Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice M. T., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 5889/2019, o schválení konečné zprávy, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Vladimírem Gallem, advokátem, se sídlem v Praze, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, proti usnes…
MSPH 60 INS 5889/2019
29 NSČR 70/2023-B-168
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice M. T., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 5889/2019, o schválení konečné zprávy, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Vladimírem Gallem, advokátem, se sídlem v Praze, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. května 2023, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019, 4 VSPH 457/2023-B-147, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 31. ledna 2023, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019-B-134, ve znění (opravného) usnesení ze dne 23. února 2023, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019-B-135:
Určil odměnu insolvenčního správce (G&V Administrators v. o. s.) ve výši 2.674.066,99 Kč a jeho hotové výdaje ve výši 4.783,36 Kč (výrok I.).
Schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetkové podstaty zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 9. prosince 2022 (B-126), s tím, že příjmy a výdaje majetkové podstaty a částka určená k rozvrhu činí: 1. příjmy majetkové podstaty 23.170.000,- Kč [a) výtěžek zpeněžení majetku sloužícího k zajištění 8.610.000,- Kč, b) výtěžek zpeněžení majetku nesloužícího k zajištění 14.560.000,- Kč a c) ostatní příjmy 0,- Kč)], 2. výdaje majetkové podstaty 7.613.543,56 Kč [a) náklady spojené se správou a zpeněžením majetku sloužícího k zajištění 362.590,- Kč, b) výtěžek zpeněžení majetku sloužícího k zajištění vyčleněný k uspokojení pohledávky osoby odpovědné za správu domu a pozemku v režimu ustanovení § 298 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), 195.264,- Kč, c) výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěným věřitelům dle usnesení (B-68, B-75 a B-88) 3.580.068,82 Kč, d) odměna insolvenčního správce 2.775.756,50 Kč [1) odměna určená z výtěžku zpeněžení jednotlivých předmětů zajištění určených k vydání zajištěným věřitelům 311.145,14 Kč, 2) odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele 2.353.846,85 Kč, 3) částka vyčleněná jako rezerva na odměnu insolvenčního správce určenou z výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřiteli č. 19 (P. O.), jehož pohledávka zůstává sporná, 101.689,51 Kč a 4) odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů 9.075,- Kč], e) hotové výdaje insolvenčního správce 4.783,36 Kč, f) náklady spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty 222.186,10 Kč [1) náklady za služby a příspěvky na správu domu a pozemku za období po rozhodnutí o úpadku 194.216,- Kč, 2) pojistné na pojištění nemovitosti 22.247,- Kč a 3) zámečnické práce 5.723,10 Kč], g) daň z nemovitých věcí 40.798,- Kč, h) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními 422.239,78 Kč [1) náklady na vypracování znaleckých posudků 11.500,- Kč, 2) náklady na zprostředkování prodeje jednotky č. XY v k. ú. XY 125.400,- Kč, 3) náklady na zprostředkování prodeje jednotky č. XY v k. ú. XY 184.888,- Kč a 4) náklady nedokončeného prodeje nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. XY a XY v k. ú. XY 100.451,78 Kč], i) náklady na vypracování znaleckého posudku dle § 43 odst. 3 insolvenčního zákona 9.857,- Kč)], 3. částka určená k rozvrhu 15.348.425,36 Kč [a) částka vyplacená věřitelům v rámci částečného rozvrhu (B-96) 13.000.000,- Kč, b) částka určená k rozdělení mezi nezajištěné věřitele v rámci rozvrhu po konečné zprávě 1.508.016,22 Kč a c) částka vyčleněná pro uspokojení pohledávky věřitele č. 19, která dosud zůstává sporná, 840.409,14 Kč], 4. hyperocha 208.031,08 Kč (výrok II.).
Uložil insolvenčnímu správci, aby do 15 dnů od právní moci usnesení předložil soudu návrh rozvrhového usnesení (výrok III.).
Insolvenční soud vyšel z toho, že:
1) Usnesením ze dne 29. května 2019, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019-A-9, zjistil úpadek dlužnice, povolil jí oddlužení a ustanovil insolvenčního správce (G&V Administrators v. o. s.); usnesením ze dne 6. května 2020, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019-B-23, (mimo jiné) schválil oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty.
2) Usnesením ze dne 12. září 2022 (B-123) vyzval insolvenčního správce, aby mu předložil konečnou zprávu o zpeněžování majetku náležícího do majetkové podstaty, ve které nebudou na výdajovou stranu zahrnuty takové náklady, jež podle insolvenčního zákona nese insolvenční správce ze svého a jež jsou již zahrnuty v jeho odměně, ledaže si správce s jejich hrazením z majetkové podstaty obstará souhlasné stanovisko insolvenčního soudu a věřitelského výboru; usnesením ze dne 3. listopadu 2022 (B-125), vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce uhradil z majetkové podstaty dlužnice náklady spojené se zpeněžením (označené) bytové jednotky (pouze) ve výši 125.400,- Kč.
