29 Cdo 1348/2009 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1348/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 4. 2011 Spisová značka:29 Cdo 1348/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.1348.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Konkurs Konkursní odměna Dotčené předpisy:§ 29 ZKV ve znění do 31.12.2007 § 44a ZKV ve znění do 31.12.2007 § 45 ZKV ve znění do 31.12.2007 § 66c odst. 1 ZKV ve znění do 31.12.2007 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 5. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 1348/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužníka Zemědělského družstva Paršovice v likvidaci, družstva, se sídlem v Paršovicích, identifikační číslo osoby 00149471, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 K 44/2004, o úhradě odměny a hotových výdajů správce konkursní podstaty, o dovolání úpadkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. prosince 2008, č. j. 3 Ko 84/2008 - 391, takto: I. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. prosince 2008, č. j. 3 Ko 84/2008-391, se zrušuje v rozsahu, ve kterém jím odvolací soud potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. května 2008, č. j. 22 K 44/2004-363, ve znění usnesení ze dne 23. září 2008, č. j. 22 K 44/2004-382, ve výroku o povinnosti dlužníka zaplatil správci konkursní podstaty v určené lhůtě odměnu ve výši 507.454,50 Kč. Věc se v této části vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 20. května 2008, č. j. 22 K 44/2004-363, Krajský soud v Ostravě (dále též jen „konkursní soud“) nepřipustil námitky dlužníkova likvidátora (bod I. výroku), schválil konečnou zprávu o zpeněžení dlužníkova majetku ze dne 19. září 2007, podle které činily příjmy konkursní podstaty ke dni 6. září 2006 4.247.261,16 Kč a pohledávky za podstatou (mimo odměny správce konkursní podstaty), které činí 1.429.777,65 Kč, byly v plném rozsahu uspokojeny (bod II. výroku). Dále konkursní soud schválil hotové výdaje správce konkursní podstaty ve výši 73.540,- Kč a jeho odměnu ve výši 507.454,50 Kč (bod III. výroku) a uložil správci konkursní podstaty, aby do deseti dnů od právní moci usnesení oznámil soudu, zda uzavřel účetní knihy, sestavil účetní závěrku ke dni zrušení konkursu a zda veškeré doklady, účetnictví a zpeněženou konkursní podstatu předal dlužníku (bod IV. výroku). Usnesením ze dne 23. září 2008, č. j. 22 K 44/2004-382, pak konkursní soud „doplnil“ výše uvedené usnesení v bodě III. výroku tak, že odměnu (včetně daně z přidané hodnoty) ve výši 507.454,50 Kč je správci konkursní podstaty JUDr. L. V. povinen zaplatit dlužník, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Konkursní soud vyšel v usnesení ze dne 20. května 2008 zejména z toho, že: 1/ Usnesením ze dne 18. března 2005, č. j. 22 K 44/2004-44, prohlásil konkursní soud konkurs na majetek dlužníka (Zemědělského družstva Paršovice v likvidaci) a správcem jeho konkursní podstaty ustavil JUDr. L. V. 2/ Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 6. září 2006, č. j. 1 Ko 101/2005-233, změnil usnesení o prohlášení konkursu tak, že zamítl návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. 3/ Správce konkursní podstaty předložil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a nákladů při zrušení konkursu 19. září 2007 (dále též jen „konečná zpráva“). 4/ O konečné zprávě uvědomil konkursní soud dlužníka a věřitele vyvěšením na úřední desce soudu a zveřejněním v Obchodním věstníku s upozorněním, že námitky proti ní mohou podat do patnácti dnů od vyvěšení konečné zprávy 5/ Konečnou zprávu vyvěsil konkursní soud na úřední desce soudu od 3. října 2007. 6/ Proti konečné zprávě nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné námitky. 7/ Při jednání o konečné zprávě, jež se konalo 20. května 2008, vznesl likvidátor dlužníka námitky proti konečné zprávě, namítaje že správce konkursní podstaty uznal i promlčené pohledávky, že v současné době probíhají exekuční řízení a dlužníkovi vzniká škoda. Požadoval dále, aby v případě, že správci konkursní podstaty bude přiznána náhrada výdajů a odměna, byla k jejich náhradě zavázána Česká republika. 