29 ICdo 2/2019 – Nejvyšší soud

KSOS 37 INS XY 37 ICm XY 29 ICdo 2/2019-186 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka V. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Sberbank CZ, a. s., se sídlem v Praze 5 - Jinonicích, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25083325, zastoupeného Mgr. Davidem Urbancem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, PSČ 110 00, a 2/ Komerční banky, a. s., se sídlem Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2015, č. j. KSOS 37 INS XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 37 ICm XY, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem, se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, PSČ 741 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. října 2018, č. j. 37 ICm XY, 11 VSOL XY (KSOS 37 INS XY), takto:Dovolání se zamítá. Odůvodnění: [1] Usnesením ze dne 26. června 2015, č. j. KSOS 37 INS XY, ve znění usnesení ze dne 17. července 2015, č. j. KSOS 37 INS XY, rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Sberbank CZ, a. s., a 2/ Komerční banky, a. s., tak, že (mimo jiné): 1/ Zjistil úpadek dlužníka V. K. (bod I. výroku). 2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku). 3/ Ustanovil insolvenčního správce (bod III. výroku). [2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. listopadu 2015, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 26. června 2015 (ve znění opravného usnesení ze dne 17. července 2015) v bodech I., II. a III. výroku. [3] Usnesením ze dne 24. října 2016, č. j. KSOS 37 INS XY, 29 NSČR 88/2016-A-177, Nejvyšší soud odmítl dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu ze dne 25. listopadu 2015. [4] Usnesením ze dne 4. května 2018, č. j. 37 ICm XY, insolvenční soud: 1/ Zamítl žalobu pro zmatečnost podanou dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 26. června 2015 (bod I. výroku). 2/ Uložil žalobci zaplatit prvnímu insolvenčnímu navrhovateli na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2.178 Kč (bod II. výroku). 3/ Určil, že dlužník a druhý insolvenční navrhovatel vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení (bod III. výroku). 4/ Určil, že o náhradě nákladů řízení advokáta Mgr. Lukáše Stočka, ustanoveného dlužníku, bude rozhodnuto samostatným usnesením (bod IV. výroku). Šlo o druhé rozhodnutí insolvenčního soudu o žalobě pro zmatečnost, když usnesení ze dne 6. června 2016, č. j. 37 ICm XY, jímž insolvenční soud žalobu pro zmatečnost rovněž zamítl, k odvolání dlužníka zrušil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. prosince 2017, č. j. 37 ICm XY, 11 VSOL XY (KSOS 37 INS XY), a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. [5] Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 229 odst. 1, § 232 odst. 2, § 234 odst. 1, § 235 odst. 1, § 235a odst. 1 a § 235e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – dospěl k následujícím závěrům: [6] Žaloba pro zmatečnost podaná (až) 18. ledna 2016 (doplněná podáními dlužníka z 10. března 2016, 30. května 2016 a 1. června 2016) je přípustná, není však včasná. [7] Původní žalobu odůvodnil dlužník zmatečnostními vadami dle § 229 odst. 1 písm. b/ a d/ o. s. ř., doplňujícími podáními pak namítl též existenci zmatečnostních vad dle § 229 odst. 1 písm. c/ a e/ o. s. ř. Uplatněným důvodem zmatečnosti je soud vázán a napadené rozhodnutí nesmí posuzovat z jiného důvodu. Měnit důvody zmatečnosti po uplynutí lhůty k podání žaloby pro zmatečnost zakazuje ustanovení § 232 odst. 2 o. s. ř. [8] Usnesení insolvenčního soudu, proti němuž žaloba pro zmatečnost směřuje, bylo doručeno dlužníku 20. července 2015 (takže posledním dnem lhůty k podání žaloby pro zmatečnost byl (v souladu s ustanovením § 234 odst. 1 o. s. ř.) 20. říjen 2015. [9] K námitce, že napadené usnesení nedoručil na dlužníkem označenou adresu („XY“), poukazuje insolvenční soud na to, že ač proti předmětnému usnesení podal odvolání i dovolání, tuto námitku dlužník poprvé uplatnil až v odvolání proti prvnímu rozhodnutí insolvenčního soudu o žalobě pro zmatečnost. V žalobě pro zmatečnost a v jejích doplněních dlužník jako svou adresu uvádí adresu „XY“, respektive „XY“. V situaci, kdy dlužník sám označuje svou adresu neúplně („XY“, tedy pouze číslem orientačním), má insolvenční soud námitku, že předmětné usnesení nebylo dlužníku řádně doručeno, za účelovou, dovolávaje se dále závěrů zrušujícího usnesení odvolacího soudu ze dne 19. prosince 2017 na dané téma. [10] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. října 2018, č. j. 37 ICm XY, 11 VSOL XY (KSOS 37 INS XY): 1/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 4. května 2018 v bodech I. a IV. výroku (první výrok). 