28 Cdo 1031/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1031/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 5. 2012 Spisová značka:28 Cdo 1031/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1031.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vydání věci Dotčené předpisy:§ 879c předpisu č. 40/1964Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 5. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1031/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Zdeňka Sajdla, o dovolání dovolatelky České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42, územní pracoviště: 371 03 České Budějovice, Prokišova 1202/5, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 22. 11. 2011, sp. zn. 8Co 2377/2011, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10C 307/2010 (žalobkyně Jednoty, spotřebního družstva, České Budějovice, IČ 0003 1852, 370 07 České Budějovice, Lidická 1625/156, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště: 371 03 České Budějovice, Prokišova 1202/5, o určení vlastnického práva k nemovitostem), t a k t o : I. Dovolání s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání.O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalující Jednoty, spotřebního družstva, České Budějovice, podané u soudu 10. 9. 2010 bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích z 20. 7. 2011, č. j. 10C 307/2010-45. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo určeno, že žalobkyně Jednota, spotřební družstvo, Č. B. je vlastníkem pozemku (o výměře 3 693 m2) v katastrálním území Č. B., zapsaného na listu vlastnictví pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj (katastrální pracoviště Č. B.). Byl však zamítnut žalobní návrh uvedené žalobkyně, pokud se jím domáhala určení svého vlastnického práva k pozemku (o výměře 132 m2) v katastrálním území Č. B., zapsaného na listu vlastnictví pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj (katastrální pracoviště Č. B.). Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalované České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích z 22. 11. 2011, sp. zn. 8Co 2377/2011. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích z 20. 7. 2011, č. j. 10C 307/2010-45, potvrzen ve výroku (označeném I.) o určení vlastnictví žalující Jednoty, spotřebního družstva, Č. B. k pozemku v katastrálním území Č. B. a ve výroku (označeném III.) o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tohoto řízení, jak tyto dva výroky byly odvoláním napadeny. bylo také rozhodnuto, že žalující Jednota, spotřební družstvo, České Budějovice nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 212 a § 212 odst. 5 občanského soudního řádu a dospěl k závěru o nedůvodnosti podaného odvolání. Odvolací soud vycházel ze zjištění o tom, že ve prospěch žalujícího spotřebního družstva bylo hospodářskou smlouvou z 24. 4. 1990, č. TU/151/90, uzavřenou podle § 70 hospodářského zákoníku, zřízeno právo trvalého užívání parcely č. 2919/6 a parcely č. 2919/7 v katastrálním území Č. B.; žalující spotřební družstvo pak včas požádalo stát o změnu práva trvalého užívání pozemku na právo vlastnictví ve lhůtě jednoho roku, počítané od 1. 7. 2000 (§ 879 odst. 4 občanského zákoníku). Mezi účastníky tohoto soudního řízení bylo však sporné, zda pozemek v katastrálním území Č. B. navazuje (ve smyslu ustanovení § 879 odst. 1 občanského zákoníku) na pozemek, na němž stojí Obchodní dům D., a zda pozemek v katastrálním území Č. B. souvisí s provozem této budovy a zda tomu tak bylo i ke dni nabytí účinnosti zákona, t. j. k 1. 7. 