Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 8. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

29 Cdo 2655/2007

Nejvyšší soud · 25. 7. 2007

29 Cdo 2655/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra  Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně A. – C. a. s., zastoupené advokátem, proti žalovanému Z. Š., o zaplacení částky 9.525,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 63 Ro 797/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. listopadu 2006, č.j. 15 Co 581/2006-22, takto:

I.

Dovolání se odmítá.

II.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. listopadu 2006,  č.j. 15 Co 581/2006-22, potvrdil usnesení ze dne 19. října 2006, č.j. 63 Ro 797/2006-19, jímž Okresní soud                   Plzeň-město odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti usnesení ze dne 7. září 2006,      č.j. 63 Ro 797/2006-14.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný opravný prostředek, který Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 občanského soudního řádu                            (dále jen „o. s. ř.“) posoudil jako dovolání.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237§ 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř.,                        když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné,                že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž ale usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto                      a  žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. července 2007

JUDr. Petr  Gemmel

předseda senátu