29 Cdo 317/2014 — Nejvyšší soud

29 Cdo 317/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2014 Spisová značka:29 Cdo 317/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.317.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Žaloba pro zmatečnost Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2007 § 29 ZKV Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:5. 3. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 317/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v konkursní věci úpadce Družstva J e d n o t a Česká Lípa, družstva, se sídlem v České Lípě, Chelčického 1620, PSČ 470 11 identifikační číslo osoby 00032034, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 K 24/97, o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, o dovolání úpadce, zastoupeného Mgr. Milošem Kravcivem, advokátem, se sídlem Praze 7 - Holešovicích, Jankovcova 1193/31, PSČ 170 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. 1 Ko 44/2013-2416, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Usnesením ze dne 30. července 2013, č. j. 27 K 24/97-2391, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „konkursní soud“): I. Schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty ze dne 2. dubna 2013, podle které: 1/ Příjmy konkursní podstaty (ve výroku podrobně specifikované) činí celkem 112.332.910,19 Kč, z čehož částka 62.764.852,- Kč je za prodej nemovitého majetku (cca 90 nemovitostí) a částka 31.010,00 za prodej dalšího nemovitého majetku - pozemků. 2/ Výdaje z konkursní podstaty (ve výroku podrobně specifikované) sestávají z: - hotových výdajů správců konkursní podstaty ve výši 598.497,15 Kč, - nákladů na udržování a správu konkursní podstaty ve výši 25.622.469,13 Kč, - částky vyplacené odděleným věřitelům ve výši 9.488.685,66 Kč, - částky uhrazené na pracovních nárocích ve výši 13.148.850,52 Kč, - částky vyplacené na základě částečného rozvrhu ve výši 34.453.671,86 Kč. 3/ Konkursní odměna správců konkursní podstaty (ve výroku podrobně specifikovaná) bez daně z přidané hodnoty činí celkem 10.270.601,61 Kč. 4/ Ostatní pohledávky za podstatou hrazené při rozvrhu (ve výroku podrobně specifikované) činí celkem 1.062.851,34 Kč. 5/ Předpokládaná minimální částka určená k poměrnému uspokojení věřitelů v rozvrhu činí 17.687.282,- Kč, tj. 100 % v první třídě věřitelů a cca 17 % ve druhé třídě věřitelů. II. Uložil správkyni konkursní podstaty, aby do 60 dnů od právní moci usnesení předložila návrh na rozvrhové usnesení a upravený seznam přihlášek. Konkursní soud vyšel z toho, že: 1/ Správkyně konkursní podstaty doručila soudu dne 4. dubna 2013 konečnou zprávu z 2. dubna 2013. 2/ Věřitelé byli uvědoměni o vyvěšení konečné zprávy usnesením ze dne 8. dubna 2013, č. j. 27 K 24/97-2382. 3/ Konečná zpráva byla vyvěšena od 2. května 2013 do 20. května 2013 a žádný z věřitelů proti ní nepodal ve lhůtě námitky. Na tomto základě konkursní soud uzavřel, že ve smyslu ustanovení § 29 odst. 2 a 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), byly splněny podmínky k projednání konečné zprávy, kterou schválil, neboť tomu nebránily žádné procesní ani hmotně právní překážky. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu. Odvolací soud s poukazem na ustanovení § 29 odst. 2 ZKV zdůraznil, že námitky proti konečné zprávě nebyly podány ani na jednání o konečné zprávě konaném 30. července 2013. Za této situace je vyloučeno, aby soud při posuzování důvodnosti odvolání zkoumal, zda konečná zpráva, jež nebyla napadena námitkami, má být dodatečně měněna. Odvolací námitku, podle které úpadce požádal 18. listopadu 2008 o zasílání pošty na adresu předsedy úpadce, neměl odvolací soud za důvodnou, s tím, že taková žádost se ve spisu nenachází. Jestliže konkursní soud uvědomil úpadce a konkursní věřitele o vyvěšení konečné zprávy a o možnosti podat proti ní námitky postupem dle § 66c odst. 1 ZKV, pak nepochybil. Okolnost, že se úpadce neseznámil se zveřejněnou konečnou zprávou nebo že proti ní nepodal včas námitky, jde toliko k jeho