29 NSCR 78/2021 – Nejvyšší soud

KSCB 41 INS 27546/2019 29 NSČR 78/2021-B-1074 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka Mladá fronta a. s., se sídlem v Praze, Mezi Vodami 1952/9, PSČ 143 00, identifikační číslo osoby 49240315, zastoupeného opatrovníkem JUDr. Ing. Šimonem Petákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze, V Kolkovně 921/3, PSČ 110 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 41 INS 27546/2019, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání věřitele Crane Constancy Investments SE, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 343/6, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 07898657, zastoupeného Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, se sídlem v Břeclavi, J. Palacha 121/8, PSČ 690 02, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. srpna 2021, č. j. KSCB 41 INS 27546/2019, 1 VSPH 753/2021-B-847, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 24. května 2021, č. j. KSCB 41 INS 27546/2019-B-788, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně (Mgr. Ing. Petra Hýsková) vydala zajištěnému věřiteli Czech Property Investments, a. s. (dále jen „věřitel CPI“), výtěžek zpeněžení (ve výroku blíže označených ochranných známek, dlužníkových pohledávek a internetové domény) ve výši 25 828 832 Kč (bod I. výroku) a uložil insolvenční správkyni povinnosti související s vydáním výtěžku zpeněžení (bod II. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel z toho, že: [1] Usnesením ze dne 14. února 2020, č. j. KSCB 26 INS 27546/2019-A-87, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a insolvenční správkyní dlužníka ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou. [2] Podáním ze dne 29. září 2020 uplatnil věřitel CPI pohledávku za majetkovou podstatou ze smlouvy o úvěrovém financování v celkové výši 25 828 832 Kč (z toho 23 239 115 Kč jistina, 531 388 Kč úrok a 2 058 329 Kč úrok z prodlení), přičemž zástavní právo vzniklo k pohledávkám dlužníka z obchodního styku jako souboru veškerých existujících i budoucích peněžitých pohledávek na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem CPI dne 2. března 2020 (dále též jen „zástavní smlouva ze dne 2. března 2020“). [3] Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. března 2021 a doplněným dne 19. března 2021 insolvenční správkyně navrhla insolvenčnímu soudu, aby vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku uvedeného v bodu I. výroku věřiteli CPI. [4] Majetek uvedený v bodu I. výroku byl v souladu s pokynem věřitele CPI zpeněžen za částku 29 320 269,88 Kč. [5] Podáním ze dne 10. března 2021 podal věřitel Crane Constancy Investments SE (dále jen „věřitel CCI“) námitky proti návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli CPI. Tvrdil, že jeho zjištěné zajištěné pohledávky mají výhodnější pořadí než pohledávky věřitele CPI, jelikož ke vzniku jeho zajištění došlo již 26. srpna 2014 a věřiteli CPI vzniklo zajištění až 2. března 2020. [6] Námitky věřitel CCI doplnil dne 30. dubna 2021. V doplňujícím podáni namítal, že odvolací soud zrušil rozhodnutí insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku dlužníka ze zmatečnostních důvodů, když ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Podjatý soudce tedy vydal i rozhodnutí o jmenování prozatímního věřitelského výboru, k němuž proto nelze přihlížet. Dále namítal, že návrh insolvenční správkyně je předčasný, neboť není skončeno řízení o žalobě o zmatečnost podané proti rozhodnutí o úpadku (C16). [7] Námitky byly projednány na jednání konaném dne 30. dubna 2021. 3. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 298 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – nejprve vyhodnotil námitky doplněné v podání doručeném soudu 30. dubna 2021 (v den jednání) jako námitky opožděné, ale i nedůvodné. Přisvědčil názoru věřitele CPI, že rozhodnutí o ustanovení prozatímního věřitelského výboru bylo v době rozhodování smlouvy o úvěrovém financování účinné. 4. Dále insolvenční soud konstatoval, že včasné námitky věřitele CCI nejsou důvodné, neboť věřitel nedoložil, že mu skutečně vzniklo zástavní právo k pohledávkám z obchodního styku inkasovaným od 9. listopadu 2020 do 26. února 2021. Podle článku 3. 