29 Cdo 407/2021 — Nejvyšší soud

29 Cdo 407/2021 citace  Právní věta:Ani tam, kde plátce uzavřel s příjemcem smlouvu o důchodu bezúplatně (§ 2705 o. z.) za účelem splnění oddlužení příjemcem, není pohledávka příjemce z titulu dlužných dávek důchodu pohledávkou vyloučenou (ve smyslu ustanovení § 170 písm. c/ insolvenčního zákona) z uspokojení v insolvenčním řízení vedeném na majetek plátce. Jestliže se plátce ve smlouvě o důchodu zavázal platit příjemci pravidelné (měsíční) peněžní dávky (důchod) po dobu trvání oddlužení příjemce plněním splátkového kalendáře, přihlašují se opětující (opakující) se dávky (důchod), na které má příjemci vzniknout nárok v budoucnu, do insolvenčního řízení vedeného na majetek plátce jako pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky (představované pro každou jednotlivou dávku trváním oddlužení plněním splátkového kalendáře). I pro vymáhání těchto dávek (důchodu) platí omezení plynoucí z § 140c insolvenčního zákona. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 11. 2022 Spisová značka:29 Cdo 407/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.407.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva o důchodu Pohledávka vyloučená z uspokojení Insolvenční řízení Smlouva darovací Dotčené předpisy:§ 1721 o. z. § 1722 o. z. § 1908 odst. 1 o. z. § 2701 o. z. § 2702 o. z. § 2705 o. z. § 5 písm. c) IZ. ve znění do 31.05.2019 § 110 IZ. ve znění do 31.05.2019 § 140c IZ. ve znění do 31.05.2019 § 141a IZ. ve znění do 31.05.2019 § 170 písm. c) IZ. ve znění do 31.05.2019 § 173 IZ. ve znění do 31.05.2019 § 392 odst. 3 IZ. ve znění do 31.05.2019 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:29. 1. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:72 / 2023 Anotace:Podanou žalobou se insolvenční správce dlužníka domáhal po žalovaném zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím. Pohledávka byla představována dlužnými platbami důchodu, který se žalovaný zavázal platit dlužníku po dobu trvání oddlužení na základě smlouvy o důchodu částkou 12 000 Kč měsíčně. Konkrétně šlo o částky za měsíce červenec 2018 až únor 2020, kdy insolvenční soud zrušil schválené oddlužení a prohlásil konkurs na majetek dlužníka. Soud prvního stupně řízení zastavil. Dospěl přitom k závěru, že žalobou uplatněná pohledávka byla v době zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného pohledávkou „očekávatelnou“, nikoli splatnou a žalobce ji mohl přihlásit. Pokud ji žalobce nepřihlásil, je dána neodstranitelná překážka řízení dle § 104 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shledal, že povinnost ze smlouvy o důchodu žalovanému vznikla dnem uzavření smlouvy jako opětující se plnění v konstantní výši a žalobci nic nebránilo uplatnit tento nárok v insolvenčním řízení na majetek žalovaného jako existující pohledávku se splatností k poslednímu dni toho kterého měsíce. Proti usnesení odvolacího soudu brojil žalobce podaným dovoláním, na jehož podkladě se Nejvyšší soud zabýval otázkami, zda se lze žalobou podanou u obecného soudu domáhat zaplacení dlužného důchodu, u něhož nastala povinnost plátce důchod uhradit až po uplynutí propadné lhůty (vymezené rozhodnutím o úpadku) k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení vedeného na majetek plátce důchodu, a zda lze přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek plátce důchodu všechny dávky vyplývající ze smlouvy o důchodu, tedy i ty, u kterých plátci důchodu vznikne povinnost k úhradě až v budoucnu Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 30.01.2023II.ÚS 303/23 prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost11. 4. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 407/2021-72 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce LIQUIDATORS v. o. s., se sídlem v Praze 2, Slezská 2033/11, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 24817465, jako insolvenčního správce dlužníka O. H., narozeného XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Madronem, advokátem, se sídlem v Praze, Chvalova 1696/10, PSČ 130 00, proti žalovanému P. