29 Odo 455/2005 — Nejvyšší soud

29 Odo 455/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 3. 2006 Spisová značka:29 Odo 455/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.455.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Odo 455/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci návrhu na zápis změn úpadkyně V. s., a. s. v likvidaci, do obchodního rejstříku, za účasti Ing. J. R., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 1781, o dovolání Ing. J. R. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. srpna 2004, č.j. 7 Cmo 425/2003-1173, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. srpna 2004, č.j. 7 Cmo 425/2003-1173 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2002, č. j. F 24535/2002/B 1781-1006, se ve výrocích, kterými soudy rozhodly o návrhu na zápis likvidátora Ing. J. R. a dni vzniku jeho funkce, zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2002, č. j. F 24535/2002/B 1781-1006, tak že rozhodl o výmazu obchodní firmy V. s., a. s. a zápisu obchodní firmy V. s., a. s. v likvidaci. V zamítavém výroku týkajícím se zápisu likvidátora Ing. J. R. a dne vzniku jeho funkce, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud především uvedl, že to, že usnesení valné hromady bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, není důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis změn, vyplývajících z tohoto usnesení, do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud je podle ustanovení § 183 a § 131 odst. 8 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2000, (dále jen „obch. zák.“) oprávněn přezkoumat napadené usnesení samostatně. V projednávané věci nebyly shledány ani doloženy takové skutečnosti, jež by z hlediska rejstříkového řízení činily usnesení valné hromady navrhovatelky ze dne 15. září 2000, neplatným. Dále odvolací soud uvedl, že dokud nalézací soud v řízení podle § 183 obch. zák. pravomocně nerozhodne o tom, že usnesení valné hromady je neplatné, hledí se na ně jako na platné. Odvolací soud poukázal na to, že podle § 68 odst. 3 písm. c) obch. zák., se společnost zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí orgánu společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato. Dle ustanovení § 187 písm. i) obch. zák. patří rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací do působnosti valné hromady, přičemž podle § 219 odst. 1 obch. zák. jmenuje likvidátora valná hromada. V projednávané věci rozhodla valná hromada navrhovatelky konaná dne 15. září 2000 o zrušení společnosti s likvidací. Rozhodnutí o zrušení společnosti bylo účinné ke dni jeho přijetí a společnost tedy byla zrušena s likvidací ke dni 15. září 2000. Dále odvolací soud konstatoval, že podle čl. VIII odst. 7 zákona č. 370/2000 Sb., mohla valná hromada akciové společnosti rozhodnout o tom, jestli se na zrušení akciové společnosti s likvidací použije právní úprava účinná po 1. lednu 2001. Proto bylo třeba pro rozhodnutí v projednávané věci posoudit rozhodnutí valné hromady učiněné dne 30. března 2001. K tomu odvolací soud uzavřel, že není správný závěr soudu prvního stupně o tom, že valná hromada v rozhodnutí ze dne 30. března 2001 toliko konstatovala rozhodnutí valné hromady ze dne 15. září 2000. Valná hromada přijala i rozhodnutí o tom, že na rozhodnutí valné hromady ze dne 15. září 2000 bude uplatněn postup podle zákona č. 370/2000 Sb. Toto rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 30. března 2001 lze podle odvolacího soudu podřadit ustanovení čl. VIII odst. 7 zákona č. 370/2000 Sb. Dále odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí valné hromady ze dne 30. března 2001 je ve svém bodu c) čl. 3 notářského zápisu, v rozporu se zákonem, když tato valná hromada rozhodla o tom, že společnost bude zrušena dnem 1. dubna 2001. Nerozhodla-li totiž valná hromada konaná dne 15. září 2000 o tom, že rozhodnutí o zrušení společnosti je účinné k okamžiku do budoucna, stalo se účinným k okamžiku přijetí rozhodnutí, tedy ke dni 15. září 2000. Rozhodnutí valné hromady, jehož účinky