3) Podáním doručeným insolvenčnímu soudu 28. listopadu 2022 předložil insolvenční správce konečnou zprávu. Proti konečné zprávě podala (včas) námitky dlužnice; nesouhlasila, aby insolvenčnímu správci byla přiznána náhrada nákladů nedokončeného prodeje nemovitostí (zapsaných v k. ú. XY), s odůvodněním, že „byla zjevná možnost, že nebude muset být zpeněžen veškerý majetek v majetkové podstatě“; nesouhlasila ani s výší odměny insolvenčního správce.
Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z § 38 odst. 3, § 43 odst. 3, § 302 odst. 1, § 304 odst. 1, 2 a 4 insolvenčního zákona a z § 1 a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“), a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněné pod číslem 10/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 10/2022“) – dospěl (mimo jiné) k těmto závěrům:
a) Zpeněžením majetku sloužícího k zajištění bylo dosaženo výtěžku, jenž byl přednostně použit k úhradě nákladů spojených se správou a zpeněžením tohoto majetku dle pokynů zajištěných věřitelů, k uspokojení přihlášených pohledávek společenství vlastníků jednotek a pohledávek zajištěných věřitelů; v konečném důsledku byli z dosažených výtěžků zpeněžení uspokojováni i nezajištění věřitelé.
b) Odměna insolvenčního správce byla určena z výtěžku zpeněžení jednotlivých předmětů zajištění, z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele v rámci rozvrhu a z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek; pro zvýšení nebo snížení odměny neshledal insolvenční soud důvod.
c) Vzhledem k tomu, že dosud nebyl skončen incidenční spor ohledně pohledávky věřitele č. 19, byla částka na tuto pohledávku připadající (a odměna z ní) složena do úschovy u insolvenčního soudu.
Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice usnesením ze dne 10. května 2023, č. j. MSPH 60 INS 5889/2019, 4 VSPH 457/2023-B-147, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku I. a výroku II. položkách 2 písm. a), d), a h); v části směřující proti výroku II. položce 2 písm. f) výroku odvolání odmítl.
Odvolací soud – vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu a cituje § 38 odst. 1, 2, 3 a 7, § 302, § 303 a § 304 insolvenčního zákona a § 1 a § 3 odst. 1 vyhlášky – (mimo jiné) zdůraznil, že neshledal důvod pro snížení odměny insolvenčního správce, který v průběhu řízení řádně plnil své povinnosti a nepochybil ani v (insolvenčních) řízeních dlužníků dlužnice (vedených u insolvenčního soudu na majetek M. Č. a J. D.), která nadále pokračují a nezajištění věřitelé (ani dlužnice) v nich dosud nebyli uspokojováni. Insolvenční správce proto oprávněně „přistoupil“ ke zpeněžování majetku, které zajistilo rychlejší a hospodárnější uspokojení věřitelů dlužnice [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Opodstatněnou neshledal ani námitku, že insolvenční správce měl nést náklady na zpeněžení nemovitých věcí v k. ú. XY (vzhledem k nadbytečnosti prodeje tohoto majetku) „ze svého“. Smlouvu o zprostředkování se společností GAVLAS spol. s r. o. totiž insolvenční správce uzavřel v prosinci 2020, kdy k plnému uspokojení všech pohledávek a nákladů chyběla částka cca 6 miliónů Kč, přičemž v dané době nemohl znát výsledek zpeněžení ostatních částí majetkové podstaty. Jde-li o námitku „vyloučení případné odměny za přezkoumání pohledávky věřitele č. 19 a částky na tuto pohledávku připadající“, tato byla insolvenčním soudem zohledněna; obě položky byly z výdajů majetkové podstaty vyčleněny a bude o nich rozhodnuto samostatným usnesením po skončení incidenčního sporu. K dalším námitkám, které dlužnice uplatnila až v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu, odvolací soud nepřihlížel jako k nově uplatněným.
Proti usnesení odvolacího soudu (v rozsahu všech jeho výroků) podala dlužnice dovolání, které má za přípustné (§ 237 o. s. ř.) k řešení (následujících) právních otázek:
1) „Lze sdělení věřitelů insolvenčnímu soudu, jejichž pohledávky počítané podle výše činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek, že bude-li ustanoven věřitelský orgán, jsou ochotni stát se jeho čle