29 ICdo 154/2020 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.154.2020.1
Datum: 2021-07-29
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Martina Červinky, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, jako insolvenčního správce dlužníka J. A., zastoupeného JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem, se sídlem v Hlinsku, Wilsonova 368, PSČ 539 01, proti žalovanému PROFI C…
MSPH 60 INS XY 160 ICm XY 29 ICdo 154/2020-36USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Martina Červinky, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, jako insolvenčního správce dlužníka J. A., zastoupeného JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem, se sídlem v Hlinsku, Wilsonova 368, PSČ 539 01, proti žalovanému PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 61860069, o určení pravosti a výše vykonatelné pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 160 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. A., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS XY, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. října 2020, č. j. 160 ICm XY, 103 VSPH XY (MSPH 60 INS XY), takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. října 2020, č. j. 160 ICm XY, 103 VSPH XY (MSPH 60 INS XY), se mění t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2020, č. j. 160 ICm XY, se mění tak, že žaloba se neodmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 25. srpna 2020, č. j. 160 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“): [1] Odmítl žalobu, kterou se žalobce (Mgr. Martin Červinka, jako insolvenční správce dlužníka J. A.) domáhal vůči žalovanému (PROFI CREDIT Czech, a. s.) určení, že vykonatelné pohledávky ve výši 245.757 Kč a 39.087 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nejsou po právu (bod I. výroku). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). 2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 71, § 74, § 159 odst. 1 písm. a/, § 160, § 199 a § 410 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k závěru, že žaloba (podaná 8. července 2020) je opožděná, jelikož třicetidenní lhůta k jejímu podání začala žalobci běžet 3. června 2020 (den následující po dni zveřejnění usnesení o schválení zprávy o přezkumu v insolvenčním rejstříku) a uplynula 1. července 2020. 3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. října 2020, č. j. 160 ICm XY,103 VSPH XY (MSPH 60 INS XY): [1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok). [2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 71, § 74, § 160, § 398a a § 410 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k závěru, že žaloba je vskutku opožděná, neboť pro začátek běhu lhůty je určující okamžik zveřejnění usnesení o zprávě o přezkumu v insolvenčním rejstříku, nikoli okamžik zvláštního doručení tohoto usnesení žalobci. Poslední den lhůty k podání žaloby tak připadl na 1. červenec 2020. 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (podání datované 25. listopadu 2020, ve znění doplnění datovaného 7. ledna 2021), jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky počátku běhu lhůty k podání žaloby o popření vykonatelné pohledávky dle § 199 insolvenčního zákona. 6. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel především namítá, že uvádí-li sám insolvenční soud v insolvenčním rejstříku, že usnesení (o zprávě o přezkumu) nabylo právní moci dne 30. června 2020, pak žaloba podaná 8. července 2020 byla jistě v souladu s výslovným zněním § 199 insolvenčního zákona. V této souvislosti dovolatel poukazuje i na to, že usnesení o schválení oddlužení (a zprávy o přezkumu) ze dne 28. května 2020, zveřejněné v insolvenčním rejstříku 2. června 2020, obsahuje výslovné poučení o možnosti dlužníka podat proti němu odvolání do 15 dnů. Odtud dovolatel dovozuje, že lhůta dle § 199 insolvenčního zákona se musí počítat až od uplynutí lhůty pro podání odvolání dlužníku. 8. S přihlédnutím k dikci § 74 odst. 2 a § 75 odst. 2 insolvenčního zákona pak dovolatel insolvenčnímu soudu vytýká, že počátek běhu lhůty k podání žaloby neodvíjel od okamžiku, kdy mu předmětné usnesení bylo doručeno do datové schránky. 9. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 10. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř. (tvrzený důvod popření obou pohledávek se odvíjí od jejich spotřebitelského charakteru, což vylučuje aplikaci omezení plynoucího z § 238 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř.), a v posouzení dovoláním otevřené právní otázky jde o věc dovolacím soudem neřešenou. 11. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem. 12. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 13. Pro právní posouzení věci Nejvyšším soudem jsou rozhodující následující údaje (z listinného insolvenčního spisu a z insolvenčního rejstříku), z nichž vyšly oba soudy: 14. Usnesením ze dne 18. října 2019, č. j. MSPH 60 INS XY (zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne), insolvenční soud (mimo jiné): [1] Zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku). [2] Povolil dlužníku řešení úpadku oddlužením (bod II. výroku). [3] Ustanovil žalobce insolvenčním správcem dlužníka (bod III. výroku). 15. Žalovaný přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu 12. prosince 2019 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka vykonatelnou směnečnou pohledávku ve výši 245.757 Kč (sestávající z jistiny ve výši 152.660 Kč, „směnečného úroku z prodlení“ ve výši 91.497 Kč a nákladů řízení ve výši 1.600 Kč) a dále vykonatelnou pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 39.087 Kč. 16. Žalobce popřel pravost a výši obou dílčích pohledávek žalovaného a tato popření zanesl do zprávy o přezkumu ze dne 8. ledna 2020, zveřejněné v insolvenčním rejstříku 27. ledna 2020 (B-2). 17. Usnesením ze dne 27. ledna 2020, č. j. MSPH 60 INS XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku 27. ledna 2020, vyrozuměl insolvenční soud účastníky insolvenčního řízení o zveřejnění zprávy insolvenčního správce pro oddlužení a zprávy o přezkumu, s poučením o možnosti podání námitek do 7 dnů od zveřejnění usnesení. 18. Usnesením ze dne 28. května 2020, č. j. MSPH 60 INS XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku 2. června 2020, insolvenční soud (mimo jiné): [1] Schválil zprávu o přezkumu (bod I. výroku). [2] Schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (bod II. výroku). 19. Originál usnesení ze dne 28. května 2020 je opatřen doložkou právní moci (vyznačenou 21. července 2020), podle které usnesení nabylo právní moci dne 30. června 2020; stejné datum je uvedeno jako datum právní moci usnesení v insolvenčním rejstříku (B-9). Dle připojeného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky bylo usnesení doručeno insolvenčnímu správci zvlášť dne 2. června 2020. Usnesení obsahuje (mimo jiné) poučení o odvolání a o doručení v tomto znění: „Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolat se může pouze dlužník, je-li důvodem odvolání tvrzení, že mu soud uložil povinnost vydat ke zpeněžení majetek, který není podle insolvenčního zákona povinen vydat. (…) Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku, insolvenčnímu správci a plátci mzdy dlužníka se doručuje i zvláštním způsobem.“ 20. Pokyn k vyznačení doložky právní moci v insolvenčním rejstříku byl udělen rovněž dne 21. července 2020); srov. B-10 p. v. 21. Žalobce podal žalobu v této věci 8. července 2020. 22. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona, občanského soudního řádu, vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenčn

Citovaná ustanovení

§ 160 (182/2006 Sb.)§ 198 (182/2006 Sb.)§ 199 (182/2006 Sb.)§ 36 (182/2006 Sb.)§ 398a (182/2006 Sb.)§ 406 (182/2006 Sb.)§ 410 (182/2006 Sb.)§ 7 (182/2006 Sb.)§ 71 (182/2006 Sb.)§ 74 (182/2006 Sb.)§ 75 (182/2006 Sb.)§ 11 (191/2020 Sb.)