3 Tdo 559/2009 — Nejvyšší soud

3 Tdo 559/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 8. 2009 Spisová značka:3 Tdo 559/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.559.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 559/2009 U s n e s e n í Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 19. srpna 2009 o dovoláních podaných obviněnými Ing. J. J., a Ing. P. N., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 5 To 24/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 8/2002, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se obě dovolání o d m í t a j í . Odůvodnění: I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2007, č. j. 54 T 8/2002-5231, byli obžalovaní Ing. J. J. a Ing. P. N. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb. Toho se podle skutkových zjištění nalézacího soudu měli dopustit tím že obžalovaní Ing. J. J. a Ing. P. N. společně v období od počátku měsíce ledna 1997 v O. a T., za situace, kdy oba jmenovaní aktivně vykonávali podnikatelské aktivity ve dvou personálně a kapitálově propojených obchodních společnostech, sdílejících k činnosti totožné prostory, a to - v obchodní společnosti S. l. s., a. s., v níž obž. Ing. J. J. do dne 30. 6. 1997 zastával funkci místopředsedy představenstva a poté do dne 4. 3. 1998 funkci předsedy představenstva a obž. Ing. P. N. byl do dne 30. 6. 1997 předsedou představenstva, a poté do dne 17. 6. 1998 předsedou dozorčí rady, - v obchodní společnosti P.A.C. I., a. s., v níž do dne 20. 3. 1997 oba vykonávali funkci místopředsedů představenstva a od dne 20. 3. 1997 obž. Ing. J. J. byl předsedou představenstva a obž. Ing. P. N. byl členem dozorčí rady, v důsledku čehož, též s ohledem na způsob jednání jménem těchto společností, si jejich významnějších obchodních aktivit museli být vědomi nebo se na nich přímo podíleli, přičemž obchodní společnost P.A.C. I., a. s., potřebovala v uvedené době naléhavě větší objem peněžních prostředků pro zajištění realizace svého záměru, v konečném důsledku spočívajícího v nákupu akcií obchodní společnosti Č., a. s., využívajíce obchodních aktivit S. l. s., a. s., realizovaných na podkladě deklarované „Rámcové dohody o provádění faktoringu vývozce při vývozu do vybraných teritorií“, uzavřené Ing. P. N. dne 29. 5. 1996 s odpovědnými zástupci obchodní společnosti N. H., a. s., kdy ve znění následných dodatků této rámcové dohody, postupně uzavíraných s daty 3. 6. 1996, 3. 10. 1996 a 29. 11. 1996, proběhlo v období od měsíce června 1996 do měsíce prosince 1996 celkem 6 úspěšných obchodních případů, jejichž podstatou bylo tzv. skryté (nepřímé) úvěrování obchodní společnosti N. H., a. s., navenek vykazující metodu faktoringu, které však v daném případě spočívaly v tom, že na podkladě uzavřených smluvních aktů došlo k převodu pohledávek obchodní společnosti N. H., a. s., před jejich splatností na S. l. s., a. s., označenou jako „faktor“, která současně na vlastní řad vystavovala s daty 13. 6., 1. 7., 22. 8., 24. 9., 21. 10. a 27. 11. 1996 směnky cizí s delší dobou splatnosti, podepisované v jednotlivých obchodních případech (včetně následného eskontu) na S. l. s., a. s., obžalovanými Ing. P. N. a Ing. J. J., v nichž byla jako směnečník označena obchodní společnost N. H., a. s., jejíž oprávnění zástupci tyto směnky akceptovali, kdy takto vystavené směnky byly S. l. s., a. s., následně rubopisem převedeny na banku, která za ně vyplatila částku jejich směnečné sumy, s odečtením vlastní provize, a uhradila ji ve prospěch bankovního účtu S. l. s., a. s., která takto získané peněžní prostředky krátce na to převedla ve prospěch obchodní společnosti N. H., a. s., a z této transakce účtovala toliko vlastní provizi, za vzájemné součinnosti, směřující k zajištění dostatku těchto finančních prostředků pro obchodní společnosti P.A.C. I., a. s., využili důvěry odpovědných zástupců obchodní