tíži. Ostatně, uvědomění o konečné zprávě a usnesení o nařízení jednání o ní doručoval konkursní soud též přímo úpadci (do jeho datové schránky). K úpadcově námitce, že součástí příjmů konkursní podstaty jsou podle konečné zprávy nesprávně též prostředky, jež do konkursní podstaty nepatří, odkázal odvolací soud na skutkové a právní závěry vyjádřené v rozsudku ze dne 27. března 2009, č. j. 45 Cm 81/2005-486, jímž konkursní soud ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2010, č. j. 15 Cmo 204/2009-525, zamítl (až na částku 352.000,- Kč) žalobu, kterou se společnost CIV CL, s. r. o. (dále jen „společnost C“) domáhala vůči správkyni konkursní podstaty úpadce vyloučení částky 3.662.962,15 Kč z konkursní podstaty. Věcnou správnost konečné zprávy měl odvolací soud za osvědčenou vyjádřením správkyně konkursní podstaty k odvolání a k němu přiloženými listinami (jednostranným zápočtem z 1. září 1999 a protokolem Finančního úřadu v České Lípě z 11. února 2000). I kdyby tedy úpadce uplatnil tuto námitku řádně a včas před konkursním soudem, nepovažoval by ji odvolací soud za opodstatněnou. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatel především namítá, že 18. listopadu 2008 požádal písemně konkursní soud, aby mu pošta byla zasílána v souladu s ustanovením § 45c odst. 3 o. s. ř. na adresu předsedy úpadce (jenž používá datovou schránku). Přístup k datové schránce úpadce měl od počátku pouze správce konkursní podstaty, což odporuje ustanovením § 43 a § 44 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), i § 9d ZKV. Odnětí přístupových oprávnění k datové schránce dlužníku je v rozporu se zásadou obsaženou v ustanovení § 49 odst. 6 o. s. ř. Dovolateli proto výše uvedenou nečinností soudu bylo znemožněno vznést námitky a účastnit se jednání o konečné zprávě dne 11. června 2013. Potud jde podle dovolatele o otázku dovolacím soudem dosud neřešenou. Dále dovolatel uvádí, že napadeným rozhodnutím a řízením, jež mu předcházelo, bylo porušeno hmotné právo úpadce (došlo ke zpeněžení úpadcova majetku bez jeho sepsání do konkursní podstaty). Konkrétně dovolatel uvádí, že oba soudy byly obeznámeny s rozsudkem konkursního soudu č. j. 45 Cm 81/2005-486. V něm bylo uvedeno (pokračuje dovolatel), že bývalý správce konkursní podstaty úpadce Ing. Vladimír Komeda (dále jen „V. K“) nezaložil do konkursního spisu soupis konkursní podstaty dříve než k 31. prosinci 1999. Dne 11. listopadu 1997 podepsal V. K. jako prodávající kupní smlouvu, kterou kupujícímu prodal zboží v celkové hodnotě 2.836.352,20 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) podle zásob na jednotlivých provozních jednotkách uvedených v příloze kupní smlouvy. V. K. přitom jako prodávající prohlásil, že prodává věci patřící úpadci, které je oprávněn zcizovat. V. K. (však) nebyl oprávněn majetek zcizovat, neboť ten (jako nezapsaný do soupisu konkursní podstaty) zůstal v dispozici úpadce. Zpeněžení tak bylo v rozporu s § 27 ZKV a výtěžek zpeněžení tak byl zahrnut do konkursní podstaty protiprávně. K poukazu odvolacího soudu na to, že podle sdělení správce konkursní podstaty tato částka (dle konečné zprávy) není součástí příjmů konkursní podstaty a že došlo k započtení (1. září 1999), dovolatel zdůrazňuje, že správce konkursní podstaty, který prodá majetek úpadce nezapsaný v soupisu konkursní podstaty (§ 18 odst. l ZKV), koná protiprávně. Takové jednání správce konkursní podstaty má za následek absolutní neplatnost právního úkonu a tento majetek nepřestává být součástí úpadcova majetku. K tomu dovolatel cituje z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 3933/2010, (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 96/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen „R 96/2013“, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) pasáž, podle které: „Správce konkursní podstaty, který zpeněží věc náležející do konkursní podstaty prodejem mimo dražbu bez souhlasu konkursního soudu nebo v rozporu s podmínkami prodeje stanovenými konkursním soudem při uděl