospodařit J. V., který se stal i jejich vlastníkem. Tato směna pozemků mezi právním předchůdcem žalobce a státem v letech 1946 a 1947 se neuskutečnila jako smluvní převod (směna) podle obecného zákoníku občanského z roku 1811, ale formou přídělů, kdy do přídělového a scelovacího řízení byly zahrnuty nejen pozemky konfiskované státem podle dekretu č. 12/1945 Sb., ale i pozemky právního předchůdce žalobce, přičemž souhrn těchto pozemků byl předmětem přídělů dle tohoto dekretu a dekretu č. 28/1945 Sb. Podle § 5 odst. 2 dekretu č. 28/1845 Sb. přitom přidělená půda přecházela dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce za předpokladu, že na přiděleném majetku hospodařil, z čehož plyne, že tento právní předpis nevyžadoval pro nabytí vlastnického práva přídělcem intabulaci přídělu. Na podporu těchto závěrů odvolací soud poukázal na rozsudek téhož soudu ze dne 2. 12. 2019, sp. zn. 10 Co 352/2018, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1571/2020, v nichž byly řešeny zcela totožné otázky jako v této věci. Provedené důkazy k přídělu J. V. vylučují, že by měl předmětné pozemky od právního předchůdce žalobce pouze propachtované. Rozhodnutí Okresního národního výboru Most o výkupu pozemků ze dne 4. 1. 1954, na něž odkazuje zápis v pozemkových knihách, je možno vnímat jen jako možnou snahu státních orgá