28 Cdo 2172/2024 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2172/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 10. 2024 Spisová značka:28 Cdo 2172/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:28.CDO.2172.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Vady Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. čl. 25 předpisu č. 160/1991 Sb. čl. 39 odst. 1 předpisu č. 160/1991 Sb. čl. 45 odst. 1 písm. a) předpisu č. 160/1991 Sb. čl. 49 odst. 1 písm. a) předpisu č. 160/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:17. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2172/2024-493 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně V. S., zastoupené Mgr. Janou Smilovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 1452/1, proti žalované AGROSERVIZI s. r. l., se sídlem Via Zuccherificio 236, Rovigo, 45031 Arquá Polesine, Italská republika, zastoupené JUDr. Janou Fráňovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jakubská 670/14, o zaplacení částky 28 000 € (EUR) s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1882/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 6 Cmo 169/2023-445, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále „soud prvního stupně“) v této věci v pořadí třetím rozsudkem ze dne 6. 3. 2023, č. j. 13 Cm 1882/2011 – 403, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 299 € s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % p.a., jdoucím od 1. 12. 2009 do zaplacení, a to oproti povinnosti žalobkyně vrátit žalované zboží, nákladní a zemědělské vozidlo MB UNIMOG U 424 (dále také „vozidlo“) – výrok I a zamítl návrh s žádáním, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 701 € s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a., jdoucím od 1. 12. 2009 do zaplacení, a s úroky z prodlení ve výši 6 % z částky 26 299 € od 1. 12. 2009 do zaplacení (výrok II). Soud prvního stupně dále žalované uložil povinnost zaplatit na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích na náhradě nákladů řízení spojených s tlumočným a znalečným částku 61 317 Kč (výrok III) a soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 30 803 Kč (výrok VII). Ustanovené zástupkyni žalobkyně přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 149 493 Kč (výrok IV) a povinnost k jejich zaplacení uložil žalované ve výši, jež bude určena v samostatném usnesení (výrok V). Rovněž uložil dalšímu žalobci Z. S. (tento žalobce vzal v průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobu zpět a ve vztahu mezi ním a žalovanou bylo řízení pravomocně zastaveno) povinnost nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 68 880 Kč (výrok VI). 2. Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 6 Cmo 169/2023-445, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až III, V a VII potvrdil (výrok I), odmítl odvolání žalované směřující proti výroku IV rozsudku soudu prvního stupně (výrok II), odmítl odvolání žalobkyně směřující proti výroku VI rozsudku soudu prvního stupně (výrok III) a rozhodl o povinnosti žalované nahradit České republice – Krajskému soudu v Českých Budějovicích náklady, které vznikly ustanovené zástupkyni v odvolacím řízení a budou určeny samostatným usnesením soudu prvního stupně (výrok IV). 3. Soudy obou stupňů (odvolací soud akceptací skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně) vyšly z těchto pro posouzení věci významných skutkových zjištění: - Žalobkyně od žalované na základě internetové inzerce na stránkách žalované www.europe-machinery.it zakoupila dne 8. 6. 2009 nákladní zemědělské vozidlo Mercedes Benz MG UNIMOG 424 za inzerovanou (velmi výhodnou) kupní cenu ve výši 28 000 €, ačkoliv obdobné vozidlo s žalovanou deklarovaným rokem výroby 1999 se běžně prodávalo za 100 000 €. Vozidlo mělo být podle inzerovaného údaje uvedeno do provozu v Itálii v roce 2001. Žalobkyně mohla posoudit stav vozidla prostřednictvím fotodokumentace připojené k inzerátu. - Po zaplacení kupní ceny bylo vozidlo žalobkyni dodáno dne 10. 7. 