29 Cdo 3610/2013 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3610/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 4. 2014 Spisová značka:29 Cdo 3610/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3610.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společník Společnost s ručením omezeným Dotčené předpisy:§ 61 odst. 2 obch. zák. ve znění od 01.01.2001 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:23. 5. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3610/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatele J. K., zastoupeného JUDr. Alicí Říhovou, advokátkou, se sídlem ve Statenicích, Nad Vinicí 494, PSČ 252 62, za účasti společnosti ALFA-HELICOPTER, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Vachova 5, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 19012802, zastoupené JUDr. Annou Bayerovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Vachova 43/5, PSČ 602 00, o zaplacení 6.583.104,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9/18 Cm 87/2005, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 8 Cmo 22/2012-593, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 8 Cmo 22/2012-593, se v části prvního výroku, jíž byl potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně, a v druhém až šestém výroku ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Usnesením ze dne 6. října 2011, č. j. 9/18 Cm 87/2005-463, ve znění usnesení ze dne 12. prosince 2011, č. j. 9/18 Cm 87/2005-534, a ze dne 28. června 2012, č. j. 9/18 Cm 87/2005-575, Krajský soud v Brně zavázal společnost ALFA-HELICOPTER, spol. s r. o. (dále jen „společnost“) zaplatit navrhovateli 3.332.187,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodnutí (výrok I.), zamítl návrh na zaplacení 3.204.975,70 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným v tomto výroku rozhodnutí (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výroky III. až VI.) a zavázal společnost zaplatit navrhovateli úrok z prodlení blíže specifikovaný v tomto výroku rozhodnutí (výrok VII.). Soud vyšel z toho, že: 1) Na základě dohody uzavřené mezi navrhovatelem, J. Š., JUDr. P. M. (dále společně též „společníci společnosti“) a společností dne 1. října 2001 (dále jen „dohoda“) zanikla k tomuto datu účast navrhovatele ve společnosti. 2) Podle § 2 dohody „společníku J. K. vzniká nárok na vypořádací podíl ve výši dle zákona, kdy výše podílu bude zjištěna z vlastního kapitálu společnosti dle mezitímní účetní závěrky ke dni 30. září 2001“. 3) Článek III.1.7. společenské smlouvy společnosti uzavřené dne 29. května 1998 (dále též jen „společenská smlouva“) mimo jiné též určuje, že „výše vypořádacího podílu se stanoví na základě mimořádné účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, která určí výši čistého obchodního jmění společnosti a vypočte se poměrem splaceného vkladu tohoto společníka ke splaceným vkladům ostatních společníků (…) Vypořádací podíl se však nestane splatným dříve než uplynutím šesti měsíců od schválení mimořádné účetní závěrky. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích. Stanovy společnosti mohou určit, že vypořádací podíl se vyplatí v jiné majetkové hodnotě.“ 4) Dne 1. října 2001 se společníci společnosti dohodli na změně společenské smlouvy, v níž mimo jiné nahradili část jejího článku III.1.7. tak, že nově zní: „Vypořádací podíl se vyplácí v penězích a dohodnou-li se tak společníci, lze vypořádací podíl vyplatit v nepeněžní podobě a to převodem věci z majetku společnosti do majetku společníka, jehož účast na společnosti skončila. Lhůty k vyplacení vypořádacího podílu se řídí příslušnými ustanoveními zákona.