1 ve spojení s článkem 2 smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám z obchodního styku uzavřené dne 26. srpna 2014 mezi dlužníkem jako zástavcem a Artesa, spořitelním družstvem (právním předchůdcem věřitele CCI) jako zástavním věřitelem (dále též jen „zástavní smlouva ze dne 26. srpna 2014“) mělo zástavní právo k pohledávkám uvedeným v příloze smlouvy vzniknout uzavřením písemných dodatků ke smlouvě. Existence takového dodatku nebyla doložena. Tímto dodatkem nemůže být nedatované prohlášení o zastavených pohledávkách předložené věřitelem CCI, když nemá formu dodatku dle přílohy č. 3 smlouvy. Zástavní právo věřitele CCI tedy vzniklo pouze k pohledávkám uvedeným v příloze smlouvy ze dne 26. srpna 2014 (tyto pohledávky v době zahájení řízení již neexistovaly). Podle insolvenčního soudu je vydání výtěžku zpeněžení věřiteli CPI i v zájmu věřitelů, neboť jeho pohledávka se stále úročí a zatěžuje tak majetkovou podstatu. 5. K odvolání věřitele CCI Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku. 6. Odvolací soud ˗ vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu a cituje ustanovení § 41 odst. 1, § 42, § 58 odst. 2 písm. c/, § 168 odst. 1 písm. f/ a § 298 odst. 1, 2, 3, 4, 7 a 8 insolvenčního zákona ˗ dospěl po přezkoumání rozhodnutí insolvenčního soudu k následujícím závěrům. 7. Věřitel CCI má za dlužníkem pohledávky, které jsou zajištěny zástavním právem k pohledávkám dlužníka za třetími osobami uvedeným v příloze č. 2 zástavní smlouvy ze dne 26. srpna 2014, neprokázal však tvrzení, že jeho pohledávky jsou zajištěny zástavním právem k pohledávkám dlužníka, jež tvoří část předmětu zajištění. Potud odvolací soud odkázal na závěry insolvenčního soudu a vyjádření věřitele CPI k odvolání. 8. Prozatímní věřitelský výbor na zasedání dne 2. března 2020 udělil dlužníku souhlas s uzavřením úvěrové smlouvy a zástavních smluv. Přitom předsedou věřitelského výboru byl zvolen věřitel CCI (odvolatel, posléze dovolatel). Smlouva o úvěrovém financování a zástavní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem CPI jsou platné. Pohledávky věřitele CPI jsou pohledávkami za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. f/ insolvenčního zákona, jež se dle § 168 odst. 3 téhož zákona uspokojují kdykoli po rozhodnutí o úpadku v plné výši. V daném případě je na jejich uspokojení (vzhledem k zajištění) třeba použít výtěžek zpeněžení předmětu zajištění. Insolvenční soud tedy postupoval v souladu s § 298 insolvenčního zákona. 9. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal věřitel CCI dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 10. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. 11. Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k řešení následující otázky: [1] Má skutečnost, že na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna co do pravosti, výše i pořadí tak, že pohledávka je zajištěna zástavním právem ke všem současným i budoucím pohledávkám dlužníka, ten důsledek, že pohledávka je bez dalšího pro účely rozhodování ve smyslu § 298 insolvenčního zákona považována za zajištěnou zástavním právem ke všem současným i budoucím pohledávkám dlužníka a při rozhodování o vydání výtěžku zpeněžení podle § 298 insolvenčního zákona se posuzuje pouze pořadí zjištěného zajištění? [2] Jsou zmatečná veškerá rozhodnutí, která učinil podjatý soudce v době po rozhodnutí o úpadku a před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, jenž bylo zrušeno pro zmatečnost, i když nebyla napadena žádným opravným prostředkem? Mělo by se na tato rozhodnutí hledět tak, jako by nebyla vydána? [3] Jde o platná a účinná rozhodnutí prozatímního věřitelského výboru, jenž byl ustanoven rozhodnutím soudu, k němuž by mělo být přistupováno tak, jako by nebylo vydáno? [4] Je smlouva o poskytnutí úvěrového financování uzavřená mezi dlužníkem a věřitelem CPI, včetně smluv o zajištění, smlouvou ve smyslu § 41 insolvenční zákona? 12. K dovoláním předestřeným právním otázkám dovolatel argumentuje následovně. 13. K první otázce dovolatel odkazuje na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 579/2003, uveřejněného pod číslem 21/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2007, sp. zn.