2/ Zrušil usnesení insolvenčního soudu ze dne 4. května 2018 v bodech II. a III. výroku (druhý výrok). [11] Odvolací soud – vycházeje rovněž z ustanovení § 232 odst. 2 a § 234 odst. 1 o. s. ř. – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení ve vztahu k výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost k následujícím závěrům: [12] Žalobu pro zmatečnost lze podat proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu a v případech uvedených v § 229 odst. 1 a 2 o. s. ř. také proti pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně. Rozhodl-li v případech uvedených v § 229 odst. 1 a 2 o. s. ř. odvolací soud, lze žalobu podat, buď jen proti jeho rozhodnutí, nebo rovněž proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže trpí zmatečností. Rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze napadnout samostatně. Srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1812 (dále jen „Komentář“). [13] Rozhodujícím důvodem pro zamítnutí předmětné žaloby, který insolvenční soud náležitě nezdůraznil, je její nepřípustnost, neboť směřuje samostatně a pouze proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Dlužník sice napadl rozhodnutí soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) ve věci samé, to ovšem nenabylo právní moci samostatně, ale až ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu (z 25. listopadu 2015). Ze spisu neplyne, že by dlužník současně napadal usnesení odvolacího soudu z 25. listopadu 2015, které „napadl samostatnou žalobou pro zmatečnost“. Skutečnost, že napadá též usnesení odvolacího soudu z 25. listopadu 2015, tvrdí dlužník poprvé až v (nynějším) odvolání. [14] Odvolací soud se (dále) ztotožňuje se závěrem insolvenčního soudu, že žaloba je opožděná, když insolvenční soud doručil předmětné usnesení dlužníku 20. července 2015, včetně hodnocení tvrzení, že k doručení nedošlo pro nesprávně označenou adresu, jako účelového. Usnesení insolvenčního soudu ze dne 26. června 2015 pak bylo doručeno právnímu zástupci dlužníka dne 29. června 2015. Dlužník sice tomuto právnímu zástupci vypověděl plnou moc dne 11. června 2015, vypovězení plné moci se však stalo vůči insolvenčnímu soudu účinným (v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 o. s. ř.) až dne 2. července 2015 (kdy bylo oznámeno insolvenčnímu soudu). [15] Posledním dnem tříměsíční zákonné lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost dlužníkem tak byl (v souladu s ustanovením § 234 odst. 1 o. s. ř.) 20. říjen 2015 a žaloba podaná 18. ledna 2016 je opožděná. [16] Rozšiřování důvodů žaloby pro zmatečnost je pak zapovězeno ustanovením § 232 odst. 2 o. s. ř. [17] Námitka, že v insolvenčním spise je založena fotokopie napadeného usnesení bez podpisu předsedy senátu, je pro řízení o žalobu pro zmatečnost bez významu, neboť výčet přípustných důvodů pro žalobu pro zmatečnost uvedených v § 229 o. s. ř. je taxativní. [18] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek: 1/ Je soud povinen i v případě řešení procesní otázky (např. včasnosti či přípustnosti žaloby) poučit účastníka dle ustanovení § 118a o. s. ř. a umožnit mu, aby doplnil vylíčení rozhodných skutečností? 2/ Je přípustné napadnout rozhodnutí soudu více žalobami pro zmatečnost z rozličných důvodů při dodržení lhůt dle ustanovení § 234 o. s. ř.? 3/ Může soud při hodnocení důkazů neučinit předmětem svých úvah důkazy zakládající právní domněnku a skutečnost jimi prokázanou popřít? 4/ Může soud dle různých doručovacích adres v následných podáních účastníka řízení uzavřít, že chybné určení doručovací adresy soudem jde k tíži tohoto účastníka, a že doručením zvláštním způsobem na nesprávně určenou adresu počaly běžet lhůty k podání opravného prostředku? [19] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a