28 Cdo 2262/2020 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2262/2020; 28 Cdo 2283/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 10. 2020 Spisová značka:28 Cdo 2262/2020; 28 Cdo 2283/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.2262.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přechod majetku státu na obce Obec Držba Vydržení Bytové družstvo [ Družstvo ] Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 3028 o. z. § 129 odst. 1 obč. zák. § 130 odst. 1 obč. zák. § 1 předpisu č. 172/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 1. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 330/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2262/2020-415 28 Cdo 2283/2020 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, Územní pracoviště Hradec Králové, Horova 180, proti žalovanému městu Turnov, se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 335, IČO 00276227, zastoupenému Mgr. Ing. Martinem Pintou, advokátem se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 6 C 150/2016, o dovoláních žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. června 2019, č. j. 21 Co 98/2019-317, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. května 2020, č. j. 21 Co 16/2020-392, takto: I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. června 2019, č. j. 21 Co 98/2019-317, se odmítá. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. května 2020, č. j. 21 Co 16/2020-392, se odmítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 600,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 10. 6. 2019, č. j. 21 Co 98/2019-317, potvrdil částečný rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 6. 12. 2018, č. j. 6 C 150/2016-287 [jímž určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. 2600/87, 2600/112, 2600/91, 2544/3, 2600/104, 1213/4, 1213/5, 1213/7, 1213/8, 1213/9, 1213/10, 1213/11, 1310/3, 2600/99, 2600/118, 2600/38 a 2600/95 v k. ú. Turnov a pozemků parc. č. st. 641, 639, 551, 552, 553 a 564 v k. ú. Daliměřice - dále jen „předmětné pozemky“ (výrok I.), a jímž dále rozhodl, že o vlastnictví pozemku p. č. 2600/27 o výměře 198 m2 podle geometrického plánu č. 5-303-80 ze dne 20. 2. 1980, vypracovaného Geodézií n. p. Pardubice pro vyznačení č. p. 1423, a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II.)]. Krajský soud v Hradci Králové dále k odvolání žalovaného výrokem I. rozsudku ze dne 21. 5. 2020, č. j. 21 Co 16/2020-392, potvrdil konečný rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 26. 11. 2019, č. j. 6 C 150/2016-365 [jímž určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc č. 2600/219 v k. ú. Turnov, odděleného z pozemku parc č. 2600/27 v k. ú. Turnov geometrickým plánem č. 4504-2445/2019, vypracovaným Ing. Janem Králem, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok I.), a jímž dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení žalobkyni ve výši 4.927 Kč (výrok II.) a České republice - Okresnímu soudu v Semilech ve výši 4.075 Kč (výrok III.)] a rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 600 Kč (výrok II.). Soudy obou stupňů takto rozhodly o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala určení (§ 80 o. s. ř.), že je vlastníkem předmětných pozemků a pozemku parc. č. 2600/27, neboť jako jejich vlastník je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, ačkoli podmínky pro přechod těchto pozemků do jeho vlastnictví podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 172/1991 Sb.“), nebyly splněny. Žaloba byla odůvodněna tím, že označené pozemky byly ke dni 23. 11. 