dopadají i na třetí osoby, již nelze revokovat, tedy měnit ani rušit. Rozhodnutím valné hromady ze dne 15. září 2000 byl jmenován likvidátorem společnosti Ing. J. R., proti čemuž na valné hromadě jeden z přítomných akcionářů s poukazem na ztrátu společnosti protestoval. Podle zápisu v obchodním rejstříku je Ing. J. R. stále zapsán jako člen představenstva společnosti. V soudním spisu se nalézá návrh na jeho výmaz z obchodního rejstříku, s tím, že mu měla funkce zaniknout ke dni 8. února 2002, přičemž v návrhu není vyznačen právní důvod zániku funkce, ani připojen doklad o tomto zániku. Návrh byl rejstříkovým soudem podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítnut. Z dokladů založených ve spisu odvolací soud zjistil, že Ing. J. R. zanikla funkce ke dni 5. ledna 2002 uplynutím tříletého funkčního období. Jiný doklad o zániku funkce se v soudním spisu nenalézá. Podle ustanovení § 31a odst. 1 obch. zák. nemůže být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Podle § 31a odst. 2 obch. zák. tato překážka působí vůči tomu, kdo byl ve funkci příslušného orgánu alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, příp. před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu na její majetek. Podle zápisu v obchodním rejstříku byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. června 2002 prohlášen konkurs na majetek navrhovatelky a ustaven konkursní správce, s účinky konkursu ke dni 17. června 2002. Pakliže tedy Ing. J. R. zanikla funkce člena představenstva předmětné společnosti, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ke dni 5. ledna 2002, je u něj dána překážka výkonu funkce likvidátora této společnosti. Odvolacímu soudu není známo, a v řízení nebylo ani tvrzeno ani doloženo, že by byla dána podmínka pro „nepřihlížení“ k překážce výkonu funkce či jejího „odpadnutí“. Protože bylo v rámci rejstříkového řízení doloženo, že navrhovatelka byla ke dni 15. září 2000 zrušena s likvidací, odvolací soud změnil v této části zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nedoložila, že Ing. J. R. splňuje podmínky nutné pro výkon funkce likvidátora, především, že u něj není dána překážka výkonu funkce likvidátora, odvolací soud napadené rozhodnutí v části, ve které soud prvního stupně zamítl návrh na zápis jmenovaného jako likvidátora do obchodního rejstříku, potvrdil. Proti výroku, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně týkající se zápisu likvidátora a dne vzniku jeho funkce do obchodního rejstříku, podal Ing. J. R. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a dále to, že rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu a že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel především poukazuje na to, že pokud soud prvního stupně odmítl jeho výmaz jako člena představenstva z obchodního rejstříku, byl jeho procesní postup chybný, neboť měl postupovat v souladu s ustanovením § 200b odst. 2 a § 200d odst. 2 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, aby byla dosažena shoda mezi skutečným a zapsaným stavem v obchodním rejstříku. Uvádí, že odstoupil ze své funkce člena představenstva 10. prosince 2001. Jeho odstoupení vzalo představenstvo na vědomí téhož dne a jeho funkce člena představenstva proto k tomu dni zanikla podle § 66 obch. zák. Dovolatel rovněž uvedl, že nelze souhlasit s právním názorem odvolacího soudu, že jeho zápisu jako likvidátora brání překážka výkonu funkce podle ustanovení § 31a odst. 2 obch. zák. V době jeho zvolení likvidátorem nebyla tato překážka dána, neboť nebyl členem orgánu žádné společnosti, na níž byl prohlášen konkurs či zamítnut návrh na prohlášení konkursu a navíc v době jeho volby obchodní zákoník překážku výkonu funkce podle § 31a obch. zák. na orgány a členy orgánu společnosti nekladl. Podmínku podle ustanovení § 31a obch. zák. splňoval i podle bodu 34 přechodných ustanovení zákona č. 370/2000 Sb. Dovolatel dovozuje, že ustanovení § 31a obch. zák. sleduje znemožnit výkon funkce v orgánech společnosti těm osobám, jež již zastávaly funkci v orgánech společnos