2000. Přitom mezi pozemkem a pozemkem se nachází parcela, ve vlastnictví třetí osoby. Odvolací soud vycházel dále ze zjištění, že k zásobování již uvedeného Obchodního domu D. bylo zvoleno technické řešení v podobě tunelu, který na straně vjezdu ústí pod povrch země z ulice Pražské a na druhé straně tunel vyúsťuje na točně, která je zřízena na pozemku; stavba tunelu je ve vlastnictví žalujícího spotřebního družstva a je nezbytné pro provoz obchodního domu, neboť umožňuje jeho zásobování. Dík tunelu (ve vlastnictví žalobce) je tu návaznost budovy Obchodního domu Družba (ve vlastnictví žalobce) na parcelu č. 2919/7, na níž je točna, kde se zásobující automobilová vozidla mohou otočit, aby mohla vyjet zase ven. Dospěl proto odvolací soud k výslednému závěru, že pozemek bezprostředně souvisí s provozem budovy Obchodního domu D. a prostřednictvím tunelu navazuje na budovu obchodního domu a na pozemek, na němž stojí obchodní dům. Odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 občanského soudního řádu jako věcně správný, neboť měl za to, že určovací rozsudek tu odpovídá tomu, že tu došlo (ve smyslu ustanovení § 879a odst. 1 občanského zákoníku) ke změně práva trvalého užívání k parcele v katastrálním území Č. B. na vlastnictví k němu, když tento pozemek je uvedenou budovou obchodního domu zastavěný a tento pozemek i stavba patří osobě, v jejíž prospěch bylo dříve zřízeno právo trvalého užívání nárokovaného pozemku. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto odvolacím soudem s přihlížením k tomu, že v řízení úspěšný žalobce se náhrady těchto nákladů řízení vzdal. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (jednajícím za Českou republiku) dne 28. 12. 2011 a dovolání uvedené žalované bylo podáno u soudu prvního stupně dne 3. 2. 2012, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu. V tomto dovolání bylo navrženo, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu z 22. 11. 2011 ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o určení, že žalující J., spotřební družstvo, Č. B. je vlastníkem pozemku v katastrálním území Č. B., a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Uvedená dovolatelka má za to, že je její dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uplatňovala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b)/ občanského soudního řádu). Podle názoru uvedené dovolatelky je v tomto sporu zásadní otázkou posouzení aplikace ustanovení § 879c odst. 1 občanského zákoníku, a to zejména z hlediska výkladu slovního spojení „a pozemku na něj navazujícího“, obsaženého v tomto ustanovení. V dovolání bylo poukazováno na to, že žalující spotřební družstvo je vlastníkem Obchodního domu D. v Č. B., stojícího na pozemku, a pozemků v katastrálním území Č. B. Tento obchodní dům zásobuje žalující spotřební družstvo J. Č. B. s využitím tunelu, který vede pod pozemky v katastrálním území Č. B., které jsou vlastnictvím žalujícího spotřebního družstva, a dále pod pozemkem v tomto katastrálním území (který je ve vlastnictví společnosti Holiday City Club, s. r. o.) a pod pozemkem v uvedeném katastrálním území (který je vlastnictvím státu). Zásobovací auta vyjíždějí ze zmíněného tunelu na pozemek v katastrálním úžení Č. B., na němž je vybudována otáčecí smyčka a vracejí se zpět. Pozemek, ve vlastnictví státu, o nějž je v tomto řízení spor, odděluje od pozemků a budovy ve vlastnictví žalujícího spotřebního družstva pozemek s budovou v katastrálním území Č. B., jež jsou vlastnictvím Holiday City Clubu, s. r. o. Zatím co soudy obou stupňů měly v tomto řízení za to, že pozemek splňuje zákonný požadavek návaznosti, spočívající v tom, že pozemek souvisí s provozem objektu (Obchodního družstva D. v daném případě) a je tu tedy provozní souvislost budovy s předmětným pozemkem, je žalovaná Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových toho názoru, že sporný pozemek nenavazuje na pozemky v katastrálním území Č. B., na kterých je umístěna budova občanské vybavenosti č. p. 2176 (obchodní dům) a tím není splněna zákonná podmínka návaznosti podle ustanovení § 897c odst. 1 občanského zákoníku. Podle názoru žalované totiž mají pozemky „navazovat (ve smyslu § 879c odst. 1 občanského zákoníku) prostorově a jejich hranice mají sousedit bez přerušení“. Dovolávající se ČR – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je např. známo, že k tomuto právnímu závěru („přilehlé pozemky musí tvořit s pozemkem souvislý c