1990 zastavěny stavbami Stavebního bytového družstva Turnov a ke dni účinnosti tohoto zákona tedy město Turnov nemohlo s takovým majetkem hospodařit, nemohlo se starat o jeho údržbu a nemohlo jej ani reálně potřebovat ke své činnosti, a že pokud žalobkyně nebude zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník „předmětných nemovitých věcí“, nemůže plnit povinnost pro ni plynoucí z § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v účinném znění, o jejíž splnění ji Stavební bytové družstvo Turnov požádalo, neboť ohledně řady budov již učinilo prohlášení vlastníka podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a k bytovým jednotkám spolu se spoluvlastnickými podíly na společných částech budov již vzniklo vlastnické právo vlastníkům jednotek. Odvolací soud vyšel v obou napadených rozsudcích ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětných pozemků, jakož i pozemku parc č. 2600/27, a to na základě jeho prohlášení ze dne 19. 1. 1999, ze dne 26. 4. 1999, ze dne 3. 6. 1999, ze dne 15. 7. 1999, ze dne 16. 7. 1999 a ze dne 19. 7. 1999, že dne 27. 2. 2013 žalovaný podal žádost o opravu chybného zápisu „ohledně § 1 zákona č. 172/1991 Sb. na správný § 3 tohoto zákona“, že ke dni 24. 5. 1991 byly všechny pozemky ve vlastnictví České republiky a právo hospodaření k nim příslušelo MěNV Turnov, že stát část těchto pozemků získal konfiskací na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. a ostatní koupil po roce 1949, že před nabytím účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. v letech 1966 až 1975 bylo povoleno užívání domů tehdy ve vlastnictví několika bytových družstev (SBD Turnov, Druhého stavebního bytového družstva, SBD občanů, SBD zaměstnanců) postavených na pozemcích parc č. 2600/27, č. 2600/87, č. 2600/112, č. 2600/91, č. 2544/3, č. 2600/104, č. 1310/3, č. 2600/99, č. 2600/118, č. 2600/38, č. 2600/95 v k. ú. Turnov a na pozemcích parc. č. st. 641, č. 639, č. 551, č. 552, č. 553 a č. 564 v k. ú. Daliměřice, že pozemky parc. č. 1213/5 a č. 1213/8, č. 1213/9, č. 1213/10 a č. 1213/11 jsou zastavěny obytnými domy a garážemi, přičemž funkční celek s domem tvoří rovněž pozemky parc. č. 1213/4 a č. 1213/7, že na pozemku parc. č. 2600/27 stojí stavby domů čp. 1423 a 1424, že žalovaný s těmito pozemky v době účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. nehospodařil a na jejich údržbě se nepodílel, že v období od 30. 6. 1997 do 5. 3. 2001 uzavřel smlouvy o výpůjčkách pozemků (§ 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále jen „obč. zák.“), jimiž je přenechal na dohodnutou dobu k užívání SBD Turnov a že žalobkyně vlastnické právo žalovaného k pozemkům zpochybnila v roce 2012. V obou napadených rozsudcích dospěl odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) k závěru, že žádný z pozemků na žalovaného podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. nepřešel, neboť nebyla splněna podmínka faktického hospodaření žalovaným s nimi ke dni účinnosti tohoto zákona, tj. ke dni 24. 5. 1991. Dále odvolací soud v obou rozsudcích s odkazem na § 130 a § 134 obč. zák. uzavřel, že opodstatněná není ani obrana žalovaného, že všechny pozemky nabyl vydržením. V tomto ohledu vyslovil, že žalovaný pozemky fakticky neužíval, nehospodařil s nimi a jejich držby se v rozhodné době nechopil [na rozdíl od soudu prvního stupně, který v odůvodnění částečného rozsudku uvedl, že žalobce (správně žalovaný) „neprokázal, že se držby předmětných pozemků ujal dříve než v letech 1997 až 2001, kdy uzavíral s SBD Turnov smlouvy o výpůjčkách pozemků, a jeho faktickou držbu a výkon vlastnického práva k některým pozemkům lze tedy datovat až od roku 1997, resp. ke všem pozemkům od roku 1999, kdy došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného k předmětným pozemkům do katastru nemovitostí na základě jeho prohlášení“, a v odůvodnění konečného rozsudku, že „žalovaný neprokázal, že by se držby předmětných pozemků ujal dříve než 30. 6. 1997, kdy uzavřel s SBD Turnov smlouvu o výpůjčce předmětného pozemku, a že jeho faktickou držbu a výkon vlastnického práva lze tedy datovat až od tohoto data“] a že pokud - jen o své vůli - učinil v roce 1999 prohlášení o vlastnictví k pozemkům, na jehož základě byl pro