8/ Správce konkursní podstaty vyúčtoval odměnu dle ustanovení § 7 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 476/91 Sb. ve výši 676.606,- Kč, včetně daně z přidané hodnoty. Na tomto základě konkursní soud - vycházeje z ustanovení § 8 odst. 3, § 29 a § 44a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) - uzavřel, že: 1/ Rozhodnutím odvolacího soudu ze 6. září 2006 zanikly ve smyslu ustanovení § 45 odst. 1 ZKV, účinky prohlášení konkursu uvedené v ustanovení § 14 odst. 1 písm. a/ až e/, g/, i/ a l/ ZKV, avšak platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím nebyla dotčena. 2/ Námitky dlužníka proti konečné zprávě nepřipustil jako opožděné. 3/ Je důvod schválit (za přiměřené aplikace § 29 ZKV) konečnou zprávu, hotové výdaje i odměnu správce konkursní podstaty. 4/ S přihlédnutím k rozsahu činnosti správce konkursní podstaty (vzhledem k tomu, že po zrušení konkursu odvolacím soudem již správce konkursní podstaty nemusel připravit návrh na rozvrh a tento realizovat), přistoupil dle § 8 odst. 3 ZKV ke snížení odměny správce konkursní podstaty o jednu čtvrtinu. V usnesení ze dne 23. září 2008 pak konkursní soud s poukazem na ustanovení § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), dodal, že z usnesení z 20. května 2008 nevyplývalo, kdo je povinen zaplatit odměnu správce konkursní podstaty, proto je v naznačeném směru doplnil. Uvedl dále, že hotové výdaje správce konkursní podstaty již byly uhrazeny a povinnost k zaplacení odměny stanovil dlužníku proto, že konkurs byl sice zrušen, avšak dlužníkův majetek byl zpeněžen. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 20. května 2008, ve znění usnesení ze dne 23. září 2008, v napadených výrocích I. až III. Odvolací soud poukázal na to, že konečná zpráva byla vyvěšena na úřední desce konkursního soudu od 3. října 2007 do 23. listopadu 2007 a vyrozumění o konečné zprávě z 26. září 2007, s poučením o možnosti podat proti ní námitky do patnácti dnů od jejího vyvěšení, k němuž dojde 3. října 2007, bylo zveřejněno v Obchodním věstníku 3. října 2007 a vyvěšeno na úřední desce konkursního soudu od 1. října 2007 do 23. listopadu 2007. Na tomto základě pak k odvolacím námitkám dlužníka uvedl, že: 1/ Rozhodující soudkyně konkursního soudu není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. 2/ Vzhledem k ustanovení § 66c odst. 1 ZKV byl dlužník řádně vyrozuměn o vyvěšení konečné zprávy a o lhůtě k podání námitek, takže mu lhůta k podání námitek proti konečné zprávě začala běžet dne 3. října 2007 a uplynula 18. října 2007. Námitky, vznesené při projednávání konečné zprávy dne 20. května 2008 jsou tedy opožděné a konkursní soud postupoval správně, jestliže je nepřipustil (potud odvolací soud poukázal též na závěry obsažené v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 50/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 3/ Přezkum napadeného rozhodnutí tím však není vyloučen, leč je výrazně omezen. Po vyhodnocení obsahu konečné zprávy, obsahu konkursního spisu a napadeného usnesení však odvolací soud neshledal vady konečné zprávy, k nimž by musel přihlédnout i bez námitek. 4/ Schválení odměny a hotových výdajů správce konkursní podstaty nebrání to, že konkurs byl zrušen odvolacím nebo dovolacím soudem (a jeho prohlášení tak bylo následně shledáno nezákonným). Argumentace zrušujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu proto v této souvislosti není důvodná. Zrušení konkursu nelze klást za vinu správci konkursní podstaty, který v jeho průběhu vykonával činnost, za kterou mu náleží odměna. Je možné uvažovat pouze o snížení odměny s přihlédnutím ke všem okolnostem, zejména k nižšímu rozsahu činnosti správce konkursní podstaty oproti stavu, kdy by byl konkurs zrušen po splnění rozvrhového usnesení. K této okolnosti však konkursní soud přihlédl a odměnu přiměřeně snížil. 5/ K úhradě odměny správce konkursní podstaty zavázal konkursní soud správně dlužníka. Ze zálohy na náklady konkursního řízení lze odměnu správce konkursní podstaty uhradit pouze pokud není možné ji uspokojit při rozvrhu. Hotové výdaje a odměna správce konkursní podstaty jsou pohledávkami za podstatou dle ustanovení § 31 odst. 2 písm. a/ ZKV. Ty se během konkursu uspokojují z konkursní podstaty, po zrušení konkursu však závazek je uhradit přechází ze správce konkursní podstaty na dlužníka; potud odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2003, sp. zn. 29 Odo 565/2001, uveřejněný pod č