“ Soud prvního stupně uvedl, že dohodou společníci změnili obsah článku III.1.7. společenské smlouvy a podle § 2 dohody vznikla společnosti povinnost stanovit vypořádací podíl z jejího vlastního kapitálu. Téhož dne ujednali společníci rovněž změnu společenské smlouvy, aby bylo možné navrhovateli poskytnout naturální plnění. V § 3 dohody určili, že na výši vypořádacího podílu se započítávají poskytnuté movité věci v jejich účetní hodnotě; požadavek navrhovatele stanovit výši vypořádacího podílu vycházející ze skutečné hodnoty jemu vydaného strojního zařízení je tak v rozporu s dohodou. Při určení výše vlastního kapitálu společnosti soud zahrnul do vlastního kapitálu též rezervy na budoucí opravy strojních zařízení v majetku společnosti, neboť rovněž rezervy na opravy vrtulníku, jenž byl poskytnut navrhovateli jako naturální plnění z titulu vypořádacího podílu, společnost „rozpustila“ ve vlastním kapitálu, z něhož navrhovatel obdržel pouze jednu třetinu (odpovídající výši jeho obchodního podílu), a proto je spravedlivé, že se navrhovatel bude stejným dílem podílet též na rezervách vytvořených na strojních zařízeních, která zůstala i nadále v majetku společnosti. Soud nepřihlédl k položkám zohledňujícím dvacetiletou dobu účetního odpisu zařízení, neboť vyšel ze zvyklostí společnosti, podle nichž byla používána desetiletá doba odpisů zařízení, poukazuje na možnost sjednání prodloužené délky účetních odpisů v dohodě, zvlášť v situaci, kdy v ní navrhovatel a ostatní společníci sjednali řadu jiných podrobností týkajících se daného vypořádacího podílu. Soud vyšel ze závěrů znaleckého ústavu, který při zohlednění rezerv a desetileté doby účetního odpisu určil výši vypořádacího podílu navrhovatele částkou 11.098.000,- Kč, od níž odečetl plnění dosud navrhovateli poskytnutá v celkové výši 7.765.813,- Kč (včetně daně z příjmů z poskytnutých plnění) a rozdíl mezi částkou 11.098.000,- Kč a dosud přijatými plněními ve výši 3.332.187,- Kč navrhovateli z titulu vypořádacího podílu přiznal. K odvoláním obou účastníků Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně zaplacení částky 2.839.255,- Kč s příslušenstvím a ve výroku II. (první výrok), změnil výrok I. usnesení soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na zaplacení 492.932,- Kč s příslušenstvím (druhý výrok), rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok), rozhodl, že navrhovateli se vrací 37.044,- Kč (pátý výrok), a zavázal společnost zaplatit státu na nákladech řízení 40.404,- Kč (šestý výrok). Odvolací soud uvedl, že při posuzování základu pro určení výše vypořádacího podílu nebylo možné vyjít ze společenské smlouvy, neboť ta byla v uvedené části neplatná pro rozpor s donucujícím § 61 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), který ve znění účinném od 1. ledna 2001 umožňoval odchylné ujednání společenské smlouvy jen v tom směru, že vypořádací podíl se vypočte z čistého obchodního majetku zjištěného na základě posudku znalce. Předmětné ujednání společenské smlouvy tomuto ustanovení neodpovídalo, a proto dle části sedmé, článku VIII, bodu 21, věty první zákona č. 370/2000 Sb. pozbylo platnosti nabytím účinnosti daného zákona, tedy 1. lednem 2001. Dohodou přitom ke změně dané části společenské smlouvy dojít nemohlo, neboť tato nebyla uzavřena formou notářského zápisu, jak vyžaduje § 57 ve spojení s § 63 obch. zák. Jelikož je společenská smlouva v části týkající se základu pro výpočet vypořádacího podílu neplatná, je třeba vypořádací podíl stanovit dle § 61 obch. zák. z vlastního kapitálu společnosti. Konstatuje, že si je vědom rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 752/2011 (jde o usnesení ze dne 27. července 2011, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2012, pod číslem 67), odvolací soud uzavřel, že za spravedlivé považuje pouze takové vypořádání, které si společníci zvolili v souladu se zákonem, jinak (nezvolí-li si výslovně) vypořádání, při němž bude vypořádací podíl zjištěn z vlastního kapitálu společnosti, neboť možnosti pro výpočet vypořádacího podílu uvedené v § 61 obch. zák. nejsou vzájemně provázány a jedna na druhé není v žádném směru závislá. Uzavřel proto, že „by odporovalo platné právní úpravě, pokud by mohl a měl být stanoven vypořádací podíl z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce, aniž by tuto možnost společníci ve společenské smlouvě platně sjednali, např. jen z důvodu „hrubého nepoměru“ hodnot vypořádacího podílu zjištěných z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce a z vlastního kapitálu. Takový postup by byl v rozporu s vůlí společníků projevenou ve společenské smlouvě. Podle názoru odvolacího soudu není rozumného důvodu vylučovat či omezovat (snižovat) odpovědnost společníků společnosti s ručením omezeným za volbu způsobu výpočtu výše vypořádacího podílu, jakož i důsledky z toho plynoucí, je-li učiněna v souladu se zákonem.“ Odvolací soud potvrdi