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, o zaplacení částky 240.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 66/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. října 2020, č. j. 56 Co 141/2020-49, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 11.567,60 Kč, k rukám zástupce žalovaného. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou 24. dubna 2020 se žalobce LIQUIDATORS v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka O. H. (dále jen „O. H.“), domáhal po žalovaném P. H. (dále též jen „P. H.“) zaplacení částky 240.000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 23. dubna 2020 částkou 21.316,95 Kč a dále požadovaným od 24. dubna 2020 do zaplacení. 2. Žalovanou jistinu specifikoval tak, že jde o dlužné platby důchodu, který se P. H. zavázal platit O. H. (po dobu trvání oddlužení O. H. schváleného plněním splátkového kalendáře) na základě smlouvy o důchodu uzavřené dne 13. dubna 2016 (dále jen „smlouva o důchodu“) částkou 12.000 Kč měsíčně. Konkrétně jde o dlužný důchod za dobu od července 2018 do února 2020 (kdy insolvenční soud zrušil schválené oddlužení a prohlásil konkurs na majetek O. H.). 3. Usnesením ze dne 28. května 2020, č. j. 19 C 66/2020-37, Okresní soud v Karlových Varech: [1] Zastavil řízení (bod I. výroku). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 23.135 Kč (bod II. výroku). 4. Okresní soud – vycházeje z ustanovení § 109 odst. 1 písm. a/, § 140c, § 141a, a § 173 odst. 1 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k následujícím závěrům: 5. Žalobou uplatněná pohledávka byla v době zahájení insolvenčního řízení na majetek P. H. (respektive v době běhu lhůty k podání přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení vedeného na majetek P. H.) pohledávkou „očekávatelnou“ (byť nikoli splatnou) a žalobce ji mohl přihlásit; potud se okresní soud dovolává závěrů obsažených v „judikatuře Vrchního soudu v Olomouci (…) 1 VSOL 336/2014-B-57 ve věci KSOS 8 INS 3164/2010“ (správně jde o usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. května 2014, č. j. KSOS 8 INS 3164/2010, 1 VSOL 336/2014-B-57). Nepřihlásil-li žalobce pohledávku, je dána neodstranitelná překážka řízení ve smyslu § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 141a insolvenčního zákona. 6. K odvolání žalobce (proti oběma výrokům) i žalovaného (proti výroku o nákladech řízení) Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. října 2020, č. j. 56 Co 141/2020-49: [1] Potvrdil usnesení okresního soudu (první výrok). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 5.965 Kč (druhý výrok). 7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 140c a § 173 odst. 3 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům: 8. Smlouvu o důchodu upravuje ustanovení § 2701 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). Plátce se v ní zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). Důchodem se pak rozumí opakující se peněžité plnění. Povinnost ze smlouvy o důchodu tak P. H. vznikla dnem uzavření smlouvy o důchodu (13. dubna 2016) jako opětující se plnění v konstantní výši a žalobci nic nebránilo uplatnit tento nárok v insolvenčním řízení vedeném na majetek P. H. postupem podle § 173 odst. 3 insolvenčního zákona jako existující pohledávku, jejíž splatnost nastává (podle smlouvy o důchodu) k poslednímu dni toho kterého měsíce. 9. Ustanovení § 140c insolvenčního zákona zakazovalo zahájit řízení o pohledávce, která má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou, a okresní soud proto řízení správně zastavil podle § 141a insolvenčního zákona ve spojení s § 104 odst. 1 o. s. ř. 10. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek: [1] Lze se žalobou podanou u obecného soudu domáhat zaplacení dlužného důchodu, u něhož nastala povinnost plátce důchod uhradit až po uplynutí propadné lhůty (vymezené rozhodnutím o úpadku) k přihlášení pohledávek do insolvenč