společnosti N. H., a. s., vyplývající z předchozích úspěšných obchodních transakcí, kterým předstírali, že na obchodní spolupráci totožného charakteru chtějí navázat, v měsíci únoru 1997 již s úmyslem v rámci realizace obchodního případu dosáhnout vyplacení peněz z eskontu směnek bance bez následného převedení jejich adekvátní části obchodní společnosti N. H., a. s., ve smyslu celé obchodní transakce, a tudíž již nedostát smluvnímu ujednání či dohodnutému způsobu realizace další obchodní operace tohoto typu a získané peníze použít pro vlastní obchodní aktivity, jakožto zástupci S. l. s., a. s., akceptovali Přílohu č. 1.7, datovanou dnem 4. 2. 1997, k Rámcové dohodě ze dne 29. 5. 1996 s obchodní společností N. H., a. s., ve znění pozdějších dodatků, na podkladě čehož došlo ve prospěch S. l. s., a. s., k úplatnému převodu specifikovaných pohledávek N. H., a. s., v hodnotě 8.000.000,- DEM (německých marek), k jejichž účetní úhradě byly, již s datem 3. 2. 1997, za výstavce – S. l. s., a. s., vystaveny a podepsány obžalovanými Ing. P. N. a Ing. J. J. čtyři směnky cizí, každá na částku 2.000.000,- DEM, všechny se splatností ke dni 8. 8. 1997, v nichž byla jako směnečník uvedena obchodní společnost N. H., a. s., jejíž oprávnění zástupci tyto směnky akceptovali, následně, obžalovaní Ing. P. N. a Ing. J. J., za účelem bezprostředního získání finanční hotovosti, tyto směnky rubopisem převedli na peněžní ústav – S. B. L. L. a prostřednictvím tuzemského peněžního ústavu, K. b., a. s., tak dosáhli dne 19. 2. 1997 vyplacení částky 7.778.777,76 DEM, na účet S. l. s., založený dne 4. 2. 1997, avšak jednajíce v rozporu s písemným ujištěním pro tento peněžní ústav – S. B. L. L., vystaveným dne 3. 2. 1997 a podepsaným obžalovanými Ing. J. J. a Ing. P. N. za obchodní společnost S. l. s., a. s., že vyplacené peníze budou použity pro financování dohody mezi S. l. s., a. s., a N. H., a. s., o provedení faktorování exportních pohledávek N. H., a. s., kryté Rámcovou smlouvou podepsanou ze dne 29. května 1996, získané peněžní prostředky z eskontu vystavených směnek na celkovou částku 8.000.000,- DEM, tj. částku 7.778.777,76 DEM, nejdříve udržované na krátkodobých termínovaných vkladech, následně v rozporu s principem a smyslem této obchodní operace, jakožto osoby oprávněné jednat za S. l. s., a. s., nepoukázali ve prospěch N. H., a. s., v dohodnutém termínu do 7 bankovních dnů od akceptace směnky obchodní společností N. H., a. s., a neučinili tak ani v pozdější době, nýbrž tyto peněžní prostředky byly, v návaznosti na potřebu zajištění nákupu akcií obchodní společnosti Č., a. s., použity pro jiné obchodní aktivity S. l. s., a. s., zejména poskytnutí půjček obchodní společnosti P.A.C. I., a. s., na podkladě písemných smluv, které uzavírali s daty 6. 3. 1997 a 10. 3. 1997 za S. l. s. obžalovaný Ing. P. N. a za P.A.C. I. obžalovaný Ing. J. J., a to na částky ve výši 78.750.000,- Kč a 22.500.000,- Kč, v důsledku čehož způsobili obchodní společnosti N. H., a. s., škodu ve výši 132.872.000,- Kč. Za tento trestný čin byl obžalovaný Ing. J. J. odsouzen dle § 250 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl podle § 53 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výměře 500.000,- Kč, přičemž pro případ, že by nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Rovněž mu byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních firmách na dobu pěti roků. Obžalovaný Ing. P. N. byl podle § 140 odst. 3 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák., odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen i peněžitý trest ve výměře 500.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních firmách na dobu pěti roků. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 35 T 13/2000, který nabyl právní moci (ve vztahu k osobě jmenovaného) dne 11. 9. 2001, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k