2009 bez technického průkazu a bez dokladu o odhlášení vozidla z evidence v Itálii, bez něhož nebylo možné přihlásit vozidlo do evidence v České republice. - Po provedené reklamaci, jejímž předmětem byl požadavek k dodání chybějících dokladů, zaslala žalovaná žalobkyni v září 2009 technický průkaz, nicméně stále prodlévala s dodáním dokladu o odhlášení vozidla z evidence v Itálii. - V návaznosti na zjištění z kódu VIN vozidla ze dne 10. 11. 2009, že údaje v technickém průkazu neodpovídají skutečnosti, neboť vozidlo bylo předtím, než bylo provozováno v Itálii, též používáno v Německu, a že bylo vyrobeno v roce 1985 a je staré nikoliv inzerovaných 10 let, ale 24 let, žalobkyně současně s oznámením této vady dne 11. 11. 2009 pro podstatnou vadu předmětu koupě od kupní smlouvy odstoupila. - Žalobkyně deklarovala připravenost vozidlo žalované vydat (vrátit) oproti vrácení zaplacené kupní ceny, jež byla snížena o částku 1 701 € (podle znaleckého posudku v přepočtu 40 000 Kč) v důsledku nedostatečného zajištění vozidla proti povětrnostním vlivům v období, kdy žalobkyně měla vozidlo v užívání. 4. Soudy obou stupňů zjištěný skutkový stav právně posoudily (odvolací soud příklonem k právnímu posouzení věci soudem prvního stupně) podle článku 5 odst. 1 písm. a) a odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I.), hlavy II, článků 4.1., věty první Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní a závazkové vztahy ze dne 19. 6. 1980 (Římská smlouva), k níž Česká republika přistoupila v roce 2006, podle článku 1.2.1 písm. a), článků 11, 13, 25, 39 odst. 1, 45 odst. 1 písm. a), 49 písm. a) a 81 odst. 1 a 2 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, vyhlášené pod číslem 160/1991 Sb. (dále „Úmluva“), § 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění účinném do 31. 12. 2013, článku 10 odst. 1 nařízení ES č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy a § 2041 italského obchodního zákoníku. Kupní smlouva byla uzavřena platně v ústní formě dle článku 11 Úmluvy, přičemž z relevantních listin, jež pocházejí od obou stran smlouvy, je zřejmá identifikace stran, předmět koupě, jakož i kupní cena. Žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy z důvodu obsaženého v článku 25 Úmluvy, neboť za podstatné porušení smlouvy bylo možné považovat tu skutečnost, že žalovaná dodala žalobkyni vozidlo, jež bylo o 14 let starší, než prodávající inzeroval; soudy obou stupňů dovodily, že doba 14 let může odpovídat celé, popřípadě podstatné, době životnosti vozidla. Odstoupení od smlouvy pak soudy obou stupňů označily za platné, neboť žalobkyně je vykonala v souladu s článkem 45 odst. 1 písm. a) Úmluvy ve spojení s článkem 49 odst. 1 písm. a) Úmluvy coby kupující pro podstatné porušení smlouvy. Žalobkyně pak dostála i své povinnosti vyplývající z článku 39 odst. 1 Úmluvy, neboť žalované vytkla vadu předmětu koupě (spolu s odstoupením od smlouvy) den po jejím zjištění (zjištění vady dne 10. 11. 2009 a odstoupení od smlouvy dne 11. 11. 2009). Protože vozidlo fyzicky existovalo, nic nebránilo tomu, aby jej žalobkyně vrátila (připravenost k vydání vozidla žalované žalobkyně deklarovala) oproti vrácení uhrazené kupní ceny. Pokud jde o míru znehodnocení vozidla v poměru k zaplacené kupní ceně, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit, soudy obou stupňů vyšly ze znaleckého posudku Ing. Milana Uttla, jenž znehodnocení ocenil na částku 40 000 Kč (v době rozhodování soudu v přepočtu 1 701 €) z důvodu nedostatečné ochrany vozidla před povětrnostními vlivy v období, kdy jej žalobkyně užívala. Další náklady na nezbytnou údržbu vozidla, jež znalec stanovil částkou 163 000 Kč, by se již na zhodnocení vozidla vzhledem k tomu, že již bylo za hranicí životnosti, nijak neprojevilo. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu výroků I. a IV.) podává žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jež opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“). Má za to, že „napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena anebo má být vyřešená právní otázka dovolacím soudem posouzena jinak a dále též proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu.“ Uplatňuje důvod dovo