3 Tdo 1730/2016 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1730/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 1. 2017 Spisová značka:3 Tdo 1730/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.1730.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Tíseň Zastavení trestního stíhání Závislost Dotčené předpisy:§ 265p odst. 1 tr. ř. § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř. § 163a odst. 1 písm. d) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:5. 4. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1730/2016-26 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 1. 2017 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného J. Š. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 7 To 184/2016, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 2 T 35/2016, takto: I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 7 To 184/2016, a jemu předcházející usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 2 T 35/2016, zrušují. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 2651 odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu Plzeň-sever přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 2 T 35/2016, bylo podle § 314c odst. 1 tr. ř. s přihlédnutím k § 178 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného J. Š. pro skutek, v němž byl spatřován pokračující přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dle skutkových zjištění dopustil jednáním spočívajícím v tom, že „dne 13.12.2015 v době kolem 13.30 hod., v místě svého trvalého bydliště, na adrese J., N., okr. P.-s., po předchozím slovním napadání družky J. M. a demolování zařízení bytu ve společné domácnosti, přistoupil zezadu k této své družce, jenž v té době klečela a sbírala z podlahy sešity vypadlé ze synovy školní tašky, svojí levou rukou ji uchopil pod bradou, bradu jí přizvedl, a současně pravou rukou přiložil ostří čepele kuchyňského nože k jejímu krku, se slovy "že to dokončí", kdy takto poškozenou držel několik vteřin, což v ní vzhledem k okolnostem výhrůžky vzbudilo důvodnou obavu o její život, přičemž na dotaz poškozené "proč to dělá", měl tento nůž odhodit k balkonovým dveřím, poškozenou pustit a za opětovného demolování zařízení bytu odejít do sklepních prostor domu, čehož poškozená J. M. využila a v obavách o svůj život opustila společně se svojí nezl. dcerou „X“*), prostor domu, kdy toto učinily bez obuvi, jen v ponožkách, a přivolaly hlídku policie.“ Proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 2 T 35/2016, podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-sever stížnost. Státní zástupce uvedl, že soud řádně nezhodnotil poměr poškozené a obviněného v době zpětvzetí souhlasu poškozené s trestním stíháním obviněného, a taktéž se nezabýval tím, zda souhlas nebyl poškozenou vzat zpět v tísni vyvolané nátlakem obviněného. Dále poukázal na vadu výroku rozhodnutí spočívající v nesprávném užití zákonných ustanovení. O stížnosti rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 7 To 184/2016, a to tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 2 T 35/2016, a znovu rozhodl tak, že podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. s přihlédnutím k § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř., trestní stíhání obviněného J. Š. pro shora uvedený skutek zastavil. Krajský soud v Plzni uzavřel, že poškozená J. M. je družkou obviněného, mají spolu syna a je tedy osobou, jež má právo odepřít podle § 100 odst. 2 tr. ř. výpověď a osobou, jež může disponovat souhlasem s trestním stíháním ve smyslu § 163 tr. ř. Námitky státního zástupce stran zpětvzetí souhlasu s trestním stíháním poškozenou shledal neopodstatněnými. Z důvodu vad výroku rozhodnutí zrušil a rozhodl výše uvedeným způsobem. II. Proti usnesení stížnostního soudu podal dovolání nejvyšší státní zástupce, a to v neprospěch obviněného (č. l. 277-281), přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Poté co nejvyšší státní zástupce zrekapituloval dosavadní průběh řízení a rozhodnutí soudů obou stupňů, uvedl, že s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni nelze souhlasit. Při posuzování okolností zpětvzetí souhlasu podle § 163a odst. 1 písm. d) tr. ř. nelze vycházet jen ze sdělení poškozené, že jde o její svobodné rozhodnutí, ale i z ostatních důkazů a skutečnosti z nich vyplývající, které je nutno posuzovat ve vzájemných souvislostech. Nutno konstatovat, že okresní soud se těmito okolnostmi nikterak nezabýval. Krajský soud v rámci rozhodování o stížnosti státního zástupce tak učinil, avšak ryze formálně, v nedostatečném rozsahu, pouze s odkazem na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni, jímž byl obviněný propuštěn z vazby. Poškozená ve výpovědi dne 15. 1. 2016 uvedla, že na obviněném je závislá finančně, ale i citově. Uvedla, že obviněný jí na návštěvě ve věznici žádal o vzetí souhlasu s trestním stíháním zpět. Současně policii vydala 11 dopisů obviněného z vazby. Poškozená se podrobně vyjádřila k finanční situaci své rodiny, kdy uvedla, že bez příjmu obviněného by vše těžko zvládla, musela by něco vymyslet, řešením by byla konsolidace půjček. Obviněný jí slíbil, že po propuštění z vazby by jí nadále posílal peníze na účet, podílel by se na nákladech na bydlení. Z obsahu dopisů obviněného poškozené je zřejmé, že obviněný s narůstajícím důrazem, byť v laskavém duchu, žádá o zpětvzetí souhlasu s jeho trestním stíháním s odkazem na své city k ní, nutnost výchovy syna oběma rodiči a zejména na ekonomickou situaci rodiny. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie, vypracovaném k posouzení věrohodnosti poškozené mimo jiné vyplývá, že motivací poškozené pro udržení partnerského vztahu je, i vzhledem k její osobnostní konstelaci, nutnost zachovat rodině finanční zajištění. Partner jí také chybí v každodenním životě a jako otec nezletilého syna, kdy však poškozená není schopná do budoucna konzistentně hájit své bezpečí a zájmy, rozeznávat rizikové projevy partnera jako stupňující se a nebezpečné. Poškozená má tendence obviněného omlouvat a opakovaně důvěřovat jeho snaze o změnu a nápravu chování, kdy bude schopna udržet tuto podobu vztahu, přestože je pro ni zatěžující a devastuje rodinu. Optimisticky doufá v nápravu obviněného a je silně ovlivněna jeho sliby v dopisech z vězení. K dokreslení soužití obviněného a poškozené lze odkázat na pravomocná rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení týkajících se obviněného a jim spáchaných trestných činů vůči poškozené (např. Trestní příkaz Okresního soudu v Tachově ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 9 T 103/2009, za trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zák., za jednání spáchané vůči poškozené J. M., které slovně vyhrožoval zabitím jejich nezletilého syna a zapálením pronajaté chaty, aby je zabil). Z výše popsaných skutečností má tedy nejvyšší státní zástupce za to, že poškozená nevzala svůj souhlas s trestním stíháním obviněného účinně zpět, naopak ve smyslu § 163a odst. 1 písm. d) tr. ř. tak učinila ve stavu tísně vyvolané závislostí na obviněném, a to závislosti existenční i emocionální. Tísní se rozumí stav, byť přechodný, vyvolaný výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností, které vedou k omezení volnosti rozhodování, kdy se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích, které ovlivňují její rozhodování o souhlasu s trestním stíháním. Tíseň poškozené byla vyvolána zejména její závislostí na obviněném, kdy lze poukázat na výše uvedené, zejména v souvislosti s obsahem dopisů, osobnostními rysy poškozené, tak jak jsou popsány ve znaleckém posudku a historii soužití poškozené s obviněným. Obviněný vědom si toho cíleně působil na poškozenou s poukazem na svoji nynější změnu, city k poškozené, existenci nezletilého syna a především nutnost ekonomického zabezpečení rodiny, jejíž finanční situace by se při ztrátě jeho zaměstnání a bez jeho příjmu stala neudržitelnou. Krajský soud uvedl, že poškoze