29 Cdo 1101/2023

Žalobou pro zmatečnost napadenými usneseními Krajského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2021, č. j. 26 Co 17/2019-MOP-71, a Vrchního soudu v Praze ze dne 2. prosince 2021, č. j. 4 Co 331/2021-78, bylo rozhodnuto o žádosti žalovaného (P. R.) o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. dubna 2022, č. j. 1 Nc 280/2022-5, odkazuje na ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobu pro vady odmítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného usnesením ze dne 22. srpna 2022, č. j. 5 Co 114/2022-16, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – cituje ustanovení § 43 odst. 1 a 2 a § 232 odst. 1 o. s. ř. – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný (ač řádně poučen o tom, jakým způsobem a v jaké lhůtě má vady žaloby odstranit, jakož i o důsledcích nečinnosti) neodstranil vady žaloby pro zmatečnost, které bránily pokračování v řízení.

Proti usnesením obou stupňů podal žalovaný dovolání. K projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně však není dána funkční příslušnost soudu; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ v tomto rozsahu bez dalšího zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).1.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ a j/ a § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že žalobou pro zmatečnost napadenými usneseními soudy rozhodly o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Sama žaloba pro zmatečnost podaná proti těmto usnesením je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudních poplatků a o návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení, tudíž i rozhodnutí odvolacího soudu o takové žalobě pro zmatečnost je (stále) rozhodnutím o takových návrzích, u něhož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ a j/ o. s. ř. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, vylučuje jeho přípustnost ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. Srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2019, sen. zn. 29 ICdo 124/2019 a (přímo pro poměry rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, v jiné dovolací věci téhož dovolatele) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2023, sp. zn. 27 Cdo 3241/2022.

S přihlédnutím k důvodům odmítnutí dovolání není podstatné, že dovolatel nesplňuje podmínku povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř. (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).